Jefim Fištejn

český novinář From Wikipedia, the free encyclopedia

Jefim Fištejn
Remove ads

Jefim Fištejn (* 23. prosince 1946 Kyjev) je český publicista, esejista a scenárista, známý pro své dlouholeté redakční působení v Rádiu Svobodná Evropa. Dva roky rovněž zastával post šéfredaktora Lidových novin. V listopadu 2023 se stal členem Rady České televize.

Stručná fakta Mgr., Člen Rady České televize ...
Remove ads
Remove ads

Život

Jefim Fištejn (občanským příjmením Fistein)[1] se narodil roku 1946 v židovské rodině[2] v ukrajinském Kyjevě, tehdy součásti Sovětského svazu. V letech 1964 až 1969 vystudoval fakultu žurnalistiky na Lomonosovově univerzitě v Moskvě.

Od roku 1969 do roku 1980 žil v Praze, kde pracoval jako překladatel. Po podpisu Charty 77 byl pronásledován a v roce 1980 donucen emigrovat do Vídně. Od roku 1981 do roku 1996 působil jako politický komentátor rozhlasové stanice Rádio Svobodná Evropa, kde se specializoval především na středoevropskou a východoevropskou oblast (slovanské a pobaltské jazykové redakce). V posledních letech své činnosti v RSE sloužil jako zástupce programového ředitele.

V letech 1996 a 1997 byl šéfredaktorem Lidových novin. Následně se opět vrátil do redakce Rádia Svobodná Evropa/Rádia Evropa jako politický komentátor. Později v redakci opět sloužil i jako zástupce programového ředitele.

Od devadesátých let působí jako externí spolupracovník rozhlasové stanice Český rozhlas 2 – Praha. Pracoval rovněž jako poradce bývalé předsedkyně Senátu Libuše Benešové.[3] Koncem června 2009, kdy působil mimo jiné jako komentátor komerčního zpravodajského kanálu Z1, se stal poradcem premiéra české vlády Jana Fischera.[4]

Jedná se o autora četných politických článků, komentářů a kulturologických esejů v českém, ruském, německém a anglickém tisku, dále je autorem několika knih a scénářů k dokumentárním filmům. V roce 1995 získal cenu „Stříbrná křepelka“ Nadace Českého literárního fondu.

Dne 29. listopadu 2023 jej Senát PČR zvolil hned v prvním kole volby členem Rady České televize, získal 42 hlasů od 78 přítomných senátorů.[5]

Má občanství Spojených států amerických.[6]

Remove ads

O Fištejnovi

V roce 1996 měl premiéru dokument režisérky Ireny Pavláskové s názvem „Jefim Fištejn – Šéfredaktor nejtradičnějších českých novin.“ který se věnoval Fištejnovu působení v RSE.[7]

Kontroverze

Britské listy v roce 2005 kritizovaly Fištejna za to, že obhajuje CIA.[8] Fištejn zpochybňoval to, že CIA provozuje na území Evropy mobilní mučírny.[9]

Dílo (výběr)

Texty

  • Neurčitost hodnot jako zdroj krize veřejnoprávnosti. Text ze sborníku příspěvků ze semináře „Veřejná služba ve veřejnoprávních médiích,“ který se uskutečnil ve dnech 8.11.2002 a 9.11.2002 v Českém Krumlově.[10]
  • Věčný Žid a věčný judofob. Komentář ke konferenci „Antisemitismus v posttotalitní Evropě,“ která proběhla v Praze roku 1992.[11]

Scénáře

  • Elixír života. Muzikál. 2005.[12]

Překlady

  • Bel’kovič - Vsevolod - Michajlovič: Přítel delfín. Z rus. orig. Naš drug - delfin přel. Jefim a Věra Fištejnovi. Doslov. Vratislav Mazák. Praha : Orbis, 1975.

Stylistika a editorské práce

  • Bílá, Lucie: Posílám to dál. Autobiografické vzpomínky. Literární zpracování Jefim Fištejn. Hovorčovice : Došel karamel, 2020. ISBN 978-80-907765-0-0.
  • Bílá, Lucie: Jen krátká návštěva potěší. Autobiografické vzpomínky. Literární zpracování Jefim Fištejn. V Řitce : Daranus, 2007. ISBN 978-80-86983-13-4
  • Bílá, Lucie: Teď už to vím : možné je všechno. Autobiografie. Literární spolupráce Jefim Fištejn. [Praha] : Knihcentrum, 1998. ISBN 80-86054-59-4.
  • Bílá, Lucie: Teď už to vím : možné je všechno. Autobiografie. Literární spolupráce Jefim Fištejn. Druhé vydání. [Praha] : Knihcentrum, 1999. ISBN 80-86054-79-9.
Remove ads

Reference

Loading content...

Externí odkazy

Loading related searches...

Wikiwand - on

Seamless Wikipedia browsing. On steroids.

Remove ads