Klóthó

Klóthó (ve starořečtině Κλωθώ) je postava řecké mytologie, nejmladší ze tří bohyň osudu Moir. Klóthó („Předoucí“) nit osudu lidského života načíná, prostřední sestra Lachesis („Udělující“) nit měří a dále ji spřádá nebo svíjí, a nejstarší Atropos („Neodvratná“) nit přestřihuje.

Klóthó
Klóthó na reliéfu z 1. století, Národní archeologické muzeum (Madrid)
Rodiče	Zeus[1][2] a Nyx[3][2] a Themis[1][2]
Příbuzní	Lachesis a Atropos (sourozenci)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Podle Hésioda je Klóthó dcerou Dia a Themidy. V jiných verzích jsou ale bohyně osudu dcerami bohyně osudové nutnosti Ananké, nebo i dcerami Nykty a Krona.

V římské mytologii je protějškem Klóthó bohyně Nona („Devátá“), která byla vzývána v 9. měsíci těhotenství a měla rozhodnout o osudu porodu.

V biologii

Po bohyni Klóthó je pojmenován transmembránový protein klotho, objevený japonskými vědci v roce 1997, který mimo jiné ovlivňuje citlivost tkání na inzulín a určitou roli sehrává i ve stárnutí organizmu.^[4]