Josef Aleš-Lyžec

Josef Aleš-Lyžec (28. října 1862^[1] Písek – 27. září 1927 Boseň) byl český učitel a sportovec, průkopník lyžování.

Josef Aleš
Narození	28. října 1862 Písek Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	27. září 1927 (ve věku 64 let) Boseň Československo Československo
Místo pohřbení	Boseň
Bydliště	Praha VII (od 1885)
Povolání	učitel a překladatel
Děti	Josef Váchal
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Život

Byl potomkem jihočeského rodu Alešů, bratrancem malíře Mikoláše Alše^[zdroj?] a otcem spisovatele Josefa Váchala (J. Aleš-Lyžec se s matkou Annou Váchalovou nikdy neoženil, takže jeho syn dostal matčino jméno).

Mezi lety 1872–1880 studoval na reálné škole v Písku, poté na učitelském ústavu v Praze (1880–1882).^[2] Původně byl zaměstnán jako učitel, z důvodů neshod s nadřízenými byl často překládán (Loukov, Zvířetice, Kněžmost, Bělá pod Bezdězem, Veselá, Žďár, Jivina, Mukařov, Boseň, Klášter Hradiště, Skalsko, Čistá a Kováň)^[2] a předčasně penzionován.^[3] Po odchodu do penze se přestěhoval do Bratrouchova v Krkonoších.

Byl velkým propagátorem lyžování a pokoušel se o prosazení novotvaru lyžec (lyžař). Ze francouzštiny přeložil, pod pseudonymem Helena Dvořáková, knihy L. Denise Proč žijeme a Po smrti, ovládal též angličtinu.^[3] Přispíval do časopisu Čas, jeho články se zde těšily velké oblibě.^[3] Věnoval se též kresbě, zaměřoval se zejména na horské motivy.^[3]

Z důvodu zhoršujícího se zdravotního stavu (zánět trojklaného nervu, plicní katar a astma) se roku 1925 přestěhoval do Bosně, kde byla lepší dostupnost lékařské péče. Zemřel 27. září 1927 a je pochován na hřbitově v Bosni.^[3]