Jitka Gruntová

Jitka Gruntová (* 8. května 1945 Blansko^[1]) je česká historička a politička, počátkem 21. století poslankyně Poslanecké sněmovny za KSČM.

PaedDr. Jitka Gruntová
poslankyně Poslanecké sněmovny
Ve funkci: 2002 – 2006
Stranická příslušnost
Členství	bezpart. za KSČM
Narození	8. května 1945 (80 let) Blansko Československo Československo
Alma mater	UJEP Brno
Profese	pedagožka a politička
Webová stránka	www.gruntova.cz
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Biografie

Maturovala roku 1963 a pak pracovala jako učitelka a vychovatelka. Při zaměstnání vystudovala v roce 1978 pedagogickou fakultu, pak po dvanáct let pracovala v muzeu. Postgraduálně vystudovala obor muzeologie na Filosofické fakultě UJEP v Brně (dnes Masarykova univerzita)^[zdroj?]. Od roku 1991 vyučovala na základní škole v Rohozné, od školního roku 1992/1993 ve své domovské obci Březová nad Svitavou.

V letech 1985–1995 byla předsedkyní historicko-dokumentační komise Okresního výboru Svazu protifašistických bojovníků ve Svitavách a jeho nástupnické organizace Český svaz bojovníků za svobodu (ČSBS). Orientovala se na bádání o historii pobočky koncentračního tábora Gross-Rosen v Brněnci.^[2] Po roce 1989 se angažovala v nástupnické organizaci Český svaz bojovníků za svobodu jako předsedkyně historicko-dokumentační komise ústředního výboru^[zdroj?]. Z komise odešla v září 2018 a členství ve svazu ukončila k 31. 12. 2021 pro zásadní nesouhlas s nedemokratickým jednáním vedení ČSBS v čele s Ing. J. Vodičkou, neprůhledné hospodaření a nedemokratický průběh XI. sjezdu ČSBS (10. 7. 2021).

V červnu téhož roku se stala předsedkyní nově založeného spolku Českého svazu protifašistických bojovníků, z. s.^[3]

V letech 1997, 2002 a 2014 jí vyšly tři knihy o Oskaru Schindlerovi,^[4] německý překlad vyšel v Berlíně roku 2010. Její závěry byly vůči osobě Schindlera kritické.^[5]

Roku 2006 podala trestní oznámení na starostu Svitav Václava Koukala^[6] pro podezření, že mohlo dojít ke zneužití pravomoci veřejného činitele. V letech 2003–2010 se soudila se svitavským historikem Mgr. Radoslavem Fikejzem, kterého obvinila, že opisoval z jejího rukopisu o Schindlerovi. Nejvyšší soud ale její dovolání zamítl,^[7] přestože soudu předložený odborný posudek historika prof. PhDr. Jiřího Frajdla, CSc., označil Fikejzovu práci za plagiát.

Není členkou komunistické strany, ale ve volbách do celostátních zákonodárných sborů kandidovala za KSČM. V senátních volbách roku 2000 kandidovala neúspěšně za senátní obvod č. 50 – Svitavy. Získala necelých 19 % hlasů a nepostoupila do 2. kola.^[8] Ve volbách v roce 2002 byla zvolena do poslanecké sněmovny jako bezpartijní za KSČM.^[9] Byla členkou výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí. Ve sněmovně setrvala do voleb v roce 2006.^[10] V roce 2004 spolu se skupinou dalších poslanců prosadila přijetí Zákona o zásluhách Edvarda Beneše^[zdroj?]. Po volbách v roce 2006 přestala být poslankyní, ale zůstala ve sněmovně, kde působila jako asistentka komunistických poslanců Josefa Šenfelda a Kateřiny Konečné.^[11]

Roku 2007 neúspěšně kandidovala do rady Ústavu pro studium totalitních režimů.^[12]

V komunálních volbách roku 1998, komunálních volbách roku 2002 a komunálních volbách roku 2006 byla zvolena do zastupitelstva obce Březová nad Svitavou jako bezpartijní (v roce 1998 na kandidátce Strany zelených, v letech 2002 a 2006 na kandidátce Březovské ženy, SNK). Profesně se k roku 1998 uvádí jako učitelka, roku 2006 coby poradkyně a roku 2010 jako asistentka poslance.^[13][14] V roce 2021 se stala zakládající členkou spolku s názvem Český svaz protifašistických bojovníků, z. s. Účelem spolku je zachování a propagace tradování paměti národa tak, aby národně osvobozenecký boj v letech 1914–1918 a boj proti fašismu a nacismu v letech 1939–1945 byly pravdivě popisovány, vysvětlovány a hodnoceny.^[3]

Díla

• · Oskar Schindler, legenda a fakta – Brno, 1997.
• · Legendy a fakta o Oskaru Schindlerovi – Praha, 2002.
• · Die Wahrheit über Oskar Schindler Weshalb es Legenden über „gute Nazis“ gibt – Berlin, 2010.
• · Oskar Schindler. Legenda a fakta – Praha, 2014.
• · Smrt v týlu nepřítele – Praha, 2019.

Spoluautorství s JUDr. Františkem Vaškem:

• · Boj o hranici, Moravská Chrastová 1938 – Litomyšl, 1998 (2. vydání Praha, 2018).
• · Tragédie výsadku Gustava Schneidera – Březová nad Svitavou, 2000.
• · Málo známé zločiny. SD ve východních Čechách – Praha 2008. (Roku 2009 udělena Cena M. Ivanova.)
• · Lesníci východních Čech v odboji – Praha,