José Eustasio Rivera

José Eustasio Rivera Salas (19. února 1888 Rivera – 1. prosince 1928 New York) byl kolumbijský spisovatel, obvykle řazený k literárnímu hnutí modernismo. Proslavil se především svým románem Vír (La Vorágine) z roku 1924. Román je zasazen do období tzv. kaučukového boomu. Popisuje otřesné podmínky dělníků a velmi poeticky též krásu a rozmanitost kolumbijské krajiny.^[1] Vedle toho vydal ještě jednu básnickou sbírku.

José Eustasio Rivera
Narození	19. února 1888 Rivera
Úmrtí	1. prosince 1928 (ve věku 40 let) New York
Místo pohřbení	Central Cemetery of Bogotá
Alma mater	Universidad Nacional de Colombia
Povolání	spisovatel, diplomat a advokát
Zaměstnavatel	Ministry of Foreign Affairs of the Republic of Colombia
Funkce	funkcionář (od 1881) poslanec Sněmovny Reprezentantů Kolumbie (1924–1928)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Narodil se v chudé rodině.^[2] Vystudoval na Pedagogickém institutu (Escuela Normal) v Bogotě, absolvoval roku 1909. Poté se přestěhoval do Ibagué, kde pracoval jako školní inspektor. V roce 1912 se zapsal na Fakultu práv a politických věd Národní univerzity, titul doktora práv zde získal v roce 1917. Roku 1921 vstoupil do literárního světa knihou Tierra de promisión (Zaslíbená země), sbírkou sonetů zobrazujících nezkrotnou krásu kolumbijské přírody.^[3]

Po neúspěšném pokusu o zvolení do senátu byl roku 1922 jmenován tajemníkem kolumbijsko-venezuelské komise, která měla určit hranice mezi oběma zeměmi. Získal tak příležitost cestovat po kolumbijských džunglích i horách, což poté vytěžil ve svém nejslavnějším románu. Načas se od komise dokonce odpojil a pokračoval v cestě na vlastní pěst. Navštívil v té době také Brazílii, kde se seznámil s dílem významných brazilských spisovatelů té doby, zejména Euklida da Cunhy. Při tomto dobrodružství se seznámil s problémy souvisejícími s těžbou kaučuku v amazonské džungli, což taktéž využil při psaní Víru.^[4] V džungli onemocněl beri-beri. Během rekonvalescence v Bogotě pak napsal román Vír, který vyšel roku 1924.

Po úspěchu románu byl v roce 1925 zvolen členem Vyšetřovací komise pro vnější vztahy a kolonizaci. Publikoval také několik článků, ve kterých kritizoval nesrovnalosti ve vládních zakázkách a odsuzoval špatné zacházení s dělníky.

Poslední dubnový týden roku 1928 přijel do New Yorku v naději, že svůj román vydá ve Spojených státech a docílí i filmového zpracování. 27. listopadu dostal záchvat a byl převezen do nemocnice Stuyvesant Polclinic Hospital, kde zůstal čtyři dny v komatózním stavu až do své smrti 1. prosince 1928.

Po smrti bylo jeho tělo převezeno lodí společnosti United Fruit Company do Barranquilly. Po příjezdu do přístavu bylo převezeno v průvodu do prokatedrály svatého Mikuláše Tolentinského, kde bylo načas uloženo. Rakev se poté vydala po řece Magdalena do Bogoty na poštovním parníku Carbonell González. Závěrečný úsek cesty zajistil vlak. 7. ledna 1929 dorazila rakev do Bogoty a byla převezena na Capitolio Nacional. Jeho tělo bylo nakonec uloženo k odpočinku na Ústředním hřbitově v Bogotě.