Karel Ferdinand Rakousko-Těšínský

Arcivévoda Karel Ferdinand (29. července 1818 Vídeň – 20. listopadu 1874 Židlochovice^[2]) byl rakouský arcivévoda a těšínský princ z tzv. vojevůdcovské linie habsbursko-lotrinské dynastie.

Karel Ferdinand Rakousko-Těšínský
Karel Ferdinand na portrétu z roku 1853
Narození	29. července 1818 Vídeň Rakouské císařství
Úmrtí	20. listopadu 1874 (ve věku 56 let) Židlochovice Rakousko-Uhersko
Příčina úmrtí	plicní choroba
Místo pohřbení	Císařská hrobka ve Vídni
Povolání	voják
Ocenění	Řád zlatého rouna
Choť	Alžběta Františka Marie Habsbursko-Lotrinská
Děti	František Josef Fridrich Marie Kristina Karel Štěpán Evžen Marie Eleonora
Rodiče	Karel Ludvík Rakousko-Těšínský Jindřiška Nasavsko-Weilburská
Rod	Habsbursko-Lotrinští
Příbuzní	Marie Terezie Izabela Rakouská, Marie Karolína Rakouská, Fridrich Ferdinand Rakouský, Vilém Rakousko-Těšínský a Albrecht Fridrich Rakousko-Těšínský (sourozenci) Marie Anna Rakousko-Těšínská, Marie Kristýna Rakousko-Těšínská, Marie Jindřiška Rakousko-Těšínská, Isabela Rakousko-Těšínská, Albrecht Rakouský, Marie Alice Rakousko-Těšínská, Archduchess Natalie of Austria[1], Archduchess Stephanie Maria of Austria[1] a Archduchess Gabriele of Austria[1] (vnoučata)
Funkce	člen Panské sněmovny (od 1861)
Znak
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Arcivévoda Karel Ferdinand (vpravo) se svým bratrem arcivévodou Albrechtem

Byl druhý syn těšínského knížete a arcivévody Karla Ludvíka Rakousko-Těšínského a Jindřišky Nasavsko-Weilburské.

Vojenská kariéra

Jako syn „vítěze od Aspernu“ započal svou vojenskou kariéru u 57. pěšího pluku v Brně. Poté převzal velení jedné z brigád v Itálii, a poté v roce 1848 v Praze proti povstalcům.

Od roku 1854 žil se svou rodinou v Itálii. V roce 1859 byl jmenován generálem na Moravě a ve Slezsku, a roku 1860 byl přeložen do Brna. V roce 1866 se vzdal pozice generála a o osm let později zemřel na nemoc jater. Pohřben byl do vídeňské kapucínské krypty.

Jeho nedospělé syny adoptoval bratr Albrecht Fridrich, který neměl mužského dědice.

Manželka a potomstvo

Ve Vídni se 18. dubna 1854 oženil se svojí sestřenicí Alžbětou Františkou Marií Habsbursko-Lotrinskou (1831–1903), vdovou po Ferdinandu Karlovi Rakouskému-Este (1821–1849). Z manželství vzešlo šest dětí:

• 1. František Josef (5. 3. 1855 Židlochovice – 13. 3. 1855 tamtéž)^[3]
• 2. Bedřich (4. 6. 1856 Židlochovice^[4] – 30. 12. 1936 Mosonmagyaróvár), rakouský arcivévoda, polní maršál, vrchní velitel rakousko-uherské armády v letech 1914 až 1916
  • ⚭ (8. 10. 1878) Isabela z Croy (27. 2. 1856 Dülmen – 5. 9. 1931 Budapešť)
• 3. Marie Kristina (21. 7. 1858 Židlochovice^[5] – 6. 2. 1929 Madrid)
  • ⚭ (29. 11. 1879) španělský král Alfons XII. (28. 11. 1857 Madrid – 25. 11. 1885 tamtéž)
• 4. Karel Štěpán (5. 9. 1860 Židlochovice^[6] – 7. 4. 1933 Żywiec)
  • ⚭ (28. 2. 1886) Marie Tereza Habsbursko-Lotrinská (18. 9. 1862 Stará Boleslav^[7] – 10. 5. 1933 Żywiec)
• 5. Evžen (21. 5. 1863 Židlochovice^[8] – 30. 12. 1954 Merano), velmistr Řádu německých rytířů
• 6. Marie Eleonora (19. 11. 1864 Židlochovice – 9. 12. 1864 tamtéž)^[9]

Vývod z předků

Leopold Josef Lotrinský

František I. Štěpán Lotrinský

Alžběta Charlotta Orléanská

Leopold II.

Karel VI.

Marie Terezie

Alžběta Kristýna Brunšvicko-Wolfenbüttelská

Karel Ludvík Rakousko-Těšínský

Filip V. Španělský

Karel III. Španělský

Isabela Farnese

Marie Ludovika Španělská

August III. Polský

Marie Amálie Saská

Marie Josefa Habsburská

'Karel Ferdinand Rakousko-Těšínský'

Karel August Nasavsko-Weilburský

Karel Kristián Nasavsko-Weilburský

Augusta Frederika Nasavsko-Idsteinská

Bedřich Vilém Nasavsko-Weilburský

Vilém IV. Oranžský

Karolína Oranžsko-Nasavská

Anna Hannoverská

Jindřiška Nasavsko-Weilburská

Vilém Ludvík z Kirchbergu

Vilém Jiří z Kirchbergu

Luisa ze Salm-Dhaunu

Luisa Isabela z Kirchbergu

Jindřich XI. Reuss z Greiz

Isabella Augusta Reuss-Greiz

Konradina Reussová z Kestřic