Kódování Cork

From Wikipedia, the free encyclopedia

Remove ads

Kódování Cork (označované také jako T1 nebo EC) je kódování znaků používané pro fonty v některých implementacích sázecího programu TeX. Je pojmenované po městě Cork v Irsku, v němž se v roce 1990 konala konference TeX Users Group (TUG), která toto kódování pro LaTeX zavedla[1]. Obsahuje 256 znaků, které podporují většinu evropských jazyků používajících latinku.

Detaily

V osmibitových implementacích TeXu musí kódování fontů odpovídat kódování použitému pro vzory dělení slov[2], které nejčastěji používá právě kódování Cork. V LaTeXu lze na kódování Cork přepnout pomocí \usepackage[T1]{fontenc}, zatímco v ConTeXtu MkII je Cork implicitním kódováním. Moderní implementace, jako je například XeTeX a LuaTeX, mají plnou podporu Unicode, takže lze osmibitová kódování považovat za zastaralá.

Remove ads

Struktura kódové stránky

Další informace _0, _1 ...
Remove ads

Poznámky

  • Prvních 12 znaků se často používá jako kombinační znaky.
  1. Znak s kódem 0x18 slouží jako „koncová nula“ pro vytváření znaků odvozených ze znaku procento (%), jako je nebo .
  2. Znak i bez tečky a j bez tečky lze používat pro vytváření znaků s diakritikou jako i s vodorovnou čárkou (ī).
  3. Znak s kódem 0x7F je rozdělovací znaménko (ne měkké rozdělení).
  4. Znak s kódem 0xD0 se používá pro Eth (Ð, U+00D0) i pro škrtnuté D (Đ, U+0110), což může v některých situacích způsobovat problémy (např. při kopírování textu z PDF, ve vzorcích dělení slov, apod.)
  5. Existence znaku s kódem 0xDF, což je dvojice písmen S, umožňuje TeXu automaticky převádět německé ß z malého na velké písmeno.

Podporované jazyky

Kódování Cork je vhodné pro většinu evropských jazyků psaných latinkou. Mezi nepodporované jazyky patří:

Kódování Cork lze používat také pro několik dalších jazyků, pro které není optimální:

Remove ads

Odkazy

Loading related searches...

Wikiwand - on

Seamless Wikipedia browsing. On steroids.

Remove ads