Do roku 1944 neměli Kazaši oficiálně schválenou státní hymnu, i když měli spoustu národních hudebních děl blízkých svému duchu, ve stejné významnosti jako hymna. Mezi nimi «Елим-ай», «Сары-арка», «Адай».
V roce 1944 skladatelé Mukan Tolebajev (Мұқан Төлебаев), Evgenij Brusilovskij (Евгений Брусиловский) a Latif Chamedi (Латиф Хамеди) napsali hymnu Kazašské SSR, v níž vyjádřili odraz války, duch blížícího se vítězství, přátelství národů, pracovní nadšení, charakterizující lidi té doby.
Hymna v letech 1992–2006
Po vyhlášení nezávislosti v roce 1991 byl začátkem roku 1992 vyhlášen konkurz na hudbu a text nové hymny Republiky Kazachstán. Ve výběrovém řízení se sešlo okolo 750 návrhů. V průběhu hodnocení veřejnost vyjádřila názor o nutnosti zachování hudby předcházející hymny, která byla blízká srdci každého Kazacha.
Hymna je náročné muzikálně-básnické dílo. Zpravidla se neskládá jen z melodie, velký význam má i text písně. V básnickém maratonu byli čtyři. Tři z nich, Muzafar Älimbaev, Kadir Mirzaliev a Tumanbaj Moldagaliev, byli známí básníci střední generace. K nim se připojila mladá básnířka Žadira Daribajeva.[2]
Hudba: Mukan Tolebajev (Мұқан Төлебаев), Evgenij Brusilovskij (Евгений Брусиловский) a Latif Chamedidin (Латиф Хамедидің)
Text: Muzafar Älimbajev (Мұзафар Әлімбаев), Kadyr Myrza Äli (Қадыр Мырза Әлі), Tumanbaj Moldagaliev (Тұманбай Молдағалиев) a Žadyra Daribajevá (Жадыра Дарибаева)
Další informace Cyrilice, Latinka ...
| Cyrilice |
Latinka |
Arabské písmo |
MFA transcription |
|---|
Жаралған намыстан қаһарман халықпыз,
Азаттық жолында жалындап жаныппыз.
Тағдырдың тезінен, тозақтың өзінен
Аман-сау қалыппыз, аман-сау қалыппыз.
Қайырмасы:
Еркіндік қыраны шарықта,
Елдікке шақырып тірлікте!
Алыптың қуаты – халықта,
Халықтың қуаты – бірлікте!
Ардақтап анасын, құрметтеп данасын,
Бауырға басқанбыз баршаның баласын.
Татулық, достықтың киелі бесігі
Мейірбан Ұлы Отан, қазақтың даласы!
Қайырмасы
Талайды өткердік, өткенге салауат,
Келешек ғажайып, келешек ғаламат!
Ар-ождан, ана тіл, өнеге-салтымыз,
Ерлікте, елдікте ұрпаққа аманат!
Қайырмасы[3] |
Jaralğan namystan qaharman halyqpyz,
Azattyq jolynda jalyndap janyppyz.
Tağdyrdyñ tezınen, tozaqtyñ özınen
Aman-sau qalyppyz, aman-sau qalyppyz.
Qaiyrmasy:
Erkındık qyrany şaryqta,
Eldıkke şaqyryp tırlıkte!
Alyptyñ quaty – halyqta,
Halyqtyñ quaty – bırlıkte!
Ardaqtap anasyn, qūrmettep danasyn,
Bauyrğa basqanbyz barşanyñ balasyn.
Tatulyq, dostyqtyñ kielı besıgı –
Meiırban Ūly Otan, qazaqtyñ dalasy!
Qaiyrmasy
Talaidy ötkerdık, ötkenge salauat,
Keleşek ğajaiyp, keleşek ğalamat!
Ar-ojdan, ana tıl, önege-saltymyz,
Erlıkte, eldıkte ūrpaqqa amanat!
Qaiyrmasy |
،جارالعان نامىستان قاهرامان حالىقپىز
.ازاتتىق جولىندا جالىنداپ جانىپپىز
تاعدىردىڭ تەزئنەن، توزاقتىڭ ؤزئنەن
.امان-ساۋ قالىپپىز، امان-ساۋ قالىپپىز
:قايىرما
،ەركئندئك قىرانى، شارىقتا
!ەلدئككە شاقىرىپ تئرلئكتە
،الىپتىڭ قۋاتى – حالىقتا
!حالىقتىڭ قۋاتى – بئرلئكتە
،ارداقتاپ اناسىن، قۇرمەتتەپ داناسىن
.باۋىرعا باسقانبىز بارشانىڭ بالاسىن
— تاتۋلىق، دوستىقتىڭ كئيەلئ بەسئگئ
!مەيئربان ۇلى وتان، قازاقتىڭ دالاسى
قايىرماسى
،تالايدى ؤتكەردئك، ؤتكەنگە سالاۋات
!كەلەشەك عاجايىپ، كەلەشەك عالامات
،ار-وجدان، انا تئل، ؤنەگە-سالتىمىز
!ەرلئك تە، ەلدئك تە ۇرپاققا امانات
قايىرماسى |
[ʒɑ̝.r̪ɑ̝ʟ̠.ˈʁɑ̝̃n̪ n̪ɑ̝̃.məs̪.ˈt̪ɑ̝̃n̪ ǀ qɑ̝.hɑ̝r̪.ˈmɑ̝̃n χɑ̝.ɫ̪əq.ˈpəz̪ ǀ]
[ɑ̝.z̪ɑ̝t̪̚.ˈt̪əq ʒo̞.ɫ̪ʊ̃n̪.ˈd̪ɑ̝ ǀ ʒɑ̝.ɫ̪ə̃n̪.ˈd̪ɑ̝p ʒɑ̝̃.n̪əp̚.ˈpəz̪ ‖]
[t̪ɑ̝ʁ.d̪ər̪.ˈd̪ə̃ŋ t̪ʲe̘.z̪ɪ̪̃.ˈn̪ʲẽ̘n̪ ǀ t̪o̞.z̪ɑ̝q.ˈt̪ə̃ŋ wʏ̞.z̪ʏ̞̃.ˈn̪ʲẽ̘n̪]
[ɑ̝̃.ˈmɑ̝̃n̪ s̪ɑ̝w qɑ̝.ɫ̪əp̚.ˈpəz̪ ǀ ɑ̝̃.ˈmɑ̝̃n̪ s̪ɑ̝w qɑ̝.ɫ̪əp̚.ˈpəz̪ ‖]
[qɑ̝.jər̪.mɑ̝.ˈs̪ə]
[je̘r̪.kɪ̞̃n̪.ˈd̪ɪ̞k qə.r̪ɑ̝̃.ˈnə ǀ ʃɑ̝.r̪əq.ˈt̪ɑ̝ ǀ]
[je̘l̪ʲ.d̪ɪ̞k̚ʲ.ˈkʲe̘ ʃɑ̝.qə.ˈr̪əp t̪ɪ̞r̪.l̪ɪ̞k.ˈt̪ʲe̘ ‖]
[ɑ̝.ɫ̪əp.ˈt̪ə̃ŋ qʊ.wɑ̝.ˈt̪ə χɑ̝.ɫ̪əq.ˈt̪ɑ̝ ǀ]
[χɑ̝.ɫ̪əq.ˈt̪ə̃ŋ qʊ.wɑ̝.ˈt̪ə bɪ̞r̪.l̪ɪ̞k.ˈt̪ʲe̘ ‖]
[ɑ̝r̪.d̪ɑ̝q.ˈt̪ɑ̝p ɑ̝̃.n̪ɑ̝.ˈs̪ə̃n̪ ǀ qo̙r̪.mʲe̘t̪̚.ˈt̪ʲe̘p d̪ɑ̝̃.n̪ɑ̝.ˈs̪ə̃n̪ ǀ]
[bɑ̝.wər̪.ˈʁɑ̝ bɑ̝s̪.qɑ̝̃m.ˈbəz̪ ǀ bɑ̝r̪.ʃɑ̝̃.ˈn̪ə̃m bɑ̝.ɫ̪ɑ̝.ˈs̪ə̃n̪ ‖]
[t̪ɑ̝.t̪u.ˈɫ̪əq d̪o̞s̪.t̪ʊq.ˈt̪ə̃ŋ ǀ ki.je̘.ˈl̪ɪ̞ bʲe̘.s̪ɪ̞.ˈgɪ̞ ǀ]
[mʲe̘.jɪ̞r̪.ˈbɑ̝̃n̪ o̙.ˈɫ̪ʊ wo̞.ˈt̪ɑ̝̃n̪ ǀ qɑ̝.z̪ɑ̝q.ˈt̪ə̃ŋ d̪ɑ̝.ɫ̪ɑ̝.ˈs̪ə̃ ‖]
[qɑ̝.jər̪.mɑ̝.ˈs̪ə]
[t̪ɑ̝.ɫ̪ɑ̝j.ˈd̪ə wʏ̞t̪.kɵr̪.ˈd̪ɪ̞k ǀ wʏ̞t̪.kɵ̃n̪ʲ.ˈɡʲe̘ s̪ɑ̝.ɫ̪ɑ̝.ˈwɑ̝t̪ ǀ]
[kʲe̘.l̪ʲe̘.ˈʃʲe̘k ʁɑ̝.ʒɑ̝.ˈjəp ǀ kʲe̘.l̪ʲe̘.ˈʃʲe̘k ʁɑ̝.ɫ̪ɑ̝̃.ˈmɑ̝t̪ ‖]
[ɑ̝r̪ wo̞ʒ.ˈdɑ̝̃n̪ ɑ̝̃.ˈn̪ɑ̝ t̪ɪ̞l̪ ǀ wʏ̞̃.n̪ɵ.ˈɡʲe̘ s̪ɑ̝ɫ̪.t̪ə̃.ˈməz̪ ǀ]
[je̘r̪.ˈl̪ɪ̞k.t̪ʲe̘ je̘l̪ʲ.ˈd̪ɪ̞k.t̪ʲe̘ ǀ o̙r̪.pɑ̝q̚.ˈqɑ̝ ɑ̝̃.mɑ̝̃.ˈn̪ɑ̝t̪ ‖]
[qɑ̝.jər̪.mɑ̝.ˈs̪ə] |
Zavřít
Hymna od roku 2006
Od 7. ledna 2006 je hymnou Kazachstánu populární píseň napsaná ještě v roce 1956 «Мой Казахстан» («Менің Қазақстаным») Můj Kazachstán, s menšími změnami. Protože změny v textu udělal prezident Kazachstánu Nursultan Nazarbajev, uvádí se jako autor textu.
Rovněž byla změněna pravidla poslechu hymny. Nyní při poslechu hymny na oficiálních obřadech obecenstvo musí vstát a přiložit dlaň pravé ruky k levé straně hrudníku. Hudba skladatele Shamshi Kaldayakova na slova Žumekena Nažimedova (1956), Nursultana Nazarbajeva (2005).[4][5]
Další informace Latinka, Cyrilice ...
| Latinka |
Cyrilice |
Arabské písmo |
MFA |
|---|
Altyn kün aspany,
Altyn dän dalasy,
Erlıktıñ dastany –
Elıme qaraşy!
Ejelden er degen,
Dañqymyz şyqty ğoi,
Namysyn bermegen,
Qazağym myqty ğoi!
Qaiyrma:
Menıñ elım, menıñ elım,
Gülıñ bolyp egılemın,
Jyryñ bolyp tögılemın, elım!
Tuğan jerım menıñ — Qazaqstanym!
Ūrpaqqa jol aşqan,
Keñ baitaq jerım bar.
Bırlıgı jarasqan,
Täuelsız elım bar.
Qarsy alğan uaqytty,
Mäñgılık dosyndai.
Bızdıñ el baqytty,
Bızdıñ el osyndai!
Qaiyrmasy[6] |
Алтын күн аспаны,
Алтын дән даласы,
Ерліктің дастаны –
Еліме қарашы!
Ежелден ер деген,
Даңқымыз шықты ғой,
Намысын бермеген,
Қазағым мықты ғой!
Қайырма:
Менің елім, менің елім,
Гүлің болып егілемін,
Жырың болып төгілемін, елім!
Туған жерім менің — Қазақстаным!
Ұрпаққа жол ашқан,
Кең байтақ жерім бар.
Бірлігі жарасқан,
Тәуелсіз елім бар.
Қарсы алған уақытты,
Мәңгілік досындай.
Біздің ел бақытты,
Біздің ел осындай!
Қайырмасы[7][8] |
،التىن ءكۇن اسپانى
،التىن ءدان دالاسى
– ءەرلىكتىڭ داستانى
.ءەلىمە قاراشى
،ەجەلدەن ەر دەگەن
،داڭقىمىز شىقتى عوي
،نامىسىن بەرمەگەن
!قازاعىم مىقتى عوي
:قايىرماسى
،ءمەنىڭ ءەلىم، ءمەنىڭ ءەلىم
،ءگۇلىڭ بولىپ ءەگىلەمىن
!جىرىڭ بولىپ ءتوگىلەمىن، ءەلىم
!تۋعان ءجەرىم ءمەنىڭ — قازاقستانىم
،ۇرپاققا جول اشقان
.كەڭ بايتاق ءجەرىم بار
،ءبىرلىگى جاراسقان
.ءتاۋەلسىز ءەلىم بار
،قارسى العان ۋاقىتتى
.ءماڭگىلىك دوسىنداي
،ءبىزدىڭ ەل باقىتتى
!ءبىزدىڭ ەل وسىنداي
قايىرماسى |
[ɑ̝ɫ̪.ˈt̪ə̃ŋ‿kʏ̞̃n̪ ɑ̝s̪.pɑ̝̃.ˈn̪ə ǀ]
[ɑ̝ɫ̪.ˈt̪ə̃n̪‿d̪æ̝̃n̪ d̪ɑ̝.ɫ̪ɑ̝.ˈs̪ə ǀ]
[je̘r̪.l̪ɪ̞k.ˈt̪ɪ̞̃ŋ d̪ɑ̝s̪.t̪ɑ̝̃.ˈn̪ə ǀ]
[je̘.l̪ɪ̞̃.ˈmʲe̘ qɑ̝.ˈr̪ɑ̝.ʃə ǁ]
[je̘.ʒʲe̘l̪ʲ.ˈd̪ʲẽ̘n̪ je̘r̪ d̪ʲe̘.ˈɡʲẽ̘n̪ ǀ]
[d̪ɑ̝̃ɴ.qə̃.ˈməz̪ ʃəq.ˈt̪ə ʁo̞j ǁ]
[n̪ɑ̝̃.mə.ˈs̪ə̃n̪ bʲe̘r̪.mʲe̘.ˈɡʲẽ̘n̪ ǀ]
[qɑ̝.z̪ɑ̝.ˈʁə̃m məq.ˈt̪ə ʁo̞j ǁ]
[qɑ̝.jər̪.ˈmɑ̝]
[mʲẽ̘.ˈn̪ɪ̞̃ŋ̟ je̘.ˈl̪ɪ̞̃m ǀ mʲẽ̘.ˈn̪ɪ̞̃ŋ̟ je̘.ˈl̪ɪ̞̃m ǀ]
[ɡʏ̞.ˈl̪ʏ̞̃ŋ bo̞.ˈɫ̪ʊp ǀ je̘.ɣɪ̞.ˈl̪ʲẽ̘.mɪ̞̃n̪ ǀ]
[ʒə.ˈr̪ə̃ŋ bo̞.ˈɫ̪ʊp t̪ɵ.ɣʏ̞.ˈl̪ʲẽ̘.mɪ̞̃n̪ ǀ je̘.ˈl̪ɪ̞̃m ǁ]
[t̪u.ˈʁɑ̝̃n̪ ʒʲe̘.ˈr̪ɪ̞̃m mʲẽ̘.ˈn̪ɪ̞̃ŋ̟ ǀ qɑ̝.z̪ɑ̝.q(χə)s̪.t̪ɑ̝̃.ˈn̪ə̃m ǁ]
[o̙r̪.pɑ̝q̚.ˈqɑ̝ ʒo̞ɫ̪ ɑ̝ʃ.ˈqɑ̝̃n̪ ǀ]
[kʲẽ̘m‿bɑ̝j.ˈt̪ɑ̝q ʒʲe̘.ˈr̪ɪ̞̃m bɑ̝r̪ ǁ]
[bɪ̞r̪.l̪ɪ̞.ˈɣɪ̞ ʒɑ̝.r̪ɑ̝s̪.ˈqɑ̝̃n̪ ǀ]
[t̪æ̝.β̞ʲe̘l̪ʲ.ˈs̪ɪ̞z̪ je̘.ˈl̪ɪ̞̃m bɑ̝r̪ ǁ]
[qɑ̝r̪s̪‿ɑ̝ʟ̠.ˈʁɑ̝̃n̪ wɑ̝.χət̪̚.ˈt̪ə ǀ]
[mæ̝̃ŋ.gɪ̞.ˈl̪ɪ̞k d̪o̞.ˈs̪ʊ̃n̪.d̪ɑ̝j ǁ]
[bɪ̞z̪.ˈd̪ɪ̞̃ŋ̟ je̘l̪ʲ bɑ̝.χət̪̚.ˈt̪ə ǀ]
[bɪ̞z̪.ˈd̪ɪ̞̃ŋ̟ je̘l̪ʲ wo̙.ˈs̪ʊ̃n̪.d̪ɑj ǁ]
[qɑ̝.jər̪.mɑ̝.ˈs̪ə] |
Zavřít
- Český překlad
- Zlaté slunce na nebi,
- zlaté zrno na stepi,
- pověst o odvaze -
- to je moje zem!
- V šerém dávnověku
- zrodila se naše sláva,
- hrdý a silný
- je můj kazašský lid!
- Refrén:
- Můj lide, má země!
- Jsem květ vzešlý z tvé země.
- jsem píseň znící z tvých úst,
- má vlasti, můj Kazachstáne!
- Mám nekonečný prostor
- a otevřenu cestu do budoucnosti.
- mám nezávislost,
- jediný, jednotný lid.
- Jako věčného přítele
- vítej novou dobu,
- naše šťastná země,
- náš lide!
- Refrén:
- Můj lide, má země!
- Jsem květ vzešlý z tvé země.
- jsem píseň znící z tvých úst,
- má vlasti, můj Kazachstáne!
