Jatka č. 5 (film)
film George Roye Hilla z roku 1972 From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
Jatka č. 5 je americký válečný film s prvky sci-fi na motivy stejnojmenného románu od Kurta Vonneguta.
Remove ads
Odchylky od předlohy
Kromě zestručnění je ve filmu několik odchylek od předlohy. například:
Je vynechán celý úvod, ve kterém Vonnegut potkává svého starého spolubojovníka a rozhodne se pojmenovat příběh „křížová výprava dětí“. Úvodní scéna filmu, ve které Billy píše dopis do novin, je v románu až později.
Ve filmu také chybí 2 postavy z knihy, Kilgore Trout a Vonnegut. Chybí i scéna, kdy Billy sleduje film o bombardérech nejprve normálně a potom pozpátku, protože ve filmu by to nemělo efekt jako v knize, a to i přes Vonnegutovy námitky.
Nejsou obsaženy i opakované zmínky o hmyzu chyceném v jantaru. Také je zkrácena scéna Pilgrimova únosu na planetu Trafalmador, kde jsou vynechány detaily jako létající talíř a podobně.
Derbyho poprava za rabování je ve filmu vykonána ihned po tom, kdy bezelstně vzal malou porcelánovou figurku z trosek. V knize nejprve proběhne soud za vzetí čajové konvice.
Vonnegutova oblíbená hláška „tak to chodí“, která je v knize zopakovaná průběžně celkem 106x, se ve filmu neobjeví ani jednou.
Remove ads
Obsazení
Údaje z [1]
Michael Sacks | Billy Pilgrim |
Ron Liebman | Paul Lazzaro |
Eugene Roche | Edgar Derby |
Sharon Gans | Valencia Merble Pilgrim |
Valerie Perrine | Montana Wildhack |
Holly Near | Barbara Pilgrim |
Kevin Conway | Roland Weary |
Roberts Blossom | Divoký Bob |
Richard Schaal | Howard W. Campbell Jr |
Henry Bumstead | Eliot Rosewater |
Hodnocení a ocenění
Film vyhrál cenu poroty na filmovém festivalu v Cannes v roce 1972[2]. Dále vyhrál ceny Hugo a Saturn a několik dalších ocenění[3]. Sacks byl nominován za svou roli na Zlatý glóbus.
V úvodu k Between Time and Timbuktu Vonnegut píše krátce po uvedení filmu:
Miluji George Roy Hilla a Universal Pictures, kteří provedli bezchybný přepis mého románu Jatka č. 5 na stříbrné plátno ... Zalykám se štěstím pokaždé vidím tento film, protože je tak sladěný s tím co jsem cítil když jsem psal knihu.
Česká stopa
Scény které se odehrávají v Drážďanech se natáčely v Praze na Hradčanech[4] a v již zaniklé části Mostu[5]. Zbytek filmu se natáčel v Minnesotě.
Hlavním kameramanem filmu byl Miroslav Ondříček. Dále se na filmu podílela Věra Líznerová jako asistentka architekta. Čeští herci byli obsazeni do několika menších rolí. Například Oto Ševčík hrál německého důstojníka a Emil Iserle muže na ulici.[1]
Reference
Externí odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Remove ads