Josef Pekárek (sochař)

Josef Václav Pekárek (28. září 1873 Praha-Holešovice^[1][2] – 13. prosince 1930 Praha-Nové Město^[3]) byl český sochař, medailér a grafik období secese a realismu.

Josef Pekárek
Narození	28. září 1873 Praha-Holešovice Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	13. prosince 1930 (ve věku 57 let) Praha Československo Československo
Povolání	sochař a medailér
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Život

Narodil se jako druhé ze čtyř dětí v katolické rodině Václava Pekárka, koželuha a krejčího kožených oděvů, a jeho manželky Barbory.^[4] V letech 1889–1894 studoval na Uměleckoprůmyslové škole v Praze pod vedením Celdy Kloučka a Josefa Václava Myslbeka. V letech 1896–1898 pokračoval ve studiu na pražské Akademii, v ateliéru Bohuslava Schnircha. Jako čerstvý absolvent vystavoval na výstavě Umělecké besedy v Rudolfinu a jeho sochy Poustevníka a sv. Vojtěcha byly kritikou chváleny. Roku 1899 si založil se štukatérem Dvořákem sochařskou dílnu a slévárnu sádrových odlitků v Praze-Nuslích. Od roku 1903 provozoval vlastní sochařský ateliér v Praze 2 v ulici Na Moráni čp. 1914/II. Vyučoval modelování na průmyslové škole v Jaroměři, od roku 1918 na Uměleckoprůmyslové škole v Praze. V letech 1898–1908 byl členem Spolku výtvarných umělců Mánes.

Rodina

S manželkou^[5] Karlou/Karolínou, rozenou Burianovou (* 1876) měl čtyři dcery: Jiřinu (* 1901), Martu (* 1903), Karlu (* 1906), Helenu (* 1908)^[6] a syna, který zemřel jako novorozeně.^[7] Bydlel na Vinohradech.^[8]

Dílo

Josef Pekárek, Vltava (1927)

• Wenkeova hrobka, městský hřbitov v Jaroměři (návrh, model)^[9]

Sochy

• Socha císaře Františka Josefa I. v uniformě rytíře Řádu Zlatého rouna, bronz (1910), z dvorního salónu nádraží císaře Františka Josefa I., od roku 1932 vystavena v Lapidáriu Národního muzea; její kopie z roku 2004 stojí před Císařskými lázněmi ve Františkových Lázních
• Modeletto k téže soše císaře, patinovaná sádra (1908), v Lapidáriu Národního muzea;
• Alegorie Vltavy, 1928, bronzová ženská postava na Dětském ostrově v Praze; je doplněna reliéfy Berounky, Lužnice, Otavy a Sázavy^[10]
• Sochy sv. Prokopa a sv. Vojtěcha pro tympanon kostela sv. Prokopa na Žižkově v Praze
• Dvě sousoší na budově Ministerstva dopravy v Praze II.
• Plastická výzdoba průčelí domu spolku Hlahol na Masarykově nábřeží v Praze
• Alegorická socha dívky ve Francouzské restauraci Obecního domu v Praze
• Socha Světlonoše na budově Vesny, školy pro ženská povolání, postavené podle návrhu arch. Antonína Pfeiffera v Brně v Jaselské ulici 9
• Žena s holubicí, realistická bronzová socha umístěná v parku Budyšínská, dříve v Husově třídě v Liberci

Busty a dekorativní plastika

• Poprsí Egypťanek u pilířů schodiště a ženské maskarony v sále Národního domu na Smíchově; 1908–1909
• Wilsonův medailon na Wilsonově nádraží, bronz (Praha Hlavní nádraží)
• Busta T. G. Masaryka, bronz, sokl mramor^[11]
• Alegorická socha dívky ve Francouzské restauraci Obecního domu v Praze
• Alegorická socha hudby v Měšťanské besedy v Plzni (nedochovala se)
• Reliéfy na budově II. české reálky na Mikulášském náměstí v Plzni

Medaile

• Záslužná medaile II. mezinárodní farmaceutické výstavy v Praze; avers: sedící Hygeia, revers: znaky a nápisy; stříbro 1896
• Závěsná medaile s podobiznou císaře Karla IV. na aversu a hradem Karlštejnem na reversu, zlacená mosaz, Praha 1923

Galerie

• 
  Josef Pekárek, Lužnice (1927)
• 
  Josef Pekárek, Otava (1927)
• 
  Josef Pekárek, Sázava (1927)
• 
  Josef Pekárek, Berounka (1927)
• 
  Budova Vesny se sochou Světlonoše
• 
  Socha Františka Josefa I.