Karrösten

Karrösten je obec v Rakousku ve spolkové zemi Tyrolsko v okrese Imst.

Karrösten
Kaple v Karröstenu
znak
Poloha
Souřadnice	47°13′31″ s. š., 10°46′4″ v. d.
Nadmořská výška	918 m n. m.
Časové pásmo	SEČ/SELČ
Stát	Rakousko Rakousko
Spolková země	Tyrolsko
Okres	Imst
Karrösten
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	7,91 km²[1]
Počet obyvatel	686 (2021)[2]
Hustota zalidnění	86,7 obyv./km²
Správa
Starosta	Daniel Raffl
Oficiální web	www.karroesten.tirol.gv.at
E-mail	[e-mail]
Telefonní předvolba	05412
PSČ	6463
Označení vozidel	IM
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

V obci žije 686^[2] obyvatel.

Poloha

Obec leží v údolí Oberinntalu na jihozápadním svahu hory Tschirgant (2372 m n. m.), při ústí údolí Gurgl (Gurgltal) do údolí Inntalu. Těžba se zde provozovala již v době bronzové, která vzkvétala v 16. století. Obec ohrožovaly četné přírodní katastrofy.

Geologická stezka poskytuje informace o složení hornin v této oblasti a vede kolem ústí bývalých štol a hald vytěžené hlušiny.^[3] Od roku 2014 je na výstupu z Karröstenu do Karröster Almu malá dřevěná vyhlídková plošina, která dobře splývá s krajinou, s výhledem na údolí Imstské kotliny.^[4]

Na svazích se daří ovoci a kukuřici. Ve výšce 1000 m n. m. roste kaštanovník setý nejvýše položený v Severním Tyrolsku, který byl v roce 1960 vyhlášen přírodní památkou.

Zvláštností je velký počet hodin slunečního svitu. Ve srovnání s ostatními obcemi v Tyrolsku je v tomto ohledu na druhém místě.

Rozloha obce je 7,9 km², z toho 10 % připadá na zemědělskou půdu, 76,5 % tvoří lesy a 9,5 % tvoří vysokohorské oblasti. Z celkové rozlohy je 18,8 % území osídleno.^[5]

Části obce

• Karrösten
• Brennbichl
• Königskapelle

Sousední obce

Obec sousedí s obcemi^[6]

	Tarrenz
Imst		Haiming Roppen
	Arzl im Pitztal	Karres

Historie

Oblast kolem a v Karröstenu byla osídlena již v době bronzové (2000 – 800 př. n. l.), protože území se nachází mezi průsmyky Fern (Fernpass) a Reschen (Reschenpass), které v té době byly významnými komunikacemi. Archeologické nálezy urnových hrobů z roku 1972 potvrzují, že jsou starší více než 3000 let.

V 16. století př. n. l. přišli do oblasti obývané Brenony (původní irylští obyvatelé) Římané po Via Claudia. Nález cihlové hrobky s ostatky Římana v roce 1972 tento předpoklad posílil. V hrobě byla nalezena římská mince s podobiznou římského císaře Augusta, který zemřel v roce 14 př. n. l. Ilyrský kmen byl romanizován až do 6. století, poté Římany vytlačili Bavoři.

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1300, kde je uváděn jako Waibel de Aeusten. Název Kerrosten je poprvé uváděn v roce 1336 v urbáři opatství Stams.

Obyvatelé Karröstenu podléhali imstskému soudnímu dvoru a jeho farnosti.

Důležitou součástí obce bylo hornictví. Na svazích Tschirgant byly četné štoly pro dobývání rudy. Po náboženském hornickém povstání v roce 1532 těžba upadala, až koncem 17. století ustala.

Současná obec (2021) je malebnou vesnicí, která žije z turistického ruchu.

Název

Název je spojen s obcí Karres. Vychází ze starého pomístního jména *bi den Karrer ewiston, což znamená u ovčína Karres (srov. ewist, stará hornoněmčina výraz pro „ovčín"). V nářečí se vesnice dodnes nazývá [eˈʃtə].^[7]

Znak

Blason: Tři červené koule na zlatém pozadí.

Tři červené koule jsou symbolem svatého Mikuláše, čímž je odkazováno na první kostel v Karrösternu, který mu byl zasvěcen.^[6] Znak byl obci udělen zemskou vládou v roce 1972.^[8]

Galerie

• 
  Kaštan severozápadně od Karröstenu
• 
  Královská kaple Karrösten (Königskapelle Karrösten)
• 
  Románská kaple v Brennbichlu
• 
  Kostel svaté Magdalény a svatého Mikuláše