Jindřich Šlik

Jindřich IV. Šlik, hrabě z Holíče a Pasounu (německy Heinrich IV. Schlik, Graf zu Bassano und Weißkirchen; 1580 Cheb – 5. ledna 1650 Vídeň) byl polní maršál a v letech 1632 až 1649 byl předsedou dvorské válečné rady.^[1] Pocházel z rodu Šliků.

Jindřich IV. Šlik
12. prezident Dvorské válečné rady
Ve funkci: 1632 – 1649
Panovník	Ferdinand II., Ferdinand III.
Předchůdce	Hans Christoph von Löbel
Nástupce	Václav Eusebius Popel z Lobkowicz
Narození	1580
Úmrtí	5. ledna 1650 (ve věku 69–70 let) Vídeň Habsburská monarchie Habsburská monarchie
Místo pohřbení	Strahovský klášter
Choť	Anna Marie ze Salm-Neuburgu
Rodiče	Jiří Arnošt Šlik a Sidonie Colonová z Felsu
Děti	František Arnošt Šlik Marie Sidonie Šliková
Příbuzní	Leopold Antonín Josef Šlik a František Josef Šlik (vnoučata)
Ocenění	1644 Řád zlatého rouna (č. 405)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

V 17 letech vstoupil do císařské armády a bojoval v Uhrách pod generálem Jiřím Bastou. Kolem roku 1604 vstoupil do španělské armády a v době bitvy na Bílé hoře velel moravskému pluku.

Třicetiletá válka

Během bitvy na Bílé hoře padl do zajetí, ale následně byl omilostněn a od roku 1621 opět sloužil v císařské armádě, kde velel císařskému pluku. Se svým plukem bojoval v Uhrách pod velením generála Buquoye. V roce 1625 byl jeho pluk přidělen Valdštejnovu vojsku a Šlik velel dělostřelectvu.

Při bojích ve středním Německu se účastnil obsazení Magdeburgu. Roku 1626 porazil Mansfelda a byl povýšen do hodnosti polního zbrojmistra (Feldzeugmeister) a velel dělostřelectvu. V Uhrách jej Valdštejn pověřil opevňováním Komárna.

Roku 1627 byl povýšen na polního maršála. V této hodnosti se účastnil Dánské války. Po úspěšném zakončení této války se roku 1630 stáhl do ústraní. V letech 1632–1649 byl prezidentem Dvorské válečné rady. Tuto funkci vykonával až do své smrti 5. ledna 1650. Pohřben byl v bazilice Nanebevzetí Panny Marie na Strahově v Praze.^[2]