Jaroslav Brabec (režisér)

Jaroslav Brabec (* 14. červen 1954, Praha) je český filmový a televizní kameraman, režisér, scenárista a vysokoškolský pedagog.

prof. Jaroslav Brabec
Jaroslav Brabec (2024)
Narození	14. června 1954 (71 let) Praha Československo Československo
Choť	Veronika Freimanová (–2008)
Děti	Tereza Brabcová a Anna Menzelová
Český lev
Nejlepší kamera 1993 – Krvavý román 1999 – Kuře melancholik 2002 – Andělská tvář
Umělecké ceny
FFM Trutnov – čestné uznání za kameru 1984 – Poklad hraběte Chamaré
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Biografie

V roce 1979 dokončil studium kamery na FAMU. Následně nastoupil do Filmového studia Barrandov, kde od roku 1983 pracoval i jako režisér. Mezi jeho první kameramanské počiny patřil snímek Fera Feniče Džusový román, se kterým spolupracoval i na filmu Zvláštní bytosti. Se Zdeňkem Troškou natočil Poklad hraběte Chamaré, O princezně Jasněnce a létajícím ševci, Zkouškové období, Andělská tvář nebo Z pekla štěstí 2, s Věrou Chytilovou Kopytem sem, kopytem tam a Mí Pražané mi rozumějí, s Dušanem Kleinem Kdo se bojí, utíká, s Karlem Smyczkem Proč? a Sedm hladových.

Režijně se podílel na vzniku seriálu GEN – Galerie elity národa. V 90. letech režíroval a natočil hororový snímek Krvavý román, thriller Holčičky na život a na smrt (v obou hrála jeho manželka Veronika Freimanová) a drama Kuře melancholik, na kterých se podílel i z výtvarné a scenáristické stránky. Ve filmu PF 77 podle Vlasty Chramostové zpracoval počátky Charty 77. Většinu další produkce vytvořil pro televizi, z této doby lze jmenovat filmy Samota, Zlatá brána, seriál Hraběnky nebo Americké dopisy o životě Antonína Dvořáka. Původně se měl ujmout i filmu na motivy hry Václava Havla Odcházení, který ale nakonec exprezident natočil sám.^[1]

Jako divadelní režisér uvedl v roce 2004 v Divadle Pod Palmovkou představení Pravý západ a ve vinohradském divadle Mezi úterým a pátkem (2005).

Je držitelem tří ocenění Český lev za nejlepší kameru za filmy Krvavý román (1993), Kuře melancholik (1999) a Andělská tvář (2002).

Od roku 1987 působí na katedře kamery na FAMU, 2006 se habilitoval a v současné době je profesorem.

Do roku 2008 byl ženatý s herečkou Veronikou Freimanovou, se kterou má dcery Terezu a Markétu.^[2] Je biologickým otcem dcery Olgy Menzelové Anny Karolíny.^[3]

Kameramanská filmografie (výběr)

1984	Poklad hraběte Chamaré Džusový román
1986	Kdo se bojí, utíká
1987	O princezně Jasněnce a létajícím ševci Proč?
1988	Kopytem sem, kopytem tam Sedm hladových
1990	Zvláštní bytosti Zkouškové období
1991	Mí Pražané mi rozumějí
1993	Krvavý román
1995	Holčičky na život a na smrt
1999	Kuře melancholik
2001	Andělská tvář Z pekla štěstí 2

Režijní filmografie (výběr)

1993	Krvavý román GEN – Galerie elity národa (TV seriál)
1995	Holčičky na život a na smrt GENUS (TV seriál)
1999	Kuře melancholik
2001	Samota (TV film)
2003	PF 77 (TV film)
2004	Zlatá brána (TV film)
2006	Kočky (TV film)
2007	Hraběnky (TV seriál)
2015	Americké dopisy (TV film)
2020	Zločiny Velké Prahy (TV seriál)