Jindřich II. Braniborský

Jindřich II. Braniborský, zvaný Dítě, (kolem 1308 – červenec 1320 Prenzlau) byl braniborský markrabě z jánské větve rodu Askánců a poslední braniborský Askánec.

Jindřich II. Braniborský
Narození	1308
Úmrtí	červenec 1320 (ve věku 11–12 let) Mieszkowice
Povolání	vládce
Rodiče	Jindřich I. Braniborský[1] a Anežka Bavorská[1]
Rod	braniborští Askánci
Příbuzní	Žofie Braniborsko-Stendalská a Judita Braniborská (sourozenci)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Narodil se jako syn braniborského markraběte Jindřicha I. a jeho manželky Anežky Bavorské kolem roku 1308. Otec mu zemřel už v roce 1318. Když roku 1319 bezdětně zemřel Jindřichův bratranec Waldemar, Jindřich II. se stal posledním žijícím braniborským Askáncem.^[2] Zdědil proto všechny majetky, které braniborští Askánci kdy vlastnili, a to až na Horní Lužici.^[3] Protože tehdy byl ještě dítětem, jeho poručníkem se stal pomořanský kníže Wartislaw IV., jenž se o tento post ale brzy dostal do sporů s Rudolfem I. Saským. Římskoněmecký král Ludvík IV. Bavor chtěl rozporům v Braniborsku zabránit tím, že Jindřicha v roce 1320 zplnoletnil. Krátce na to Jindřich II. však zemřel, čímž vymřeli braniborští Askánci a v zemi zavládlo interregnum.^[2]

Vývod z předků

Ota I. Braniborský

Albrecht II. Braniborský

Adelheida

Jan I. Braniborský

Konrád II. Lužický

Matylda Lužická

Eliška Polská

Jindřich I. Braniborský

Bernard III. Saský

Albrecht I. Saský

Brigitte Dánská

Juta Saská (1240)

Heřman I. Durynský

Anežka Durynská

Žofie z Wittelsbachu

Žofie Braniborská

Ludvík I. Bavorský

Ota II. Bavorský

Ludmila Přemyslovna

Ludvík II. Hornobavorský

Jindřich V. Brunšvický

Anežka Brunšvická

Anežka Štaufská

Anežka Bavorská

Albrecht IV. Habsburský

Rudolf I. Habsburský

Hedvika z Kyburgu

Matylda Habsburská

Burchard III. z Hohenbergu

Gertruda z Hohenbergu

Mechtilda z Tübingenu