Jindřich IV. z Hradce

Jindřich IV. z Hradce (13. dubna 1442 – 17. ledna 1507) byl český šlechtic z rodu pánů z Hradce, který za Vladislava Jagellonského zastával funkce nejvyššího komorníka Českého království a nejvyššího pražského purkrabího.

Jindřich IV. z Hradce
Jindřich IV. z Hradce - freska z kaple Panny Marie na jindřichohradeckém zámku
Nejvyšší purkrabí Českého království
Ve funkci: 1503 – 1507
Panovník	Vladislav Jagellonský
Předchůdce	Jan Jenec z Janovic
Nástupce	Zdeněk Lev z Rožmitálu
Nejvyšší zemský komorník Českého království
Ve funkci: 1484? – 1503
Panovník	Vladislav Jagellonský
Předchůdce	Jan Tovačovský z Cimburka
Nástupce	Jan II. ze Šelmberka
Hejtman Bechyňského kraje
Narození	13. dubna 1442
Úmrtí	17. ledna 1507 (ve věku 64 let) Jindřichův Hradec
Národnost	Čech
Choť	1. Alžběta (Eliška) ze Šternberka 2. Anežka Tovačovská z Cimburka 3. Magdalena z Gleichenu 4. Anna Kateřina z Minstrberka
Rodiče	Jan IV. z Hradce Kateřina ze Šternberka
Děti	Adam I. z Hradce Anna, provdaná z Kunštátu, poté ze Šternberka a nakonec z Rožmberka
Příbuzní	Jáchym z Hradce, Zachariáš z Hradce a Eliška z Hradce[1] (vnoučata)
Sídlo	Jindřichův Hradec
Zaměstnání	politik
Profese	šlechtic
Náboženství	římskokatolické
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Byl synem Jana IV. z Hradce, zvaného Telecký, a Kateřiny ze Šternberka, dcery Jaroslava ze Šternberka a Veselí. Protože v roce 1453 Oldřich z jindřichohradecké větve rodu zemřel bez potomků a také Jan Telecký již byl po smrti, zdědili veškeré majetky pánů z Hradce Jindřich a jeho bratr Heřman (král Ladislav Pohrobek se zřekl práva odúmrti). Poručníkem nezletilých bratrů byl Arnošt z Leskovce; po jeho smrti došlo ke sporům s jeho dědici, které musel rozhodnout král Jiří z Poděbrad. Novým poručníkem se stal jejich strýc Zdeněk ze Šternberka, který prý (dle Jana z Rabštejna) více dbal svého obohacení než prospěchu sirotků.^[2]

Jindřich se ujal správy rodového majetku po smrti bratra a dosažení zletilosti. Jeho politické postoje pravděpodobně ovlivňoval i poté Zdeněk ze Šternberka, s jehož dcerou Eliškou, tedy svou sestřenicí, se oženil. Jindřich patřil k zakládajícím členům zelenohorské jednoty, která se postavila proti králi Jiřímu z Poděbrad. V roce 1467 došlo právě na jeho Hradci k jednání obou znesvářených stran, dohody však nebylo dosaženo. V průběhu následných bojů pak byl Jindřichův Hradec obležen vojskem vedeným Jindřichem Minsterberským a Janem z Rožmberka, ale město se ubránilo.^[3]

Spolu s ostatními katolickými pány jednoty podporoval Jindřich Matyáše Korvína a poté, co Matyáše jednotníci zvolili roku 1469 v Olomouci za českého (vzdoro)krále, byl Jindřich odměněn funkcí nejvyššího komorníka. Matyášovi zůstal věrný i po smrti Jiřího z Poděbrad a po nástupu Vladislava Jagellonského, teprve po roce 1479 se dal do služeb krále Vladislava. Působil jako hejtman kraje Bechyňského a Vltavského. Na Vladislavově dvoře dosáhl vysokých hodností, v roce 1484 byl jmenován nejvyšším komorníkem, v roce 1503 se stal nejvyšším purkrabím. Když po Matyášově smrti získal Vladislav i Uhry a sídlil v Budíně, byl Jindřich z Hradce jedním ze čtyř správců českého království.^[3] Věnoval se také přestavbě a rozšíření svého sídla v Jindřichově Hradci. V roce 1483 povýšil král Vladislav znak města o svůj monogram „W“ s korunkou, přestože šlo o poddanské město. O život přišel Jindřich nešťastnou náhodou na honu, když se při převrácení saní probodl oštěpem.^[4]

Rodina

Jindřich IV. z Hradce byl čtyřikrát ženatý. Po smrti Elišky ze Šternberka se oženil s Anežkou Tovačovskou z Cimburka a potom s Magdalenou z Gleichenu, obě však brzy zemřely a nedaly mu potomka. Jeho poslední manželkou se stala Anna z Minsterberka, dcera Hynka z Poděbrad. S ní měl dvě děti:

• 1. Adam I. z Hradce (14. květen 1494 – 15. červen 1531 Praha)^[1] – nejvyšší kancléř Českého království
  • ∞ (1515) Anna z Rožmitálu (1500 – 12. 12. 1563)
• 2. Anna (asi 1497 – po 5. 10. 1570)
  • 1. ∞ (1513) Hynek Boček z Kunštátu († 1518)
  • 2. ∞ (1520) Ladislav ze Šternberka († 18. 11. 1521)
  • 3. ∞ (26. 11. 1522) Jindřich VII. z Rožmberka (15. 1. 1496 – 15. 8. 1526)