Karská smlouva

Karská smlouva (turecky Kars Antlaşması, rusky Карсский договор^[2][1]) je mírová smlouva, uzavřená 13. října 1921 v Karsu mezi zástupci Velkého národního shromáždění Turecka (které v roce 1923 vyhlásilo Tureckou republiku) a zástupci Sovětské Arménie, Sovětského Ázerbájdžánu a Sovětské Gruzie (které se v roce 1922 staly součástí Sovětského svazu), za účasti Sovětského Ruska. Touto smlouvou byla stanovena hranice mezi Tureckem a sovětským Zavkazskem. Tato hranice platí jako turecko-gruzínská, turecko-arménská a turecko-ázerbájdžánská hranice dodnes. Část Zakavkazska, která byla dříve součástí Ruské říše, se v důsledku Karské smlouvy stala součástí Turecka. Karská smlouva navazovala na Moskevskou smlouvu, uzavřenou mezi zástupci Velkého národního shromáždění Turecka a zástupci Sovětského Ruska 16. března 1921.^[3]

Karská smlouva
Téma	mírová smlouva
Data
Podepsáno	13. října 1921
Místo podpisu	Kars, Turecko
Strany
Země	Velké národní shromáždění Turecka[1] Ruská SFSR[1] Arménská SSR[1] Ázerbájdžánská SSR[1] Gruzínská SSR[1]

Signatáři

Hranice stanovené smlouvou z Karsu

Za dočasnou tureckou vládu smlouvu podepsali Kâzım Karabekir, Veli Saltikgil, Muchtar Bej a velvyslanec Memduh Şevket Paša. Dalšími signatáři byli: sovětský velvyslanec Jakov Ganěckij, arménský ministr zahraničních věcí Askanaz Mravyan a ministr vnitra Poghos Makintsyan, ázerbájdžánský ministr kontroly Behboud Šachtatinsky, gruzínský ministr armády a námořnictva Šalva Eliava a gruzínský ministr zahraničí a financí Alexander Svanidze.^[1]

Podmínky

Smlouva znovupotvrdila podmínky v březnu uzavřené Moskevské smlouvy, kterou podepsali zástupci Velkého národního shromáždění Turecka a zástupci Sovětského Ruska. Určila hranice mezi novou Tureckou republikou a třemi zakavkazskými republikami.