John Vane

John Robert Vane (29. březen 1927, Tardebigge – 19. listopad 2004, Kent) byl anglický farmakolog a biochemik, který roku 1982 získal Nobelovu cenu za fyziologii nebo lékařství (spolu se Sune Bergströmem a Bengtem Samuelssonem), a to za výzkum struktury prostaglandinů a dalších příbuzných biologicky aktivních látek, který umožnil jejich terapeutické využití.^[1]

John Vane
Narození	29. března 1927 Wythall nebo Tardebigge
Úmrtí	19. listopadu 2004 (ve věku 77 let) Princess Royal University Hospital
Alma mater	Birminghamská univerzita (do 1946) Svatokateřinská kolej King Edward's School, Birmingham
Povolání	biochemik, farmakolog a vysokoškolský učitel
Zaměstnavatelé	Londýnská univerzita královny Marie Londýnská univerzita Barts and The London School of Medicine and Dentistry
Ocenění	člen Královské společnosti (1974) Cena Alberta Laskera za základní lékařský výzkum (1977) Balyho medaile (1977) čestný doktor Univerzity Paříž V (1978) Feldberg Foundation (1980) … více na Wikidatech
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

John Vane a Salvador Moncada v 60. letech 20. století

Roku 1946 vystudoval chemii na Univerzitě v Birminghamu. Titul Ph.D. získal roku 1953 na Oxfordské univerzitě v oboru farmakologie. V letech 1953–1955 působil na Yaleově univerzitě v USA, poté se vrátil do Anglie a učil na Londýnské univerzitě, kde se stal nakonec profesorem. Roku 1974 se stal členem Královské společnosti a roku 1984 byl povýšen do šlechtického stavu. V letech 1973–1985 byl ředitelem The Wellcome Research Laboratories v Beckenhamu. Roku 1986 založil William Harvey Research Institute, který působí při nemocnici sv. Bartoloměje v Londýně a zaměřuje se na výzkum kardiovaskulárních chorob.

Prostaglandiny u savců ovlivňují srážení krve (zejm. Vanem objevený prostacyclin), teplotu či alergické reakce. Zajímavostí je, že teprve Vaneův výzkum prostaglandinů vysvětlil účinnost aspirinu, který byl užíván již mnoho let předtím.^[2]

Wellcome Foundation

V roce 1973 opustil svůj akademický post na Royal College of Surgeons a nastoupil na pozici ředitele výzkumu ve Wellcome Foundation, přičemž s sebou vzal řadu svých kolegů, kteří poté vytvořili oddělení pro výzkum prostaglandinů. Pod vedením Salvadora Moncady tato skupina pokračovala v důležitém výzkumu, který nakonec vedl k objevu prostacyklinu.^[3]