Josef Svátek

O Mons. Josefu Svátkovi, zemřelém roku 1948, pojednává článek Josef Svátek (kněz).

Josef Svátek (24. února 1835 v Praze^[2] – 9. prosince 1897 tamtéž^[3]) byl český novinář, kulturní historik a spisovatel, zejména historických románů.

Josef Svátek
Josef Svátek (Národní album, 1899)
Narození	24. února 1835 Praha Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	9. prosince 1897 (ve věku 62 let) Praha Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbení	Vyšehradský hřbitov [1]
Povolání	spisovatel, novinář a historik
Národnost	česká
Stát	Rakousko-Uhersko
Žánr	historický román
Významná díla	Paměti katovské rodiny Mydlářů v Praze
Příbuzní	Adolf Svátek, bratr Josef Jan Svátek. synovec Marie Rollerová praneteř
multimediální obsah na Commons
původní texty na Wikizdrojích
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Svátek sice vystudoval reálné gymnázium v Ječné a následně roku 1858 České vysoké učení technické v Praze, ale pak se věnoval žurnalistice a historii. Byl vrstevníkem májovců a v mládí se přátelil s Adolfem Heydukem. Působil v redakci Pražských novin a Pražského deníku, psal také pro Prager Zeitung. Ve svých dílech zpracovával výsledky svého bádání v málo známých, nebo těžko přístupných archivech. Jeho prózy, týkající se zejména mocenské sítě jezuitů v Evropě a v Čechách, stavovského povstání a pobělohorských represí i revoluce v roce 1848, sympatizují s nekatolíky, vynikají množstvím historických a kulturních detailů a bohatým i fantastickým dějem.

Ve srovnání s nejvýznamnějšími českými autory historických próz, Václavem Benešem Třebízským, Aloisem Jiráskem a Zikmundem Wintrem, náleží Josefu Svátkovi v tomto žánru druhořadé místo^[4].

Byl ovšem schopen též autorství odborných historických prací, některých dodnes využívaných, kdy navázal i na dílo zaneprázdněného profesora Antonína Rezka (viz výčet dole).

Josef Svátek zemřel 9. prosince roku 1897 v Praze na Malé Straně ve svém bytě v domě U Geigerů, na Jánském vršku čp. 325/9.^[3].

Rodinný život

Byl ženat s Antonií, rozenou Pechawetzovou pocházející z Prahy, se kterou se oženil 6. září 1860^[5] a měl osm dětí, narozených v letech 1859–1870. Manželka Antonie Svátková, roz. Pechawetzová, zemřela 21. prosince 1871^[6]. Podruhé se Josef Svátek oženil s Antonií Pohlovou z Rychnova nad Kněžnou 21. října 1873. Měli jedinou dceru Klementinu, narozenou 23. listopadu 1877, která zemřela 26. listopadu 1877.^[7][8]

Jeho mladším bratrem byl novinář, spisovatel a někdejší člen rakouského námořnictva Adolf Svátek.

Dílo

Historické romány

Pamětní deska na fasádě domu na Jánském vršku, čp. 325/9, v Praze na Malé Straně

Portrét Josefa Svátka z roku 1874

• Bitva bělohorská (1868),
• Tajnosti pražské (1868) – román odehrávající se roku 1848,^[9]
• Čeští křižáci (1869), román z 12. století,
• Marie Terezie a Karel VII. (1870),
• Pasovští v Praze (1870),
• Majestát Rudolfa II. (1871) – román ze století XVI. a XVII.^[10]
• Vězeň na Křivoklátě (1871),
• Praha a Řím, (1872–1873), Dostupné online.
• Sasové v Praze (1873),
• Jiří z Lobkovic (1873–1874),
• Švédové v Praze (1874) – román ze století XVII.^[11]
• Pražský kat (1876) – román ze století XVI.^[12]
• Pomsta cikánova (1880),
• Paní Popelovna z Lobkovic (1886),
• Paměti katovské rodiny Mydlářů v Praze (1886–1889),
• Železná koruna (1888), Dostupné online.
• Hrabě Špork (1889),
• Astrolog (hvězdopravec) (1890–1891) – román ze století XVII.^[13]
• Poslední Vršovec (1892), román z 12. století,
• Pád rodu Smiřických (1893–1894), Dostupné online.
• Poslední Budovec (1894), Dostupné online.
• Don Cesar a Salomena (1894),
• Praha a Řím (1895) – román ze století XVI.
  • Kniha první ^[14]
  • Kniha druhá ^[15]
• Sedláci u Chlumce (1896), román z dob Marie Terezie, Dostupné online.

Povídky

• Anna z Kunštátu (1860), historická povídka z časů Vladislava II.
• Z pěti století (1895), historické povídky.

Odborné práce

• Napoleon III., císař Francouzův (1861)
• Kulturhistorische Bilder aus Böhmen (1879)
• Pražské pověsti a legendy (1883)
• Obrazy z kulturních dějin českých (1891, 2 díly) Dostupné online (oba díly)
• Povstání lidu selského v Čechách roku 1680 (1899)
• Dějiny poprav a katů v Čechách (2004), kniha obsahuje dva rozsáhlejší texty publikované na pokračování v Lumíru v letech 1885–1887 pod názvy K dějinám poprav a katů v Čechách a Souboje v Čechách.
• SVÁTEK, Josef. Ze staré Prahy. Ilustrace Karel Štapfer. Praha: Vilímek, [1899]. Dostupné online.

Dějiny Čech a Moravy nové doby

Josef Svátek napsal několik svazků do pokračování Zapovy Česko-moravské kroniky:

• SVÁTEK, Josef. Dějiny Čech a Moravy nové doby. Kniha třetí, Vladaření císaře a krále Leopolda I. Díl II. V Praze: Nakladatel I. L. Kober knihkupectví, 1894. 451 s. Dostupné online [První díl vladaření Leopolda I. napsal Antonín Rezek – dostupné zde.]
• SVÁTEK, Josef. Dějiny Čech a Moravy nové doby. Kniha čtvrtá, Panování císaře Josefa I. a Karla VI. V Praze: I.L. Kober, 1896. 438 s. Dostupné online
• SVÁTEK, Josef. Dějiny Čech a Moravy nové doby. Kniha pátá, Panování císařovny Marie Teresie. Část I. V Praze: Nakladatel I. L. Kober knihkupectví, 1897. 453 s. Dostupné online
• SVÁTEK, Josef. Dějiny Čech a Moravy nové doby. Kniha šestá, Panování císařovny Marie Teresie. Část II. V Praze: Nakladatel I. L. Kober knihkupectví, 1898. 415 s. Dostupné online