Josef Loos

O českém římskokatolickém duchovním a politikovi pojednává článek Josef Loos (politik).

Josef Loos (13. března 1888 Troja^[1] – 15. února 1955 tamtéž) byl český lední hokejista, který získal titul mistra Evropy a bronzovou medaili na olympijských hrách. Jako předseda hokejového svazu se zasloužil o uspořádání mistrovství světa v ledním hokeji v Praze v roce 1947.

Josef Loos
Osobní informace
Datum narození	13. března 1888
Místo narození	Troja, Rakousko-Uhersko
Datum úmrtí	15. února 1955 (ve věku 66 let)
Místo úmrtí	Praha, Československo
Stát	Čechy Čechy Československo Československo
Držení hole	vlevo
Příbuzní	Valentin Loos (bratr)
Klubové informace
Současný klub	ukončil kariéru
Pozice	obránce
Předchozí kluby	Slavia Praha
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Přehled medailí
Lední hokej na LOH
bronz	1920 Antverpy	ČSR
Mistrovství Evropy v ledním hokeji
zlato	ME 1914	Čechy

Život

Narodil se v rodině holešovického řezníka Františka Loose (1858–1911) a jeho manželky Barbory, rozené Linhartové (1863–??).^[1] Byl nejstarší ze tří dětí.^[2] Bratr Valentin (Vilda) Loos (1895–1942) byl československý reprezentant v ledním hokeji a kopané.

Byl zaměstnán jako účetní oficiál hlavního města Prahy. Dne 17. prosince 1918 se v Debrecínu oženil s Antonií Kernovou (1899–??).^[3]

Sportovní kariéra

Josef Loos hrál od mládí za tehdejší SK Slavii Praha bandy hokej a fotbal. V roce 1909 však již byl členem týmu, který porazil v zápase ve skutečném ledním hokeji (tehdy pro rozlišení označovaným slovem kanadský) hokejové mušketýry. Před první světovou válkou reprezentoval Čechy na jediném mistrovství Evropy, z něhož si ovšem přivezl zlatou medaili. Po válce se opět zúčastnil pouze jednoho turnaje, Letních olympijských her 1920, který byl zpětně prohlášen i za první mistrovství světa a ze kterého si přivezl bronzovou medaili.

Úspěchů se Josef Loos dočkal i jako funkcionář. I v této roli nejprve začínal v domovské Slavii. Postupně se ovšem dostal i do orgánů československého hokejového svazu. V letech 1945 až 1948 byl dokonce jeho předsedou (tehdejší název zněl Československé ústředí ledního hokeje). Za jeho předsednictví a vydatné osobní podpory se podařilo uspořádat první mistrovství světa po druhé světové válce v Praze, na němž hráči Československa získali první zlaté medaile v historii. Na dva roky byl Loos taktéž místopředsedou dnešní IIHF, v jejímž direktoriátu působil v letech 1945 až 1953.