Kazašská sovětská socialistická republika

Kazašská sovětská socialistická republika (zkráceně Kazašská SSR, kazašsky Қазақ Кеңестік Социалистік Республикасы, Qazaq Keñestik Socïalïstik Respwblïkası, rusky Казахская советская социалистическая республика, Kazachskaja sovětskaja socialističeskaja respublika) byla jednou ze Sovětských socialistických republik Sovětského svazu (SSSR). S rozlohou 2 717 300 čtverečních kilometrů byla druhým největším státem Sovětského svazu po Ruské sovětské federativní socialistické republice (RSFSR). Hlavním městem byla Alma-Ata (dnes nazývaná Almaty). Nyní je to nezávislý stát Kazachstán ve Střední Asii. Během její existence byla republika vedena Komunistickou stranou kazašské SSR. Kazašská SSR, původně od roku 1924 ruskou autonomní republikou, byla sovětskou svazovou republikou ustavena v roce 1936. Nezávislost získal Kazachstán po rozpadu SSSR v roce 1991.

Kazašská sovětská socialistická republika (česky) Казахская Советская Социалистическая Республика (rusky) Қазақ Кеңестік Социалистік Республикасы (kazašsky) ←  1936–1991  → vlajka znak
Hymna Hymna Kazašské sovětské socialistické republiky
Geografie
Hlavní město	Alma-Ata
Rozloha	2 717 300 km²
Obyvatelstvo
Počet obyvatel	16 711 900
Národnostní složení	Kazaši, Rusové, Ukrajinci, Uzbeci, Němci, Tataři a Ujguři
Jazyky	kazaština, ruština
Státní útvar
Státní zřízení	Socialistická republika
Vznik	16. srpna 1920
Zánik	16. prosince 1991 (Rozpad SSSR)
Státní útvary a území
Předcházející Kazašská autonomní sovětská socialistická republika Následující Kazachstán

Historie

Kazašská sovětská socialistická republika byla založena 26. srpna 1920. Zpočátku byla součástí Ruska a byla nazývána Kyrgyzská ASSR (Kyrgyzská autonomní sovětská socialistická republika), 15.–19. dubna roku 1925 byla přejmenována. Během 50. a 60. let sem byli nuceně přestěhováni občané jiných zemí Sovětského svazu. Příliv imigrantů, většinou Rusů, způsobil početní převahu nad původním kazašským obyvatelstvem. Používání kazašského jazyka zřetelně pokleslo, avšak po vyhlášení nezávislosti se začala používanost jazyka opět zvedat. Mimo kazašské a ruské obyvatelstvo republika zahrnuje také Ukrajince, Němce, Židy, Bělorusy, Korejce a mnoho dalších. Němci v době vyhlášení nezávislosti tvořili okolo 8 % populace, což je největší koncentrace Němců v celém Sovětském Svazu. Po vyhlášení nezávislosti mnozí z těchto přistěhovalců emigrovali. 10. prosince 1991 Kazašská SSR byla přejmenována na Republiku Kazachstán a 6 dní nato se stala plně nezávislou.

Obyvatelstvo

Při sčítání obyvatel v roce 1897, což bylo první sčítání obyvatel v celém regionu, představovali Kazaši 81,7 % z celkového počtu obyvatelstva (3 392 751 obyvatel) na území dnešního Kazachstánu. Ruské obyvatelstvo v zemi čítalo 454 402 obyvatel (10,95 %). Bylo zde také 79 573 Ukrajinců (1,91 %), 55 984 Tatarů (1,34 %), 55 815 Ujgurů (1,34 %), 29 564 Uzbeků (0,7 %), 46 934 Řeků (0,29 %), 11 911 Moldavanů (0,28 %), 4 888 Dunginců (0,11 %), 2 883 Turkmenů, 2 613 Němců, 2 528 Baškirů, 1 651 Židů a 1 254 Poláků.

Etnické složení obyvatelstva Kazachstánu (sčítání obyvatel)^[1]

Národnost	1959 %	1970 %	1979 %	1989 %	1999 %
Kazaši	30,0	32,6	36,0	40,1	53,4
Rusové	42,7	42,4	40,8	37,4	29,9
Ukrajinci	8,2	7,2	6,1	5,4	3,7
Bělorusové	1,2	1,5	1,2	1,1	0,8
Němci	7,1	6,6	6,1	5,8	2,4
Tataři	2,1	2,2	2,1	2,0	1,7
Uzbeci	1,5	1,7	1,8	2,0	2,5
Ujguři	0,6	0,9	1,0	1,1	1,4
Korejci	0,8	0,6	0,6	0,6	0,7

Administrativní dělení

Kazašská SSR v roce 1959

Obyvatelstvo 1. ledna 1987.

č	region	správní středisko	rozloha	počet obyvatel
1	Akťubinská oblast	Akťubinsk	298 700 km²	720 000
2	Almatská oblast	Alma-Ata	105 100 km²	2 032 000
3	Východokazašská oblast	Usť-Kamenogorsk	97 300 km²	935 000
4	Gurevská oblast	Gurev	113 400 km²	403 000
5	Žambylská oblast	Džambul	144 200 km²	1 016 000
6	Džezkazganská oblast	Džezkazgan	313 400 km²	477 000
7	Karagandská oblast	Karaganda	117 900 km²	1 368 000
8	Kyzylordská oblast	Kyzyl-Orda	228 100 km²	625 000
9	Kokčetavská oblast	Kokčetav	78 100 km²	652 000
10	Kostanajská oblast	Kostanaj	114 500 km²	1 043 000
11	Mangystauská oblast	Ševčenko	165 100 km²	327 000
12	Pavlodarská oblast	Pavlodar	127 500 km²	934 000
13	Severokazašská oblast	Petropavlovsk	44 300 km²	606 000
14	Semipalatinská oblast	Semipalatinsk	179 600 km²	816 000
15	Taldy-Kurganská oblast	Taldy-Kurgan	118 500 km²	709 000
16	Targajská oblast	Arkalyk	111 900 km²	322 000
17	Uralská oblast	Uralsk	151 200 km²	620 000
18	Celinogradská oblast	Celinograd	92 100 km²	859 000
19	Šymkentská oblast	Šymkent	116 300 km²	1 780 000