Kakraparská jaderná elektrárna
From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
Kakraparská jaderná elektrárna (anglicky Kakrapar nuclear power plant) je provozní jadernou elektrárnou v Indii. Nachází se poblíž města Súrat v Indii. Elektrárna zahrnuje tři provozní jaderné reaktory, dva o hrubém výkonu 220 MW a jeden větší 700 MW. Ve výstavbě je další 700 MW reaktor. Elektrárnu vlastní a provozuje národní společnost Indian Atomic Energy Corporation. Elektrárna není pod dohledem MAAE.[1]
Remove ads
Historie a technické informace
Počátky
V 80. letech 20. století indické ministerstvo energetiky stanovilo program rozvoje jaderné energetiky až do roku 2000. Do budoucna se počítalo s tím, že ministerstvo bude projektovat, stavět a provozovat nová zařízení prostřednictvím subdodavatelů.[2] V rámci indického programu jaderné energie byla plánována nová jaderná elektrárna Kakrapar se dvěma reaktory, které měly zahájit provoz již v letech 1990 a 1991. Počáteční práce na místě začaly v roce 1981, což z Kakraparu činí pátou indickou jadernou elektrárnu.[3]
Bloky 1 a 2
Výstavba prvního bloku byla zahájena 1. prosince 1984. Jedná se o těžkovodní jaderný reaktor IPHWR-220 o hrubém výkonu 220 MW a čistém výkonu 202 MW.[4] Zároveň byly předobjednány všechny komponenty pro bloky 1 a 2.[3] Stavba 2. bloku byla zahájena 1. dubna 1985, jde o identický typ, jako blok jedna.[4] Za účelem zkrácení doby výstavby byly provedeny úpravy na nádobě reaktoru, zvané calandria. Výroba této nádoby v Indii obvykle trvá přibližně sedm let. Změny znamenaly, že výroba těchto součástek se mohla zkrátit zhruba na rok.[3]
Uvedení do provozu
První blok, Kakrapar-1, byl poprvé synchronizován s elektrickou sítí 24. listopadu 1992 a do komerčního provozu byl uveden 6. května 1993. Kakrapar-2 zahájil provoz 4. března 1995 a do komerčního provozu byl blok uveden 1. září 1995.[4] Uvedení do provozu bylo značně kontroverzní, protože systém nouzového chlazení reaktorů nebyl předem testován.[5] Ještě v roce 1995 bylo do obou reaktorů během běžné údržby v umístěno 35 kazet thoriového paliva, a to jak v kanálech s vysokým i nízkým výkonem.[6] Toto udělalo z prvního bloku v Kakraparu první těžkovodní elektrárnu na světě, která jako palivo používala thorium.[7] V roce 1995 byl první blok schopen fungovat kolem 300 hodin plného zatížení s thoriovým palivem a druhý blok byl schopen běžet 100 hodin plného zatížení s tímto palivem.[8]
V letech 1999 až 2000 byly reaktory modernizovány instalací nového řídicího rozhraní pro řídicí systém reaktorů.[9] V letech 2002 a 2003 dosáhl první reaktor faktoru využití 98,4 %, čímž byl vytvořen světový rekord pro těžkovodní reaktory.[10] Po útocích v Novém Dillí v roce 2007 panovaly prvotní obavy, že cílem teroristického útoku by mohla být i indická jaderná zařízení. V důsledku toho se zvýšil monitoring jaderných elektráren. V srpnu 2006 si několik lidí v okolí jaderné elektrárny Kakrapar všimlo dvou mužů, kteří vstoupili do blízkosti elektrárny s automatickými zbraněmi. Tato zóna ale nepatří mezi ohrožené oblasti v okolí jaderné elektrárny, proto nenastala žádná reakce.[11]
První blok elektrárny v letech 2004-2005 pracoval nepřetržitě po dobu 370 dní, což je nejvíce ze všech energetických jednotek provozovaných společností Indian Atomic Energy Corporation.
Bloky 3 a 4
Dne 24. prosince 2006 indický ministr životního prostředí a lesů potvrdil, že v Kakraparu budou postaveny další dva reaktory, každý o výkonu 700 MW. Dva reaktory budou první s tímto výkonem v Indii. Plánování začalo již před rokem 2006. Reaktory měl stavět provozovatel, společnost Nuclear Power Corporation of India Limited. První práce na místě začaly v roce 2007. Bylo plánováno, že do roku 2008 bude možné nalít první beton pro základy reaktorů.[12] 16. ledna 2010 byly zahájeny zemní práce na místech určených pro stavbu třetího a čtvrtého bloku. Výstavba obou bloků byla zahájena dne 22. listopadu 2010. Jedná se o těžkovodní jaderné reaktory IPHWR-700 o hrubém výkonu 700 MW a čistém výkonu 630 MW.[4]
Uvedení do provozu
Třetí energetický blok byl po obtížích s dodávkou materiálu spuštěn 22. července 2020.[13] Do komerčního provozu přešel 30. června 2023.[14] Blok 4 poprvé dosáhl kritičnosti 17. prosince 2023. Stal se tak druhým sedmiset megawattovým těžkovodním reaktorem, který v Indii funguje.[15] Čtvrtý blok byl připojen k síti 20. února 2024.[16] Do komerčního provozu přešel 31. března 2024.[17]
Remove ads
Informace o reaktorech
Remove ads
Odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Remove ads