Jaroslav Rössler (architekt)

Jaroslav Rössler (14. ledna 1886 Plzeň^[1] – 27. listopadu 1964 Praha) byl český architekt a urbanista.

Jaroslav Rössler
Jaroslav Rössler (okolo roku 1935)
Narození	14. ledna 1886 Plzeň
Úmrtí	27. listopadu 1964 (ve věku 78 let) Praha
Povolání	architekt projektant-urbanista
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Narodil se do učitelské rodiny Františka Rösslera a jeho manželky Julie, roz. Horáčkové. Otec byl odborným učitelem Státní průmyslové školy v Plzni, později ředitelem kladenské Státní všeobecné řemeslnické školy. Děd Václav Horáček byl řídícím učitelem v Kuklenách. Studoval u prof. Jana Kotěry na pražské Uměleckoprůmyslové škole (1906–1910) a u prof. Friedricha Ohmanna na vídeňské Akademii výtvarných umění. Za své školní projekty tehdy získal Hansenovu plaketu i Olbrichovu cenu, za niž během studií absolvoval studijní pobyty v Německu, Itálii, Nizozemsku, Belgii a Švédsku.

Městské divadlo Kladno

Bývalá Šnajdrova tiskárna

Rodinná vila Jaroslava Rösslera ve Střešovicích, ulice U laboratoře čp. 552/18

Již během prvních let praxe se etabloval jako architekt širokého výrazového rejstříku i urbanista. Někdy spolupracoval s Aloisem Dryákem.^[2] Za první světové války vstoupil v Omsku v Rusku do československých legií. Po vzniku Československa se zapojil do projektů veřejných budov i rodinných domů. Byl členem Jednoty výtvarných umělců a SVU Mánes. Publikoval v odborných časopisech a roku 1929 vydal monografii Neue Architektur. V roce 1956 obdržel státní vyznamenání Za vynikající práci.

Dílo

První stavby realizoval sám nebo ve spolupráci, stylově pod vlivem moderny, ještě se secesní dekorací:

• Městské divadlo v Kladně (1910) ^{[pozn. 1]}
• Dům a tiskárna nakladatele Jaroslava Šnajdra v Kladně (1911)
• Státní průmyslová škola v Kladně.
• Urbanistický projekt úpravy hlavního náměstí starosty Pavla.

Později se přiklonil ke stylu novoklasicismu, ale dal se inspirovat také howardovským stylem anglických rodinných domů:

• Obchodní akademie v Brně (1920)
• Československé státní reálné gymnázium v Plzni (1923–1926)
• Vlastní vila v Praze - Střešovicích čp. 552/XVIII v ulici U laboratoře 18.
• Dělnická úrazová pojišťovna v Praze - Holešovicích (1926–1929)

• Pražská burza peněžní a zbožní (1936–1937).

Koncem své kariéry se přikláněl k funkcionalismu:

• Výstavní pavilón ve Voršilské ulici v Praze na Novém Městě, po roce 1948 zvaný Nová síň
• rodinný dům čp. 1813 v Praze-Dejvicích
• nájemní dům čp. 480 na Puškinově náměstí v Praze-Bubenči
• poštovní a telegrafní úřad v Libni

Vytvořil také několik památníků a navrhoval podstavce k pomníkům, např. sochaře Karla Pokorného.