Janov (okres Děčín)

Janov (německy Jonsdorf) je obec v okrese Děčín v Ústeckém kraji. Žije v ní 338^[1] obyvatel.

Janov
znakvlajka
Lokalita
Status	obec
Pověřená obec	Děčín
Obec s rozšířenou působností	Děčín (správní obvod)
Okres	Děčín
Kraj	Ústecký
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	50°51′37″ s. š., 14°15′55″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	338 (2025)[1]
Rozloha	4,65 km²[2]
Katastrální území	Janov u Hřenska
Nadmořská výška	321 m n. m.
PSČ	405 02
Počet domů	207 (2021)[3]
Počet částí obce	1
Počet k. ú.	1
Počet ZSJ	1
Kontakt
Adresa obecního úřadu	Janov 235 405 02 Děčín 2 [e-mail]
Starostka	Jana Zámečníková
Oficiální web: www.janovuhrenska.cz
Janov
Další údaje
Kód obce	544680
Kód části obce	143766
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Poloha

Vesnice Janov nachází na hranici národního parku České Švýcarsko přibližně tři kilometry jihovýchodně od pohraniční obce Hřensko. Rozprostírá se na skalní plošině nad údolím řeky Kamenice a Janovského potoka.

Historie

Bývalý větrný mlýn

Období založení obce sahá do poloviny 14. století. Na počátku 15. století byla vesnice majetkem rodové linie Berků z Dubé, kteří byli nuceni majetek zastavit a ten připadl pánům z Vartenberka.

V letech 1450–1511 spadalo toto území do správního celku Děčína. Mezi lety 1511–1515 se nakrátko stal majitelem Mikuláš Trčka z Lípy, který ho prodal pánům ze Salhausenu. Ti významně přispěli k pozvednutí hospodářství v kraji.

Od roku 1612 se majitelé Janova a přilehlých obcí často měnili. Po roce 1623 byl Janov přiřazen k českokamenickému panství. Byl využíván pro pobyt plavců a vorařů, kteří byli potřební k plavení dříví na Kamenici. Vlastníkem českokamenického panství se stal Jan Oktavián hrabě Kinský. Rod Kinských si udržel majetek až do roku 1945. Po druhé světové válce v obci došlo k vyhnání původních starousedlíků německé národnosti a ke kompletní výměně obyvatel.

Od roku 2013 je v obci celoročně volně přístupná rozhledna, která se nachází na Janovském vrchu v blízkosti obecního úřadu. Celková výška rozhledny je 40 metrů a vyhlídka se nachází ve 30 metrech. Pro turisty je k nalezení na žluté turistické stezce z Hřenska, která dále pokračuje do indiánské vesničky Rosehill v Hájenkách a do Divoké soutěsky řeky Kamenice s plavbou na pramičkách. Z rozhledny je výhled na Děčínský Sněžník, Stříbrné stěny, Pravčickou bránu, Růžovský vrch, část Lužických hor a stolové hory v Sasku.

Obyvatelstvo

Při sčítání lidu v roce 1921 ve vsi žilo 998 obyvatel (z toho 447 mužů), z nichž byli tři Čechoslováci, 983 Němců a dvanáct cizinců. Kromě 33 evangelíků a šesti lidí bez vyznání byli římskými katolíky.^[4] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 962 obyvatel: šest Čechoslováků, 949 Němců a sedm cizinců. Většina (846 osob) se hlásila k římskokatolické církvi, ale kromě ní zde bylo také 39 evangelíků a 77 lidí bez vyznání.^[5]

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)^[6][7]

Rok	1869	1880	1890	1900	1910	1921	1930	1950	1961	1970	1980	1991	2001	2011	2021
Počet obyvatel	1 124	1 205	1 177	1 147	1 213	998	962	361	295	242	163	116	185	289	315
Počet domů	189	200	203	209	214	214	214	189	84	69	53	46	184	191	207

Obecní správa a politika

V letech 2006–2010 byl starostou Jaroslav Veselý, v letech 2010–2014 funkci zastával František Zachula st., v letech 2014–2024 byla starostkou Ladislava Kotková, od roku 2024 je starostkou Jana Zámečníková.

Pamětihodnosti

• Kaple svatého Jana Křtitele
• Větrný mlýn holandského typu z roku 1844
• Venkovská usedlost čp. 2
• Venkovská usedlost čp. 88
• Venkovská usedlost čp. 116
• Venkovská usedlost čp. 126
• Venkovská usedlost čp. 179
• Dub – památný strom^[8]

Další fotografie

• 
  Pohled na Janov od Maxiček
• 
  Růžovský vrch od Janova
• 
  Janovská rozhledna
• 
  Pohled z janovské rozhledny směrem na severozápad
• 
  Pohled na Janov od rozhledny Růženka v Růžové