Kaštanovec

Kaštanovec^[1] (Castanopsis) je rod rostlin z čeledi bukovité. Jsou to většinou stálezelené stromy s jednoduchými střídavými listy a drobnými květy v klasovitých nebo latovitých květenstvích. Plodem jsou oříšky obklopené nepravidelně pukající číškou. Rod zahrnuje asi 120 druhů a je rozšířen v tropické a subtropické Asii. Kaštanovce jsou těženy pro dřevo, četné druhy mají jedlé plody. Druhy Castanopsis cuspidata a C. sieboldii jsou pěstovány jako okrasné dřeviny.

Kresba Castanopsis cuspidata z roku 1870

Kaštanovec
Kaštanovec Castanopsis sieboldii
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae)
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída	vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád	bukotvaré (Fagales)
Čeleď	bukovité (Fagaceae)
Rod	kaštanovec (Castanopsis) (D.Don) Spach, 1841
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Popis

Kaštanovce jsou stálezelené nebo řidčeji opadavé stromy. Listy jsou jednoduché, střídavé, obvykle dvouřadě rozložené. Květy jsou jednopohlavné, drobné a nenápadné, uspořádané ve vzpřímených, klasovitých nebo latovitých, zpravidla jednopohlavných květenstvích. Samčí květy jsou většinou uspořádány ve svazečcích nebo řidčeji jednotlivé a mají pěti až šestilaločné okvětí. Obsahují 9 až 12 tyčinek a drobné zbytky zakrnělého semeníku. Samičí květy jsou jednotlivé nebo ve svazečcích po 3 až 5. Semeník obsahuje 3 komůrky a nese 3 čnělky. Plodem je oříšek. Oříšky jsou vejcovité nebo zploštělé, po 1 až 4 obklopené ostnitou, nebo řidčeji hrbolkatou, šupinatou až téměř hladkou číškou. Plody většinou dozrávají 2. rokem.^[2][3]

• 
  Větve Castanopsis indica
• 
  Samčí a samičí květenství Castanopsis sieboldii
• 
  Zralé plody C. sieboldii

Rozšíření

Rod kaštanovec zahrnuje asi 120 druhů. Je rozšířen v tropické a subtropické Asii. Z Číny je udáváno celkem 58 druhů, z toho 30 endemických.^[3] V jihovýchodní Asii roste asi 34 druhů.^[4] Areál rozšíření rodu sahá od severovýchodní Indie přes Čínu po Japonsko a přes Indočínu a jihovýchodní Asii po Novou Guineu. V jihovýchodní Asii rostou kaštanovce v nížinných až montánních tropických deštných lesích v nadmořských výškách do 2500 metrů. Vyhýbají se oblastem se sezónním klimatem a nerostou na vápencových podložích. Druh Castanopsis acuminatissima dominuje v některých typech montánních lesních porostů na Nové Guineji.^[4]

Ekologické interakce

Květy kaštanovců jsou silně vonné a navštěvuje je podobně jako květy litokarpu drobný hmyz sbírající pyl (např. mouchy z čeledi bzučivkovití), přesto však u těchto rostlin převažuje opylování větrem. Plody jsou šířeny ptáky a hlodavci.^[5][6]

Taxonomie

Rod Castanopsis je třetím největším rodem čeledi bukovité. Byl popsán v roce 1841. První ucelenou monografii rodu uveřejnila Aimée Antoinette Camus v roce 1929 a bylo v ní popsáno celkem 112 druhů rozdělených do 3 sekcí. Později její dílo doplnila anglická botanička Euphemia Cowan Barnett, která celkem 119 popsaných druhů rozdělila do 11 skupin.^[7] Původně byly do rodu Castanopsis řazeny i 2 americké druhy, které jsou však v současné taxonomii oddělovány do samostatného rodu Chrysolepis

Význam

Castanopsis sieboldii v Japonsku

Četné druhy kaštanovců jsou těženy pro dřevo, které je v jihovýchodní Asii obchodováno pod názvem berangan. Je středně tvrdé, středně těžké až těžké a poměrně pevné. Používá se zejména na kryté stavby, k výrobě palet, šindelů či nábytku.^[8][9] Mnohé kaštanovce mají jedlé plody.^[3][10] Druh Castanopsis cuspidata a blízce příbuzný druh C. sieboldii (někdy uváděný jako varieta předchozího druhu) je v klimaticky příhodných oblastech světa pěstován jako okrasná dřevina. Byly vypěstovány i okrasné kultivary, např. 'Angyo Yellow' s panašovanými listy.^[11]