Johansen CAJO 59

Johansen CAJO 59 byl dánský dvoumotorový obojživelný létající člun. Postaven byl na konci šedesátých let. V Dánsku získal imatrikulaci, ale nebyl sériově vyráběn.^[1]

Johansen CAJO 59
Určení	hydroplán
Výrobce	Johansen
Šéfkonstruktér	Carl Johansen
První let	27. červenec 1967
Zařazeno	1967
Vyřazeno	1980
Uživatel	Dánsko
Výroba	1967
Vyrobeno kusů	1
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vznik a vývoj

Letoun CAJO 59 byl navržen a postaven ing. Carlem Johansenem (odtud název) z dánského Næsby (na okraji Odense) jako univerzální 3–4 místný obojživelný létající člun. První let z vody byl proveden 25. července 1967 a první ze země 17. dubna 1968.^[1]

Popis letounu

Bylo to obojživelné letadlo (amfibie), které bylo opatřeno podvozkem a mohlo vzlétat a přistávat jak ze země tak i z vody. Jednalo se o konzolový, dvoumotorový hornoplošník převážně dřevěné konstrukce s výjimkou sendvičových panelů v trupu ze skelných vláken a pěny. Křídlo profilu NACA 23012 bylo mezi motory tvořeno dvěma nosníky, které vyzvedly motory vysoko nad vodu. Křídlo vně motorů bylo tvořeno jediným nosníkem. Pohyblivé ovládací prvky (křidélka, směrovka a výškovky) byly potažené látkou. Trup byl v podstatě plochý, obdélníkový pouze horní část byla zaoblená. Kabina byla umístěna pod křídlem. Dva pevné plováky byly na konci křídla na jedné vzpěře a stabilizovaly tak vzlety z vody. Ručně zatahovatelný tříkolový podvozek měl jedno příďové a dvě hlavní kola. Hydraulické kotoučové brzdy designu Johansen.^[2]

Model CAJO 59 byl poháněn dvěma invertními čtyřválcovými řadovými motory Walter Mikron III o výkonu 65 k (49 kW). Palivo o objemu 68 l bylo uskladněno v plovácích pod křídlem a druhá palivová nádrž (rovněž o objemu 68 l) ve spodní části trupu.

Použití

Dánská certifikace OY-DFH (1968)^[3] platila pouze od 2. února 1968 do 4. listopadu 1968.^[4] Vzhledem k tomu, že letoun nebylo možné certifikovat v Dánsku, odletěl Johansen s letadlem do Německa, kde byl zaměstnán u Rhein Flugzeugbau v Mönchengladbachu a kde byla provedena i certifikace.^[5] V červnu 1969 získal v Německu registraci letounu s imatrikulací jako D-GDFH,^[6] podstoupil nezbytné letové zkoušky a získal typové osvědčení v kategorii Normal podle předpisů FAR 23. Tento typ však nikdy nebyl uveden do výroby, v roce 1980 byla i německá registrace zrušena a Johansen letadlo daroval sdružení Dansk Veteranflysamling (Sbírka dánských veteránů, od 1. června 2007 s novým názvem Danmarks Flymuseum) v dánském Stauningu.^[7] V dánském leteckém muzeu Danmarks Flymuseum, které na letišti ve Stauningu sídlí, je letoun, avšak bez motorů Walter Mikron III, v depozitáři.^[8]

Uživatelé

• Dánsko Dánsko OY-DFH
  • Carl Johansen
• Německo Německo D-GDFH
  • Carl Johansen

Specifikace

Data podle^[1][2]

Technické údaje

• Posádka: 1
• Cestující: 2–3
• Rozpětí: 9,80 m
• Délka: 6,95 m
• Výška: 2,75 m
• Nosná plocha: 12,80 m²
• Plošné zatížení: 70 kg/m²
• Hmotnost prázdného letounu: 580 kg
• Vzletová hmotnost: 980 kg
• Pohonná jednotka: 2× pístový, vzduchem chlazený, čtyřválcový řadový invertní motor Walter Mikron III
  • nominální, jmenovitý výkon: 47,8 kW / 65 k při 2600 ot/min
  • maximální, vzletový výkon: 51,5 kW / 70 k při 2800 ot/min
• Vrtule: dvoulistá dřevěná

Výkony

• Maximální rychlost: 215 km/h
• Cestovní rychlost: 200 km/h
• Přistávací rychlost: 60 km/h
• Stoupavost: 4,5 m/s (270 m/min)
• Dolet: 1000 km