Jaroslav Hořánek

Jaroslav Hořánek (5. prosince 1925, Praha – 18. ledna 1995, tamtéž) byl český malíř, ilustrátor, grafik a pedagog.^[1]

Jaroslav Hořánek
Narození	5. prosince 1925 Praha,Československo Československo
Úmrtí	18. ledna 1995 (ve věku 69 let) nebo 8. ledna 1995 (ve věku 69 let) Praha, Česko Česko
Národnost	česká
Povolání	akademický malíř, ilustrátor, grafik, pedagog
Podpis
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Život

Jaroslav Hořánek maturoval roku 1944 na reálném gymnáziu Na Smetance a pak v letech 1945–1949 a 1952–1953 studoval na Akademii výtvarných umění v Praze u profesorů Vratislava Nechleby a Jakuba Obrovského (studium bylo v letech 1950–1952 přerušeno vojenskou službou).^[2]

Od roku 1949 byl členem Svazu československých výtvarných umělců a Spolku výtvarných umělců Mánes. Vystavovat začal roku 1952. Členem SČUG Hollar byl od roku 1955 (v letech 1990–1995 byl jeho místopředsedou). V letech 1970–1987 působil jako profesor na Střední odborné škole výtvarné v Praze. Roku 1977 se stal spoluzakladatelem hudebního sdružení českých grafiků Grafičanka, kde hrál na harmoniku. Od roku 1980 byl členem Spolku sběratelů a přátel exlibris.^[2]

Těžištěm jeho rané tvorby byla malba a figurální kresba, později zvláště expresivní grafika inspirovaná přírodními motivy a zaměřená na techniku seriografie. Jako ilustrátor spolupracoval s řadou nakladatelství, např. s Mladou frontou, Albatrosem, Naším vojskem, Československým spisovatelem a s dalšími.^[2]

Z knižních ilustrací

• Willa Catherová: Smrt si jde pro arcibiskupa (1972).
• Archibald Joseph Cronin: Křižákův hrob (1974).
• James Oliver Curwood: Vlčák Kazan; Barí, syn Kazanův (1988).
• Václav Čtvrtek: Chlapec s prakem (1961).
• Ota Dub: Lásky z vděčnosti a jiné příběhy (1987).
• Otto Janka: Amulet Siouxů (1987).
• Mór Jókai: Černé démanty (1980).
• Vjačeslav Palman: Tajemství pytlácké jeskyně (1981).
• Pierre Pelot: Dlouhý lov (1990).
• Edgar Allan Poe: Havran (1992).
• Helena Šmahelová: Devět tisíc dnů (1963).
• Volodymir Vladko: Potomci Skytů (1986).