Karel Želenský

Karel Želenský, vlastním jménem Karel Drápal (25. ledna 1865 Ostrovačice^[1] – 30. listopadu 1935 Zbraslav u Prahy^[2]) byl český herec, režisér, dramatik, divadelní pedagog, překladatel a autor memoárové literatury.

Karel Želenský
Karel Želenský
Narození	25. ledna 1865 Ostrovačice Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	30. listopadu 1935 (ve věku 70 let) Zbraslav Československo Československo
Místo pohřbení	Vinohradský hřbitov
Děti	Drahoš Želenský a Laura Třešňáková
Příbuzní	Ludmila Želenská a Karel Želenský mladší (vnoučata)
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pamětní deska Karlu Želenskému v Ostrovačicích

Život

V Brně se vyučil typografem, v roce 1884 se připojil k Choděrově divadelní společnosti. Postupně vystřídal i další společnosti, např. E. Pokorného, K. Stockého a E. Zöllnerové, kde strávil tři roky. Později hrál v Pištěkově aréně v Praze na Vinohradech, v Národním divadle v Brně (1892–1894), následně v Budilově Městském divadle v Plzni (1894–1896).^[3] Do pražského Národního divadla byl doporučen Otýlií Sklenářovou-Malou. Od 1. května 1896 se stal členem činohry ND, kde setrval až do konce roku 1927. Od roku 1916 vykonával v ND rovněž funkci režiséra činohry. Celou dobu jeho působení v Národním divadle provázelo umělecké soupeření s Eduardem Vojanem, který zaujímal v činohře divadla vedoucí místo.^[4] Za dobu své činnosti v Národním divadle režíroval Želenský téměř 40 her českých i světových autorů a nastudoval téměř 430 rolí.^[5]

Byl také divadelním podnikatelem a mezi lety 1917 až 1919 ředitelem Lidového divadla Deklarace na pražském Žižkově. Zde uvedl cyklus českých her k 35. výročí otevření ND. Po odchodu z Národního divadla vedl vlastní kočovné divadlo, v roce 1931 založil v Praze ve Vršovicích divadelní scénu, nazvanou Jiráskovo divadlo.^[6]

Literárně působil jako autor operních libret i písňových textů, psal a z němčiny a angličtiny překládal divadelní hry i prozaická díla. Volně zapsal paměti Jindřicha Mošny Jak jsem se měl na světě (1909), vydal několik memoárových titulů s divadelní tematikou (Vrah a jiné črty z hereckého života, 1903; Na křídlech Ikarových, 1909; O herectví a hercích, 1907; Umělci v županu, 1920; Ze zápisníku hercova, 1925; Komedie hrané i prožité, 1926) a publicisticky přispíval do mnoha časopisů.^[7] Vedl soukromou divadelní školu, kam docházeli mimo jiné František Smolík, František Roland ^[8] a Jiří Steimar. ^[9]

Vztahy v rodině

Karel Želenský

• Drahoš Želenský + Hana Zieglerová → 1. manželství
  • Ludmila Kalistová (1919–1998) + Karel Kalista (1890–1954)
    • Jana Prachařová (1937) + Ilja Prachař (1924–2005)
      • David Prachař (1959) + Dana Batulková (1958) → 1. manželství
        • Jakub Prachař (1983), Mariana Prachařová (1994)
      • David Prachař (1959) + Linda Rybová (1975) → 2. manželství
        • Rozárie, Josefína, František
• Drahoš Želenský + Milada Želenská, roz. Frýdová (1897–1974) → 2. manželství
  • Karel Želenský (1930–2007)
• Laura Želenská + Karel Třešňák (1896–1955)

Citát

„	V Madame Sans-Gene hrál Lefebra již také jeden z mých nejlepších herců, kterého jsem kdy měl. Byl to Karel Želenský, jeden z prvních herců Národního divadla v Praze.	“
— Vendelín Budil[10]

Divadelní hry

• Návrat (1901)
• Pohádka o Kryšpínkovi (1903)
• Teta z Ruska (1903)
• Tažní ptáci (1904)
• U Dušánků (1904)
• Oasa (1909)
• Strana bdělých (1912)
• Kolegyně (1916)
• Slečna Thalie & spol. (1916). Dostupné online
• Kocour v botách (1918)
• Nová Mafie (1926)

Divadelní režie, výběr

• 1901 Karel Želenský: Návrat, Národní divadlo
• 1904 Karel Želenský: Tažní ptáci, Národní divadlo
• 1915 Karl Schönherr: Ďáblice, Národní divadlo (spolurežie s Vojtou Novákem)
• 1917 Gabriela Preissová: Gazdina roba, Národní divadlo
• 1917 Ladislav Stroupežnický: Naši furianti, Národní divadlo
• 1921 Alois Jirásek: Jan Hus, Národní divadlo
• 1926 Alois Jirásek: Lucerna, Národní divadlo

Divadelní role, výběr

• 1896 William Shakespeare: Othello, mouřenín benátský, titul. role, Národní divadlo, režie Edmund Chvalovský
• 1897 Julius Zeyer: Doňa Sanča, První host, Národní divadlo, režie Josef Šmaha
• 1901 Karel Želenský: Návrat, Porket, Národní divadlo, režie Karel Želenský
• 1902 William Shakespeare: Macbeth, Macduff, Národní divadlo, režie Jaroslav Kvapil
• 1904 Henrik Ibsen: Divoká kachna, Hjalmar Ekdal, Národní divadlo, režie Jaroslav Kvapil
• 1906 Jaroslav Vrchlický: Noc na Karlštejně, Král Petr, Národní divadlo, režie Florentin Steinsberg
• 1911 Molière: Lakomec, Pan Anselm, Národní divadlo, režie Jaroslav Kvapil
• 1915 Alois Jirásek: Jan Hus, Sigmund, Národní divadlo, režie Jaroslav Kvapil
• 1920 William Shakespeare: Hamlet, Herec, Národní divadlo, režie Karel Mušek
• 1926 Alois Jirásek: Lucerna, Dvořan, Národní divadlo, režie Karel Želenský
• 1927 Henrik Ibsen: Stavitel Solness, Doktor Herdal, Národní divadlo, režie Karel Dostal

Filmové role

• 1920 Šílený lékař, role: dr.Smith, režie Drahoš Želenský