Jasiňa

Jasiňa, česky též Jasenná^[1] nebo Jasina^[2] (ukrajinsky Ясіня, maďarsky Kőrösmező^[2]) je městys (ukrajinsky selyšče) ležící v okresu Rachov, na východě Zakarpatské oblasti Ukrajiny na soutoku Černé Tisy a Lazeščiny. Osadou obce Jasiňa je Stebnyj. V roce 2025 žilo v Jasini 8308 obyvatel; v celé obci pak 9115 obyvatel.^[3]

Jasiňa Ясіня
Panorama městyse
znak
Poloha
Souřadnice	48°16′ s. š., 24°21′ v. d.
Nadmořská výška	729 m n. m.
Časové pásmo	UTC+02:00 (standardní čas) UTC+03:00 (letní čas) letní čas
Stát	Ukrajina Ukrajina
Oblast	Zakarpatská
Okres	Rachov
Jasiňa
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	1,46 km²
Počet obyvatel	8 565 (2022)
Hustota zalidnění	5 866,4 obyv./km²
Etnické složení	Rusíni, Ukrajinci, Maďaři
Náboženské složení	pravoslaví, římskokatolické
Správa
Telefonní předvolba	3132
PSČ	90630
Označení vozidel	AO a КО / 07
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nadmořská výška je 650 metrů. V Jasini se nachází lyžařské středisko.^[4]

Jasiňská územní komunita

V Jasini se nachází administrativní centrum Jasiňské územní komunity (ukrajinsky Ясінянська селищна громада), do které od 12. června 2020 patří Jasiňa a tato sídla:

Transkripce do latinky	Ukrajinský název	Česky/slovensky	Maďarsky
Čorna Tysa	Чорна Тиса	Černá Tisa, Čorna Tisa, Mohelki	Feketetisza
Kvasy	Кваси	Kvasy	Tiszaborkút[2]
Lazeščyna	Лазещина	Lazeština, Lazešcina	Mezőhát
Sitnyj	Сітний	Sitný	Szitni
Stebnyj	Стебний	Stebna, Stebný	Dombhát
Trostjanec	Тростянець	Trsťenec, Trosťanec	Trosztyenec

Jasiňská územní komunita má rozlohu 533,6 km² a v roce 2020 v ní žilo 18 754 obyvatel.

Dějiny

V minulosti tento městys patřil k Rakousku-Uhersku. Po jeho rozpadu byl v roce 1919 hlavním městem krátce existující Huculské republiky, ta však nebyla nikým uznána jako samostatná.^[5]

Nádraží

Od roku 1919 až do roku 1939 byla Jasiňa součástí Podkarpatské Rusi v rámci tehdejšího Československa. Tehdy šlo o nejvýchodnější stanicí ČSD a končil zde rychlík z Prahy (dnes na trati jezdí osobní vlaky spojující Rachov, Vorochtu a Ivano-Frankivsk), a také dálkové vlaky do Lvova, Kyjeva a Charkova.

V roce 1944 byl městys s okolím připojeno k Ukrajinské SSR.

Pamětihodnosti

• Cerkev Nanebevstoupení Páně, dřevěná pravoslavná cerkev, zařazena na seznamu památek UNESCO.^[6] Na severní straně u cerkve stojí dřevěná zvonice z roku 1813.^[7] Cerkev se zvonicí je vyobrazena na československé poštovní známce, vydané v roce 1928 k desátém výročí Československa. Stejný motiv byl použit na československé poštovní známce vydané v roce 1939 k volbě Sněmu Karpatské Ukrajiny.
• Cerkev Proměnění Páně, ul. Hruševského 171, ukrajinská národní památka.^[7]

Osobnosti

• Olexa Borkaňuk (1901–1942) – politik, poslanec Národního shromáždění republiky Československé, hrdina SSSR
• Štefan Kločurak (1895–1980) – předseda vlády Huculské republiky
• Dimitrij Popjuk (1921–2007) – příslušník 1. československého armádního sboru
• Kyril Reščuk (* 1876 Jasiňa) – senátor Národního shromáždění republiky Československé

Cerkev Nanebevstoupení Páně

Zvonice a chrám