Jindřich Bubeníček

Jindřich Bubeníček (13. července 1856 Dolní Kšely (dnes část obce Kšely)^[1] – 9. srpna 1935 Svratka^[2]) byl český ilustrátor, malíř a loutkář. Byl starším bratrem Oty Bubeníčka.

Jindřich Bubeníček
Jindřich Bubeníček
Narození	13. července 1856 Dolní Kšely Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	9. srpna 1935 (ve věku 79 let) Svratka Československo Československo
Místo pohřbení	Uhříněvský hřbitov
Alma mater	Akademie výtvarných umění v Praze
Povolání	ilustrátor, malíř a loutkař
Příbuzní	bratr Ota Bubeníček
Podpis
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Jindřich Bubeníček pocházel ze šesti dětí v umělecky založené rodině učitele Josefa Bubeníčka a jeho manželky Barbory, rozené Švarcerové.^[1] Absolvoval vyšší reálku a v letech 1874 – 1882 studoval na Akademii výtvarných umění v Praze u profesorů Jana Swertse a Antonína Lhoty. Patřil mezi organizátory vystoupení studentů proti německému profesoru dějin umění Alfredu Woltmannovi.

Jako učitel působil na střední odborné škole grafické a na Českém vysokém učení technickém v Praze. V letech 1914 – 1935 žil v Uhříněvsi.^[3] Ovlivnil svého mladšího bratra Otu Bubeníčka a přivedl ho k malířství.

Byl členem Jednoty umělců výtvarných a patřil do zakladatelské generace výtvarníků Národního divadla.

Rodinný život

Dne 1. prosince 1883 se v Uhříněvsi oženil.^[4] První manželkou Jindřicha Bubeníčka byla Klára, rozená Filippová (1857–1903), se kterou měl čtyři děti.^[5] V roce 1903 ovdověl a dne 20. února 1909 se v Praze podruhé oženil s Marií (též Magda) Pazourkovou (1879–??).^[6] Z druhého manželství pocházel syn Jaroslav (podle Soupisu pražských obyvatel dcera Jaroslava).^[5][4]

Dílo

Jako představitel romantické malby se zajímal o stavební, venkovské a městské památky^[7] a českou krajinu. Byl zaměstnán v Haasově grafickém závodě jako malíř. Ilustroval poslední část Sedláčkova díla "Hrady, zámky a tvrze Království českého". V roce 1924 vystavoval vlastní loutkové divadlo na Třetí loutkářské výstavě v Praze na Vinohradech. V letech 1927-31 namaloval 25 obrazů pro městskou spořitelnu ve Slaném. ^[8] Jezdil také malovat lidovou architekturu na Slovensko. Ministerstvem národní osvěty byl vyslán na Slovensko, kde pro Národopisné muzeum vytvořil 250 kreseb.^[9] V roce 1934 pobýval v Domažlicích a maloval krajinné motivy v okolí Babylonu.^[10] Do Svratky, kde v létě 1935 zemřel, jezdil na letní byt a malovat v plenéru.^[11][12]

Své dílo souborně vystavoval v Uhřiněvsi v l. 1923 a 1934 a rovněž větší soubor prací s Jednotou umělců výtvarných v r. 1926.

Autor publikace

• Jindřich Bubeníček: Dřevěné stavby lidové, Masarykova akademie práce, 1924

Zastoupení ve sbírkách

• Galerie výtvarného umění v Chebu
• Galerie moderního umění v Roudnici nad Labem
• Muzeum umění a designu Benešov
• Památník národního písemnictví
• Národní muzeum v Praze
• Městská galerie, Svratka

Galerie

• 
  Jindřich Bubeníček Chalupa
• 
  Jindřich Bubeníček Zima (1917)
• 
  Jindřich Bubeníček Podzimní krajina
• 
  Jindřich Bubeníček Sousoší
• 
  Jindřich Bubeníček Kameničky (1929)
• 
  Jindřich Bubeníček Cesta do vsi (1933)
• 
  Jindřich Bubeníček V kopcích
• 
  Jindřich Bubeníček Starý mlat v Podbrdí
• 
  Jindřich Bubeníček Zvonice (akvarel, 1895)
• 
  Jindřich Bubeníček Mostek (1915)
• 
  Jindřich Bubeníček Mlýnský náhon v Uhříněvsi (akvarel, 1919)
• 
  Jindřich Bubeníček Pod lípou (akvarel, 1920)
• 
  Jindřich Bubeníček Jindřichův Hradec (akvarel)
• 
  Jindřich Bubeníček Prachatice (akvarel)
• 
  Jindřich Bubeníček Český Krumlov (akvarel, 1920)
• 
  Jindřich Bubeníček Ulice v Českém Krumlově (akvarel, 1926)
• 
  Jindřich Bubeníček Chalupa u lesa (akvarel, 1929)
• 
  Jindřich Bubeníček Z polabin (akvarel, 1931)
• 
  Jindřich Bubeníček Na dvorku (akvarel, 1934)