McDonnell Douglas KC-10 Extender
letoun From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
McDonnell Douglas KC-10 Extender je vojenský letoun určený pro doplňování paliva jiných letounů ve vzduchu. Kromě doplňování paliva může sloužit i k přepravě cestujících a nákladu. Byl vyvinut na základě civilního dopravního letounu McDonnell Douglas DC-10. KC-10A unesou téměř dvakrát více paliva, než jejich předchůdci Boeing KC-135 Stratotanker.[3]
Remove ads
KC-10A byly přijaty do služby roku 1981. Pro letectvo Spojených států amerických bylo postaveno šedesát letounů KC-10A. Přestavbou dvou nákladních DC-10 vznikly ještě dva stroje KDC-10 pro Nizozemsko. Americké letouny byly nasazeny v řadě operací, například ve válce v Zálivu. Získaly si neoficiální přezdívky „Gucci“ a „Big Sexy“.[4] Roku 2017 americké letectvo provozovalo celkem 59 letounů KC-10A.[5] Roku 2020 začalo vyřazování amerických letounů. Do konce roku 2023 jich bylo vyřazeno 49. Poslední KC-10A (volací znak Gucci 10) byl v září 2024 přelétnut na Davisovu-Monthanovu leteckou základnu k odstavení na tamním hřbitově letadel.[4] V dubnu 2025 americké letectvo nabídlo k prodeji deset vyřazených strojů KC-10.[6]
Remove ads
Vývoj

Letoun KC-10A byl vyvinut společností Boeing Integrated and Defence Systems na základě nákladního letounu DC-10-30CF (88% systémů je shodných s civilními DC-10[2]). Mezi hlavní změny patří instalace výkyvného ramene pro doplňování paliva (boom), zadní kabiny operátora, trojice přídavných palivových nádrží a dalších speciálních elektronických systémů. První let prototypu proběhl 12. července 1980. V říjnu 1980 KC-10A poprvé za letu doplnil palivo jinému letounu, v tomto případě transportnímu stroji Lockheed C-5 Galaxy. Do služby byl typ zaveden 17. března 1981. Sériová výroba probíhala od března 1981[2] do listopadu 1988.[3] Vyrobeno bylo celkem 60 letounů KD-10A.[3]
Modernizace
V roce 2009 společnost Northrop Grumman získala kontrakt na modernizaci 59 letounů KC-10A. Modernizace se týkala komunikačních, avionických a dalších elektronických systémů. Zkoušky prvního modernizovaného letounu začaly roku 2012. Roku 2011 získala společnost Rockwell Collins kontrakt na modernizaci kokpitu všech letounů.[3] Modernizace byla dokončena roku 2017.[5]
Remove ads
Popis

KC-10A má čtyřčlennou posádku, tvořenou pilotem, druhým pilotem, palubním inženýrem a operátorem tankovacího zařízení. Všichni sedí ve čtyřčlenné kabině vybavené tzv. skleněným kokpitem. Letoun unese až 160 200 kg paliva. Alternativně může přepravovat 75 osob a až 170 000 liber (76 560 kg) dalšího náklad uloženého v kabině na 17 paletách, popřípadě jen 27 palet nákladu.[3] Palivo je předáváno pomocí výkyvného ramene řízeného operátorem za zadní kabiny, odkud má oknem vizuální kontrolu.[7] Letouny lze rovněž vybavit podkřídelními pouzdry s vlečenými hadicemi. Pomocí ramene lze předat až 1100 galonů (4180 litrů) a pomocí hadice až 470 galonů (1786 litrů) paliva za minutu. Pohánějí jej tři dvouproudové motory General Electric CF6-50C2.[3]
Remove ads
Operační nasazení
Operace Kaňon El Dorado

V noci 14. dubna 1986 bombardovalo 24 amerických letadel F-111F hlavní město Libye Tripolis. Operace se zúčastnila i tři letadla elektronického boje EF-111A Raven, jejichž úlohou bylo rušit libyjské radary. Stroje vzlétly z britského letiště Lakenheath a během letu do Libye a zpět naletěly víc než 10 000 km, protože Francie a Španělsko neumožnily přelet nad svým územím. Při této 14hodinové misi potrebovala letadla šestkrát doplnit palivo za letu, což jim zabezpečilo 28 tankerů KC-135 a KC-10.[8]
Válka v Zálivu
V roku 1991 během operací Pouštní štít a pouštní bouře provedla flotila letounů KC-10 a KC-135 asi 51 700 samostatných tankovacích misí, během kterých jiným letounům předaly 125 milionů galonů paliva.[9] (asi 475 milionů litrů paliva). Tankery zabezpečily doplnění paliva během letu nejen americkým letadlům, ale i strojům ostatních koaličních síl. Mimo tankování letadel zabezpečily KC-10 spolu s menšími KC-135 přepravu tisíců tun nákladu a tisícovek vojaků.
Válka v Kosovu
Do ozbrojeného konfliktu v Kosovu, který probíhal mezi jugoslávskými silami a povstaleckou skupinou kosovských Albánců známou jako Kosovská osvobozenecká armáda (UÇK), se zapojila v roce 1999 i Severoatlantická aliance (NATO). Začátkem května 1999 bylo do Evropy nasazeno okolo 150 tankerů KC-10 a KC-135. Ty poskytovaly palivo bombardérům, stíhačkám a jiným strojům zapojených do konfliktu. KC-10 Extender absolvovaly během celé kampaně spojeneckých sil 409 misí.
Incidenty

KC-10A (sériové číslo 82-0190) dne 17. září 1987 procházel pozemní údržbou na základně Shreveport-Barksdale AFB v Louisianě. Na palubě došlo k výbuchu, přičemž následný požár stroj zcela zničil. Jeden člověk při nehodě zemřel a tři byli zraněni.[10]
Uživatelé
- Pro nizozemské královské letectvo byly společností Boeing přestavěny dva nákladní letouny DC-10-30 na tankovací letouny KDC-10. Na rozdíl od amerických strojů jsou vybaveny tankovacím systémem RARO (Remote Aerial Refueling Operation).[11] Po vyřazení letouny převzala společnost Omega Air, poskytující komerční tankovací služby.[4]
Remove ads
Specifikace (KC-10A)
Technické údaje
- Posádka: 4 (pilot, druhý pilot, palubní inženýr a operátor tankovacího zařízení)
- Kapacita: 75 pasažérů
- Užitečný náklad: 160 200 kg paliva
- Rozpětí: 54,4 m
- Délka: 50 m
- Výška: 17,4 m
- Hmotnost prázdného letounu: 108 890 kg[3]
- Max. vzletová hmotnost : 267 200 kg[2]
- Pohonná jednotka: 3× dvouproudový motor General Electric CF6-50C2
- Výkon pohonné jednotky: 233,5 kN[2]
Výkony
Remove ads
Odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Remove ads