Chantymansijský autonomní okruh – Jugra

Chantymansijský autonomní okruh – Jugra (rusky Ха́нты-Манси́йский автоно́мный о́круг — Югра́) je administrativní částí Ruska (autonomní okruh) a součást Ťumeňské oblasti. Je začleněn do Uralského federálního okruhu. Rozprostírá se v západní Sibiři.

Chantymansijský autonomní okruh – Jugra Ха́нты-Манси́йский автоно́мный о́круг — Югра́
znak vlajka
Geografie
Hlavní město	Chanty-Mansijsk
Souřadnice	62°15′ s. š., 70°10′ v. d.
Rozloha	534 500 km²
Časové pásmo	UTC+5[1]
Geodata (OSM)	OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel	1 759 356 (2024)
Hustota zalidnění	3,3 obyv./km²
Jazyk	ruština, chantyjština, mansijština, něnečtina
Národnostní složení	Rusové 68,1 %, Tataři 7,6 %, Ukrajinci 6,4 %
Náboženství	pravoslaví, islám
Správa regionu
Stát	Rusko Rusko
Federální okruh	Uralský
Druh celku	autonomní okruh
Podřízené celky	13 městských okruhů a 9 rajónů
Vznik	10. prosince 1930
Gubernátor	Ruskan Nikolajevič Kucharuk
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-2	RU-KHM
Telefonní předvolba	346
Označení vozidel	86 a 186
Oficiální web	www.admhmao.ru
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Původní obyvatelé oblasti, Mansijci a Chantové, hovoří jazyky podobnými maďarštině. Mansijština a chantyjština patří do skupiny obsko-ugrických jazyků. Tato oblast, dříve nazývaná Jugra, je považována za původní pravlast Maďarů.^[2][3]

Historie

Tato část článku potřebuje úpravy.

• 1096 – Jugra byla poprvé zmíněna v ruských kronikách
• 1708 – založení Sibiřské provincie carem Petrem Velikým
• 1775 – Kateřina Veliká založila provincii Tobolsk
• 1918 – Provincie Tobolsk byla přejmenována na Ťumenskou a hlavním městem se stalo město Ťumeň
• 1923 – Provincie, újezdy, volosti byly zrušeny. Byly založeny nové správní jednotky - Uralský kraj, Tobolský okruh a rajóny – Berjozovský, Surgutský, Samarovský, Kondinský

Chantymansijský autonomní okruh – Jugra vznikl 10. prosince 1930 jako Osťako-Vogulský národnostní okruh (rusky Остяко-Вогульский национальный округ).

• květen 1931 – začátek výstavby nového správního centra - Osťako-Vogulsku
• 1934 – Osťako-Vogulský národnostní okruh byl připojen k Omskému kraji
• 23. října 1940 – došlo k přejmenování Osťako-Vogulsku na Chanty-Mansijsk a okruhu na Chantymansijský národnostní okruh
• 1944 – Chantymansijský národnostní okruh byl připojen k nově založenému Ťumeňskému kraji
• 1977 – byl změněn status národnostního okruhu na autonomní okruh
• 1993 – Chantymansijský národnostní okruh se stal v souladu s Ústavou Ruské federace jejím rovnoprávným subjektem
• 2003 – k oficiálnímu názvu okruhu bylo přidáno slovo „Jugra“

Oblastní symboly

Vlajka

Podrobnější informace naleznete v článku Vlajka Chantymansijského autonomního okruhu – Jugry.

Vlajka Chantymansijského autonomního okruhu – Jugry je tvořena listem o poměru stran 1:2 se dvěma vodorovnými pruhy – modrým a zeleným, které jsou doplněné o svislý, bílý proužek (o šířce 1/20 délky vlajky) při vlajícím okraji.^[4]

Geografie

Chantymansijský autonomní okruh zabírá střední část Západosibiřské roviny. Převážnou část jeho území zabírá bažinatá tajga. Okruhem od jihu na sever protékají dvě největší ruské řeky - Ob a jeho přítok Irtyš. Většina řek zamrzá na dobu až 6 měsíců v roce. To je dáno také tím, že území je chráněno ze západní strany Uralem, ale ze severní strany je otevřený terén pro proudění arktických studených větrů.^[zdroj?]

Okruh sousedí s Krasnojarským krajem, Jamalo-něneckým autonomním okruhem, Komijskou republikou, Sverdlovskou a Tomskou oblastí.

Hospodářství

Oblast je velmi bohatá na ropu a je zde těžena většina ruské produkce. To dává oblasti velkou ekonomickou důležitost. V roce 2007 se zde vytěžilo 278 milionů tun ropy a 28 milionů tun zemního plynu.^[5] Kvůli tomu je ekosystém oblasti již několik desetiletí nesmírně zatížen, což jde hlavně na vrub původnímu obyvatelstvu, Chantům a Mansijcům, kteří se dosud živí převážně rybolovem.^[6]

Doprava

Primárním způsobem dopravy zboží v Chantymansijském autonomním okruhu jsou vodní a železniční dopravní cesty, 29 % je přepravováno po silnicích a 2 % letecky. Celková délka železničních tratí je 1106 km, silniční síť měří více než 18 000 km.

Obyvatelstvo

Chantymansijský autonomní okruh má rozlohu 523 100 km², nicméně celá oblast je velmi řídce osídlena a podle sčítání lidu r. 2022 zde žilo 1 702 240 lidí. Administrativním centrem je Chanty-Mansijsk s 103 117 obyvateli, který ale není největším městem regionu. Největšími městy jsou Surgut (395 900), Nižněvartovsk (278 725) a Něftějugansk (128 159). Původní obyvatelstvo (Chantové, Mansijci, Něnci) tvořilo /včetně Komijců/ v roce 2010 dohromady pouze 2,4 % populace. Těžba ropy přilákala množství imigrantů z celého bývalého Sovětského svazu. Podle posledního sčítání lidu žije na území AO více než 25 národností početnějších než 2000 osob. Historický vývoj složení obyvatelstva je uveden níže:

	Census 1939	Census 1959	Census 1970	Census 1979	Census 1989	Census 2002	Census 2010[7]
Chantové	12 238 (13,1 %)	11 435 (9,2 %)	12 222 (4,5 %)	11 219 (2,0 %)	11 892 (0,9 %)	17 128 (1,2 %)	19 068 (1,3 %)
Mansijci	5 768 (6,2 %)	5 644 (4,6 %)	6 684 (2,5 %)	6 156 (1,1 %)	6 562 (0,5 %)	9 894 (0,7 %)	10 977 (0,8 %)
Něnci	852 (0,9 %)	815 (0,7 %)	940 (0,3 %)	1 003 (0,2 %)	1 144 (0,1 %)	1 290 (0,1 %)	1 438 (0,1 %)
Komiové	2 436 (2,6 %)	2 803 (2,3 %)	3 150 (1,2 %)	3 105 (0,5 %)	3 000 (0,2 %)	3 081 (0,2 %)	2 364 (0,2 %)
Rusové	67 616 (72,5 %)	89 813 (72,5 %)	208 500 (76,9 %)	423 792 (74,3 %)	850 297 (66,3 %)	946 590 (66,1 %)	973 978 (68,1 %)
Ukrajinci	1 111 (1,2 %)	4 363 (3,5 %)	9 986 (3,7 %)	45 484 (8,0 %)	148 317 (11,6 %)	123 238 (8,6 %)	91 323 (6,4 %)
Tataři	2 227 (2,4 %)	2 938 (2,4 %)	14 046 (5,2 %)	36 898 (6,5 %)	97 689 (7,6 %)	107 637 (7,5 %)	108 899 (7,6 %)
Ostatní	1 026 (1,1 %)	6 115 (4,9 %)	15 629 (5,8 %)	43 106 (7,6 %)	163 495 (12,7 %)	223 959 (15,6 %)	324 196

Pohyb obyvatelstva (2005):^[8]

• Narození: 19 958 (porodnost 13,5)
• Zemřelí: 10 415 (úmrtnost 7,1)

Pohyb obyvatelstva 2007:^[zdroj?]

• Porodnost: 14,61 na 1000 obyv.
• Úmrtnost: 7,01 na 1000 obyv.
• Přírůstek stěhováním: +3,4 na 1000 obyv.
• Míra přirozeného přírůstku: +0,76 %/rok
• Míra celkového přírůstku: +1,10 %/rok