Klášter trinitářů (Praha)

Klášter trinitářů (klášter řádu Nejsvětější Trojice pro vykupování zajatců, či též řeholní dům u Nejsvětější Trojice ) na Novém Městě je někdejší konvent řádu trinitářů při kostele Nejsvětější Trojice, který je chráněn jako kulturní památka.^[1].

Klášter trinitářů v Praze na Novém Městě
Budova fary, která stojí na jiném místě, než byl někdejší klášter (není totožná s místem)
Lokalita
Stát	Česko Česko
Místo	Praha Nové Město
Ulice	Spálená a Magdalény Rettigové
Souřadnice	50°4′46,88″ s. š., 14°25′11,93″ v. d.
Základní informace
Řád	trinitáři
Založení	1708
Zrušení	1783
Znak
Odkazy
Kód památky	39822/1-1046 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

Průčelí kostela Nejsvětější Trojice

Farní budova a kostel Nejsvětější Trojice

Pražský klášter trinitářů byl poměrně mladý a existoval jen krátce. Původně měli trinitáři svůj první konvent v nedalekých Slupech. V roce 1708 se však baron Jan Ignác Dominik Putz z Alderthurnu, nejvyšší mincmistr Království českého a mecenáš umění, rozhodl založit klášter nový, pro který s manželkou Terezií zakoupil dva obytné domy. Výstavbou nové budovy kláštera pověřil stavitele Ottavia Broggia a stavbu v roce 1713 dokončili Kryštof Dientzenhofer a jeho nevlastní syn Jan Jiří Achbauer mladší (syn architekta Jana Jiřího Achbauera staršího.

Teprve roku 1719 byl klášter prohlášen za samostatný a první opatem kláštera se stal jistý kněz Michal.

Klášter byl zrušen roku 1783 v rámci náboženských reforem císaře Josefa II. a kostel uzavřen spolu s ním. Věřící si však vymohli jeho otevření a roku 1784 sem byla přenesena fara od tehdy zrušeného kostela sv. Martina ve zdi. Odtamtud pochází také renesanční cínová křtitelnice (datovaná letopočtem 1552) a gotické dveře do sakristie, pobíjené železnými pásky.^[2]

Prostory kláštera byly přebudovány na vojenská kasárna a v roce 1899 byla část klášterních budov stržena.