Julius Ringel

Julius Alfred Ringel (16. listopadu 1889 Völkermarkt – 11. února 1967 Bayerisch Gmain) byl generál horských myslivců německého Wehrmachtu, kde dostal od vojáků přezdívku Papa (tatínek).

Julius Ringel
Papa
Narození	16. listopadu 1889 Völkermarkt Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	11. února 1967 (ve věku 77 let) Bayerisch Gmain Německo Německo
Vojenská kariéra
Hodnost	General der Gebirgstruppen (generál horských myslivců)
Doba služby	1905–1945
Sloužil	Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko (do roku 1918) Rakousko Rakousko (do roku 1938) Třetí říše
Složka	Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko Landwehr (do roku 1918) Landwehr (do roku 1938) Wehrmacht (do roku 1945)
Velel	náčelník štábu 3. horská divize (1938–1939) náčelník štábu 268. pěší divize (1939) 266. pěší pluk (1939–1940) 3. horská divize (1940) 5. horská divize (1940–1944) LXIX. horský sbor (1944) XVIII. horský sbor (1944) XVII. vojenská oblast (1944) Sbor Ringel (1945)
Války	První světová válka Druhá světová válka
Bitvy	Bitva o Francii (1939–1940) Balkánské tažení (1941–1942, 1944) Obležení Leningradu (1942–1943) Italská kampaň (1943–1944)
Vyznamenání	Rytířský kříž s dubovými ratolestmi
multimediální obsah na Commons

Služba v Landwehru

Narodil se v korutanském městečku Völkermarkt. V roce 1905 se přihlásil do armádní školy ve Vídni, kde promoval 18. srpna 1909. Byl zařazen k 4. horskému pluku, kde dosáhl o rok později na hodnost poručíka. Když propukla 1. světová válka, bojoval pod 2. horským střeleckým plukem v Haliči a později v severní Itálii. Zde také v roce 1918 upadl do zajetí. Po skončení války byl propuštěn a následně bojoval ve svých rodných Korutanech proti jednotkám nově vznikající Jugoslávie. Když vzniklo nové Rakousko, zůstal v jeho armádě, kde dosáhl roku 1932 hodnosti podplukovníka.

Služba ve Wehrmachtu

Podporoval nacisty a nadšeně uvítal připojení Rakouska k Německu, které proběhlo v březnu 1938. Ringel se tak dostal do německého wehrmachtu, kde zpočátku zastával štábní funkce. Po vypuknutí druhé světové války dostal v říjnu velení nad 266. pěším plukem, se kterým se účastnil tažení na západě, takzvané bitvy o Francii. V červnu 1940 se stal velitelem 3. horské divize a v říjnu téhož roku velitelem 5. horské divize. S touto divizí se na jaře 1941 zúčastnil invaze do Jugoslávie, Řecka a obsazení Kréty, za což si vysloužil Rytířský kříž. V listopadu 1941 byla jeho divize stažena zpět do Německa na doplnění a odpočinutí. Ale již za čtyři měsíce byla zase poslána zpět do bojů na východní frontu k Leningradu, kde se ve Volchovské oblasti podílela na zničení armády generála Vlasova. Po roce a půl na východní frontě byla jeho divize opět převelena, tentokrát do Itálie, kam dorázila 15. prosince na Gustavovu linii, do blízkosti Monte Cassina. V Itálii bojoval další čtyři měsíce, než se stal velitelem LXIX. horského sboru v Chorvatsku, kde bojoval proti Titovým partyzánům. Ve druhé polovině roku 1944 byl odvolán do Salcburku, kde se ujal velení nad místní vojenskou oblastí, ze které později vytvořil takzvaný Ringlův sbor, u kterého zůstal až do konce války.

Povýšení a vyznamenání

Data povýšení

• Poručík – 1. listopad 1910
• Nadporučík – 1. srpen 1914
• Kapitán – 8. červenec 1917
• Major – 15. květen 1921
• Stabshauptmann – 27. listopad 1923
• Podplukovník – 15. prosinec 1932 rakouský landwehr
• Podplukovník – 1. srpen 1938 německý wehrmacht
• Plukovník – 1. únor 1939
• Generálmajor – 1. listopad 1940
• Generálporučík – 1. prosinec 1942
• Generál horských myslivců – 1. červen 1944

Vyznamenání

• Rytířský kříž – 13. červen 1941
• Dubové ratolesti k rytířskému kříži (312. držitel) – 23. říjen 1943
• Železný kříž I. třídy – 15. duben 1941
• Železný kříž II. třídy – 10. listopad 1939
• Medaile za východní frontu – 15. srpen 1942
• Kříž cti
• Zlatý stranický odznak
• Sudetská pamětní medaile
• Medaile za Anschluss
• Armádní páska „Kreta“ – 10. prosinec 1942
• Rakouská válečná pamětní medaile s meči (První světová válka)
• Medaile za zranění, za dvě zranění (První světová válka)
• Vojenský záslužný kříž, ve stříbře s meči (První světová válka)
• Vojenský záslužný kříž, v bronzu s meči (První světová válka)
• Rakouský řád železné koruny III. třídy s válečnou ozdobou a meči – 25. říjen 1918
• Karlův vojenský kříž (1918) (První světová válka)
• Velký důstojnický kříž řádu sv. Alexandera s meči
• Zmíněn ve Wehrmachtbericht: 11. červen 1941 & 12. srpen 1943
• Služební vyznamenání Wehrmachtu IV. třídy

Fotografie

• červen 1941
• Ringel uděluje vyznamenání za obsazení Kréty

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Julius Ringel na Wikimedia Commons