Kašpar Šlik

Kašpar Šlik hrabě z Pasounu a Holíče, německy Kaspar Schlick Graf von Passaun und Weißkirchen (kolem roku 1396, Cheb – 19. července 1449, Vídeň) byl český šlechtic z rodu Šliků. Jako první zastával v letech 1433 až 1437 úřad kancléře Svaté říše římské, coby laik měšťanského původu. Frizinský kníže-biskup Jindřich II. Šlik byl jeho bratr.

František Josef Jindřich hrabě Šlik z Holíče a Pasounu
Kašpar Šlik (Schedelova kronika, 1493)
Narození	1396 Cheb České království České království
Úmrtí	19. července 1449 (ve věku 52–53 let) Vídeň Svatá říše římská Svatá říše římská
Povolání	politik
Ocenění	Vojenský řád
Rodiče	Jindřich I. Šlik
Příbuzní	Jindřich II. Šlik a Matyáš Šlik (sourozenci)
Znak
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Kašpar Šlik se narodil v Chebu jako druhý potomek z osmi dětí kupce a radního Jindřicha Šlika a jeho manželky Konstancie Collaltové, markraběnky z Trevisa. Navštěvoval univerzitu v Lipsku a poté vstoupil do služeb českého krále Zikmunda Lucemburského. V letech 1415 až 1417 doprovázel krále na jeho cestách do Španělska, Francie a Anglie.

Politická dráha

Roku 1416 byl jmenován písařem, roku 1426 královským tajemníkem, roku 1427 protonotářem, 1429 královským místokancléřem^[1] a roku 1433 říšským kancléřem císaře Zikmunda. Šlik byl říšským kancléřem v letech 1433 až 1437 za panování císaře Zikmunda a kancléřem krále Albrechta II. a Fridricha III.

Jako vlivný císařský politik se účastnil několika tažení proti Osmanské říši a husitům, jménem krále vedl jednání v Prusku, Polsku a Litvě a také vnitropolitická jednání s husity. Zikmunda doprovázel také k basilejskému koncilu a účastnil se jeho korunovace císařem v Římě. Ve své pozici byl také činný jako parlamentář u papeže.

Také za panování krále Albrechta II., kterého podporoval při prosazování královského následnictví v českých zemích, zůstal Šlik i přes vnitropolitickou opozici ve svém úřadě.

Šlik byl roku 1442 jmenován královským radou Fridricha III. a roku 1443 znovu kancléřem. Jeho vliv však postupně slábl, neboť se jeho představy ne vždy shodovaly s těmi královými. Roku 1449 ze svého úřadu odstoupil, nicméně poté se ještě podílel na volbě krále Ladislava a roku 1447 v Miláně vedl jednání jeho jménem.

Vedle politiky se Kašpar Šlik zajímal rovněž o umění a vědu a nadané umělce a vědce podporoval, mezi nimi např. Enea Silvia Piccolominiho, pozdějšího papeže Pia II.

Roku 1444 se oženil s Anežkou, dcerou olešnického vévody Konráda V. Kantnera. Poslední léta strávil ve Vídni, kde byl raněn mrtvicí a 19. června 1449 zemřel.

Predikát

Za své služby získal darem polnosti na Chebsku, stejně jako v tehdy hornouherském Holicsi (něm. Weißkirchen, dnešní Holíč na Slovensku). Roku 1422 byl povýšen do stavu svobodného pána z Holíče, roku 1437 na říšského hraběte z Pasounu (Bassano del Grappa v severní Itálii) a roku 1438 na hraběte z Pasounu a Holíče.