Kandaké z Meroe

Pelekh, Kandaké z Meroe (také známa jako Černá královna Kandaké z Núbie^[1]) byla královna kušitského království Meroe v oblasti Núbie, vládnoucí v dobách tažení Alexandra Velikého. Kandaké není vlastní jméno, ale titul královen a královen matek užívaný v africkém Kúšitském království, jež zahrnovalo i Núbii. Podle Alexandrovského románu (neznámý autor je někdy nazýván Pseudo-Kallisthénes) se Alexandr Veliký a Kandaké z Meroe setkali, když Alexandr podnikl vpád do Núbie.^[2] Ve skutečnosti však Alexandr Núbii nikdy nenapadl a nikdy se nepokusil postupovat jižněji, než za oázu Siwa v Egyptě.^[3]

Kandaké z Meroe
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kandaké z Meroe a Alexandr Veliký

Legenda praví, že roku 332 před naším letopočtem se Alexandr Veliký pokusil dobýt Núbii. Kandaké z Meroe svá vojska dovedla ke strategickému setkání s makedonskými armádami a když se Alexandr blížil, Kandaké seděla na válečném slonu.^[1] Královna Alexandra varovala, že mu nedovolí vstoupit do své země a rovněž, aby jí nepohrdal pro černou barvu kůže:

„	V našich duších jsme světlejší a jasnější než ten nejsvětlejší z vás.	“
— Kandaké z Meroe, Pseudo-Kallisthénes[2]

Když Alexandr viděl núbijské šiky a zhodnotil sílu královniny armády, upustil od svého tažení a rozhodl se ustoupit zpět do Egypta.^[1] Podle jiných verzí příběhu o Alexandrovi se makedonský král a Kandaké z Meroe do sebe zamilovali.^[4]

Tyto legendy vycházejí z Alexandrovského románu od neznámého autora, zvaného však někdy Pseudo-Kallisthénes, rozsáhlého díla o životě a úspěších Alexandra Velikého, jež jsou z velké části přehnanou fikcí. Marcus Annaeus Lucanus tvrdí, že Alexandr do Etiopie vyslal Kallisthéna („do nejvzdálenější země etiopské“ - per ultima terrae Aethiopum^[3]). Podle dalších verzí Alexandrovského románu se do Etiopie Alexandr vydal sám.^[3] Události z Alexandrovského románu jsou běžně citovány, ale nezdá se, že by se zakládaly na historickém základě z Alexandrovy doby a celý příběh o setkání Alexandra Velikého a Kandaké z Meroe je tak pravděpodobně pouze legendou.^[5]