Juda Tadeáš Super

Juda Tadeáš Super, též Juda Tadeáš Supper, nebo Judas Thaddäus Supper (29. března 1712 Mohelnice^[1] – 1. května 1771 Moravská Třebová^[2]), byl český barokní malíř.

Juda Tadeáš Super
Narození	29. března 1712 Mohelnice Moravské markrabství Moravské markrabství
Úmrtí	1. května 1771 (ve věku 59 let) Moravská Třebová Moravské markrabství Moravské markrabství
Povolání	malíř a výtvarník
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Život

Narodil se v rodině obuvníka a kostelníka Martina Supera v Mohelnici.^[3] Začal studovat teologii v jezuitské koleji v Olomouci. Talent a zájem o výtvarné umění jej přivedl v letech v letech 1729 až 1733 ke studiu malby u olomouckého malíře Karla Františka Josefa Haringera.^[4] Působil ve službách cisterciáckého řádu.^[5] V roce 1737 získal měšťanství v Moravské Třebové.^[6] Zde se vytvořila kolonie umělců, kam patřili vedle Supera i sochaři František Josef Seitl, Severin Tischler a Jiří František Pacák.^[7]

Jeho patrně nejvýznamnějším dílem je malířská výzdoba refektáře Sedleckého kláštera z let 1752-1757.^[6]

Dílo

• 1768 Iluzivní architektura hlavního oltáře a oválné obrazy Přijímání sv. Aloise Gonzagy a Přijímání sv. Stanislava Kostky v kostele svatého Františka Xaverského v Uherském Hradišti.^[8][9]
• kolem 1743 Obraz svatého Jana Nepomuckého na bočním oltáři a obraz svaté Rodiny v kostele sv. Jana Křtitele v Křenově. Ze zdejšího kostela rovněž pochází obraz Křest Kristův, který je v současnosti ve sbírkách muzea v Moravské Třebové.^[10]
• 1752–1757 Nástěnné malby v refektáři a na schodišti konventní budovy, Sedlecký klášter a výmalba protějškových kaplí Panny Marie Sedlecké a Čtrnácti svatých pomocníků v klášterním kostele, Kutná Hora.^[11]
• 1763–1765 Výjevy ze života sv. Jana Křtitele, Panny Marie a sv. Jana Nepomuckého, nástropní malby, kostel svatého Jana Křtitele, Tatenice.^[12]
• 1771 Oltářní obrazy Umučení sv. Bartoloměje a Korunovace Panny Marie na hlavním oltáři kostela sv. Bartoloměje v Zábřehu. Dále obraz Příbuzenstvo Páně na bočním oltáři.^[13]
• 1768 Mariánské malby v presbytáři kostela Nanebevzetí Panny Marie v Moravské Třebové. Tyto jsou Superovy vlastnoruční práce, ostatní malby v lodi provedl podle jeho návrhu syn František Karel Silvestr Super.^[3][14]

Dále provedl výzdobu kostelů ve Starém Městě u Moravské Třebové, Rychnově, Chornicích, Trnávce, Gruně, Březové, Březině, Biskupicích a jinde.^[3][6]

Galerie

• 
  Juda Tadeáš Super – Stětí sv. Jana Křtitele (kol. 1755), kostel sv. Jana Křitele, Přibyslav^[15]