Käbi Lareteiová

Käbi Lareteiová (est. Käbi Alma Laretei; 14. července 1922 Tartu, Estonsko – 31. října 2014) byla estonská koncertní pianistka.

Käbi Lareteiová
Käbi Lareteiová (1959)
Základní informace
Rodné jméno	Käbi Alma Laretei
Narození	14. července 1922 Tartu
Úmrtí	31. října 2014 (ve věku 92 let) Stockholm
Místo pohřbení	Skogskyrkogården (od 2015)
Povolání	klavíristka, hudební skladatelka, spisovatelka a filmová herečka
Nástroje	klavír
Ocenění	člen Vasova řádu (1972) Litteris et Artibus (1978) Řád státního znaku 3. třídy (1998)
Manžel(ka)	Gunnar Staern (1950–1959) Ingmar Bergman (1959–1969)
Děti	Daniel Bergman
Rodiče	Heinrich Laretei
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Raná léta

Käbi Lareteiová se narodila do rodiny estonského politika a diplomata. Kvůli pracovním povinnostem svého otce strávila dětství v Moskvě (1926–1928) a v Kaunasu (1928–1930). V letech 1936–1940 studovala hru na klavír na Estonské hudební akademii v Tallinnu. V době vypuknutí druhé světové války byl její otec, Heinrich Laretei (1892–1973), estonský vyslanec ve Stockholmu. Když Estonsko obsadila sovětská vojska, zůstala rodina ve švédském exilu.

Pianistka

V letech 1947–1950 studovala kompozici u estonského emigranta, skladatele Eduarda Tubina, společně s hrou na klavír u Gottfrieda Boona a Annie Fischerové. Jako klavíristka debutovala v roce 1946 v koncertním sále ve Stockholmu. Především na počátku 60. let měla velké úspěchy (mimo jiné) v Anglii, Německu, Švédsku či USA. Vystupovala také v Carnegie Hall či Bílém domě.

Ingmar Bergman

V letech 1950–1959 byla manželkou šéfdirigenta orchestru Gävleborského kraje Gunnara Staerna (* 1922). V roce 1959 se provdala za švédského režiséra Ingmara Bergmana. Byla poradkyní a skladatelkou hudby k několika Bergmanovým filmům (například Podzimní sonáta a Tváří v tvář) a zahrála si malou roli ve filmu Fanny a Alexandr. V roce 1962 se jí narodil syn Daniel Bergman. Manželství mezi ní a Ingmarem Bergmanem ztroskotalo v roce 1966. V roce 1969 se nechali oficiálně rozvést.

V roce 1967 předsedala Švédskému svazu hudebních umělců (Svenska Tonkonstnärsförbundet – STKF) a v roce 1968 byla členkou Královské hudební akademie (Kungliga Musikaliska akademien).

Spisovatelka

Vedle své hudební kariéry byla Käbi Lareteiová i učitelkou hudby a oblíbenou moderátorkou ve švédské televizi. Vydala také mnoho švédsky psaných děl o hudbě, jakož i beletrie s autobiografickými prvky.

Nejvýznamnější publikace

• 1976 – Kousek země (En bit jord)
• 1983 – Tulipánový strom (Tulpanträdet)
• 1987 – Víry a stopy (Virvlar och spår)
• 1991 – Ztracený zvuk (En förlorad klang)
• 2004 – Jako v překladu (Såsom i en översättning)

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Käbi Lareteiová na Wikimedia Commons
• Pianistka Käbi Lareteiová (estonské Ministerstvo zahraničních věcí)