Karel Maxmilián z Ditrichštejna

Karel Maxmilián z Ditrichštejna (28. dubna 1702 Brno^[1] – 24. října 1784 Mikulov^[2]) byl šlechtic z českomoravské větve rodu Ditrichštejnů. Stal se významnou osobností zejména pro Mikulovsko, kde podporoval vznik i opravy kulturních a náboženských staveb. Byl také majitelem panství v Přibyslavi a roku 1750 rozhodl o výstavbě nového místního kostela Narození svatého Jana Křtitele. Byl nositelem Řádu Zlatého rouna.

Karel Maxmilián z Ditrichštejna
Karel Maxmilián z Ditrichštejna na obrazu Josefa Hickela
5. kníže z Ditrichštejna[pozn. 1]
Ve funkci: 1738 – 1784
Předchůdce	Walter Xaver z Ditrichštejna
Nástupce	Karel Jan z Ditrichštejna
Nejvyšší hofmistr [zdroj?]
Ve funkci: 1747 – ?
Panovník	Marie Terezie
Nejvyšší maršálek císařského dvora
Ve funkci: 1745 – 1754
Panovník	Marie Terezie
Předchůdce	Jan Josef z Khevenhüller-Metsche
Nástupce	Josef I. Adam ze Schwarzenbergu
Císařský komorník
Panovník	Karel VI.
Narození	28. dubna 1702 Brno Habsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí	24. října 1784 (ve věku 82 let) nebo 14. října 1784 (ve věku 82 let) Mikulov Habsburská monarchie Habsburská monarchie
Choť	Marie Anna Josefa Khevenhüller
Rodiče	Walter Xaver z Ditrichštejna a Karolína Maxmiliána Pruskovská z Pruskova
Děti	Karel Jan z Ditrichštejna Marie Josefa z Ditrichštejna František Tomáš z Ditrichštejna
Příbuzní	František Josef z Ditrichštejna, Mořic Josef Jan z Ditrichštejna, Marie Terezie z Ditrichštejna a Jan Karel z Ditrichštejna (vnoučata)
Zaměstnání	politik
Profese	šlechtic
Ocenění	1749 rakouský Řád zlatého rouna (č. 720)
Commons	Karel Maxmilián z Ditrichštejna
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Životopis

Ditrichštejnský palác v Brně

Zámek Mikulov

Narodil se jako osmé z deseti dětí Waltera Xavera z Ditrichštejna (18. září 1664 Brno – 3. listopadu 1738 Mikulov) a jeho druhé manželky Karolíny Maxmiliány, rozené Pruskovské (1674–1734). Dětství strávil v Brně. Ačkoli měl dva starší bratry, nakonec se stal dědicem majetku po svém otci.^[3]

Studoval práva – stejně jako jeho mladší bratr Jan Leopold – v Salcburku, v Leidenu a Lovani, poté pobývali u dvora v Bruselu a také v Paříži. Roku 1723 odjeli do Itálie. Následujícího roku se vrátili domů a Karel byl poté jmenován komořím u císařského dvora.

Roku 1725 se oženil, jeho manželkou se stala Marie Anna Josefa, dcera místodržitele Dolních Rakous hraběte Zikmunda Bedřicha z Khevenhülleru. Žili u dvora ve Vídni, roku 1745 byl Karel Maxmilián jmenován dvorským maršálkem a o dva roky později nejvyšším hofmistrem^[zdroj?]. V roce 1749 obdržel Řád zlatého rouna. Byl považován za jednoho z nejvzdělanějších mužů monarchie.^[3]

V roce 1754 se Karel Maxmilián vzdal všech dvorských funkcí a přestěhoval se do Mikulova. Důvodem zřejmě byla snaha věnovat se správě rodových statků, které utrpěly ve 40. letech 18. století válkou s Prusy.

Karel Maxmilián dal vybudovat zámek v Kupařovicích, kde rovněž založil chovnou stanici pro koně. Nechal také opravit Ditrichštejnský palác v Brně, angažoval se při dostavbě kapucínského kláštera a piaristického kostela sv. Jana Křtitele v Mikulově. Roku 1754 byla na jeho podnět dostavěna silnice z Brna přes Mikulov do Vídně. Jeho koníčkem byla dále botanika – zasloužil se o kultivaci řady zahrad na svých panstvích, zejména v Židlochovicích. Při stavebních pracích zaměstnával architekta Františka Antonína Grimma, který je považován za jednoho z představitelů klasicizujícího baroka na Moravě.^[3]

Roku 1769 zdědil Karel Maxmilián po posledním hraběti Pruskovském jméno, erb a statky Pruskov a Chřelice ve Slezsku.

Dne 14. září 1784 zachvátil Mikulov požár. Shořelo více než 250 domů i část náměstí s klášterem a loretánským kostelem. Zprávy o ničivosti požáru starého knížete hluboce zasáhly; o měsíc později ve věku 82 let zemřel.

Rodina

Karel Maxmilián a jeho žena měli 11 dětí. Otce však přežily pouze tři – nejstarší syn Karel Jan, mladší syn František a dcera Marie Josefa, provdaná za Arnošta Harracha.

• Karel Jan Baptista (27. června 1728 – 25. května 1808), 7. kníže z Ditrichštejna, I. manž. 1764 Marie Kristina z Thun-Hohensteinu (28. dubna 1738, Praha – 4. března 1788, Vídeň), II. manž. 1802 Marie Anna von Baldtauff (6. února 1757 – 25. února 1815), morganatické manželství
• Bedřich (Fridrich) Antonín (1729–?)
• František Xaver Josef (1730–?)
• František Tomáš (*/† 1731)
• František de Paula Tomáš (13. prosince 1731, Vídeň – 29. listopadu 1813, tamtéž), říšský hrabě z Ditrichštejna-Mikulova a hrabě z Pruskova na Moravě, manž. 1770 Marie Karolína z Reischachu (8. října 1740 Nancy – 11. října 1782 Vídeň)
• Marie Terezie (1733–1740)
• Marie Josefa Anna (2. listopadu 1736 – 21. prosince 1799), manž. 1754 Arnošt Quido z Harrachu (8. září 1723, Vídeň – 23. března 1783, tamtéž)
• František Xaver (1739–1744)
• Jan Václav (1741–1744)
• Zikmund Matyáš (1742–1744)
• Antonín de Padua (1744–1759)

Předkové

Zikmund II. z Ditrichštejna

Maxmilián z Ditrichštejna

Johana Scaligerová

Ferdinand Josef z Ditrichštejna

Karel I. z Lichtenštejna

Anna Marie Františka z Lichtenštejna

Anna Marie Šemberová z Boskovic a Černé Hory

Valtr František Xaver z Ditrichštejna

Jan Oldřich z Eggenbergu

Jan Antonín I. z Eggenbergu

Marie Zdeňka z Thannhausenu

Marie Alžběta z Eggenberka

Kristián Braniborsko-Bayreuthský

Anna Marie Braniborsko-Bayreuthská

Marie Pruská

Karel Maxmilián z Ditrichštejna

Jan Kryštof Pruskovský z Pruskova

Jiří Kryštof I. Pruskovský z Pruskova

Kunhuta z Gutštejna

Jiří Kryštof II. Pruskovský z Pruskova

Mikuláš Kochtický z Kochtic

Anna Marie Juliana Kochtická z Kochtic

Marie Anna z Maltic

Karolína Maxmiliána Pruskovská z Pruskova

Jošt Josef II. z Thurn-Valsassina-Como-Vercelli

Jan Ambrož z Thurnu

Zuzana ze Stubenbergu

Marie Rozálie z Thurnu

Jan Filip z Thurn-Valsassiny

Beatrix Regina z Thurn-Valsassiny

Eleonora Marie Gonzagová z Luzzary