Jindřich Libštejnský z Kolovrat

Jindřich Libštejnský z Kolovrat, také Jindřich Liebsteinský z Kolowrat (1570 – 6. března 1646) byl český šlechtic z rodu Kolovratů, který v pobělohorské době zastával nejvyšší zemské úřady Českého království.

Jindřich hrabě Libštejnský z Kolovrat
Rodový erb
Nejvyšší zemský hofmistr Českého království
Ve funkci: 4. listopad 1643 – 6. březen 1646
Panovník	Ferdinand III.
Předchůdce	Bedřich z Talmberka
Nástupce	Oldřich František Libštejnský z Kolovrat
Nejvyšší zemský komorník Českého království
Ve funkci: 1638 – 1643
Panovník	Ferdinand III.
Předchůdce	Bedřich z Talmberka
Nástupce	Oldřich František Libštejnský z Kolovrat
Nejvyšší zemský sudí Českého království
Ve funkci: 1628 – 1638
Panovník	Ferdinand II., Ferdinand III.
Předchůdce	Bedřich z Talmberka
Nástupce	Sezima z Vrtby
Nejvyšší dvorský sudí Českého království
Ve funkci: 1623 – 1628
Panovník	Ferdinand II.
Nástupce	Vilém mladší Popel z Lobkowicz
Vrchní výběrčí daní
Ve funkci: 1615 – 1615
Panovník	Matyáš
Hejtman Nového Města pražského
Ve funkci: 1612[1] – 1617[1]
Panovník	Matyáš
Hejtman Prácheňského kraje
Ve funkci: 1613 – 1614
Panovník	Matyáš
Císařský rada
Ve funkci: 1603 – ?
Panovník	Rudolf II.
Narození	1570
Úmrtí	6. března 1646 (ve věku 75–76 let)
Choť	(1600) Alžběta (Eliška) z Lobkowicz (1580–1663)
Rodiče	Albrecht VI. Libštejnský z Kolovrat (1539–1586) a Alžběta Kavková z Říčan († 1585)
Děti	Oldřich František (1607–1650)
Příbuzní	bratr: Jan Libštejnský z Kolovrat (1550–1616) bratr: Jaroslav Libštejnský z Kolovrat (1553–1617) bratr: Heralt Václav Libštejnský z Kolovrat († 1630) bratr: Zdeněk Lev Libštejnský z Kolovrat (1588–1640) děd: Jaroslav IV. Libštejnský z Kolovrat (1487–1521) babička: Marie Anna Žďárská z Chrástu († 1581)
Zaměstnání	politik, úředník
Profese	šlechtic
Náboženství	římskokatolické
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Původ

Narodil se jako syn Albrechta VI. Libštejnského z Kolovrat (1539–1586) a jeho třetí manželky Alžběty Kavkové z Říčan († 6. března 1585, pohřbena v Tochovicích). Jeho starší nevlastní bratři z otcova prvního manželství Jan (1550–1616) a Jaroslav (1553–1617) zastávali dvorské úřady u habsburského dvora.

Kariéra

Zřícenina hradu Střela

Pamětní deska se jmény Jindřicha a jeho syna Oldřicha Františka v Ročovském klášteře.

Jako mladý působil v armádě, kde v roce 1594 dosáhl hodnosti plukovníka. V roce 1603 se stal císařským radou, o deset let později působil jako hejtman Prácheňského kraje.^{[2][3][pozn. 1]} Významnějším postem byl úřad královského hejtmana Nového Města pražského (1612–1617).^[1] V roce 1615 byl vrchním výběrčím daní.

V roce 1619 byl vypovězen z Čech, protože v době stavovského povstání zůstal věrný císaři. Jeho věrnost Habsburkům a katolická víra mu v pobělohorské době zajistily hvězdnou kariéru. V roce 1623 se stal nejvyšším dvorským sudím, v roce 1628 nejvyšším zemským sudím, v letech 1638–1643 byl nejvyšším zemským komorníkem a kariéru zakončil jako nejvyšší zemský hofmistr Českého království.^[2]

Jindřich podporoval augustiniánský klášter v Dolním Ročově, kde je umístěna pamětní deska s jeho jménem a jménem jeho syna Oldřicha Františka.

Zemřel 3. září 1646^[3] a byl pochován v bazilice Nanebevzetí Panny Marie na Strahově v Praze.^{[5][pozn. 2]}

Rodina

Na Hradčanech se 13. února 1600 oženil s Alžbětou (Eliškou) z Lobkovic (1580 – 14. červen 1663 Žichovice, pohřbena v Praze) a měl s ní syna Oldřicha Františka (28. červenec 1607 Žichovice – 3. leden 1650 České Budějovice), který však otce přežil jen o čtyři roky.

Majetek

Od roku 1603 vlastnil zámek Žichovice. V době třicetileté války z konfiskovaného majetku získal Střelu a Řepici.