Kodulkovití

From Wikipedia, the free encyclopedia

Kodulkovití
Remove ads

Kodulkovití (Mutillidae) je čeleď vos. Především samičky jsou podobné mravencům, i proto mají v angličtině pojmenování velvet ants. Jedná se o parazity jiných druhů žahadlových, ale i některých dalších hmyzích řádů.

Stručná fakta Vědecká klasifikace, Říše ...
Remove ads

Charakteristika čeledi

Popis

Kodulky jsou zbarvené obvykle černo-rezavě s bílými skvrnami a velmi připomínají mravence. Některé druhy jsou výrazně červeno-černé či žluto-černé. Samci jsou okřídlení, samice křídla nemají. Sexuální dimorfismus je velmi patrný, samci neodpovídají samicím velikostí, zbarvením ani tělesnými proporcemi. Tělo má velmi pevnou kutikulu a je většinou nápadně a hustě ochlupené. Velikost se pohybuje od 3 do 20 mm.

Biologie

Dospělci se vyskytují na prosluněných suchých a teplých místech s řídkou vegetací. Samci se živí pylem a nektarem, samice občas také, ale u některých druhů jsou dravé a vysávají hemolymfu jiného hmyzu. Kodulky se vyvíjejí v hnízdech jiných blanokřídlých, zvláště samotářských včel, čmeláků, vos, hrabalek a kutilek, vzácněji pak některých dvoukřídlých, brouků a motýlů. Tato strategie se nazývá ektoparazitismus. Samice putují po zemi a aktivně vyhledávají hnízda hostitelů. Když ho najdou, prohrabou se dovnitř, k čemuž využívají silných předních končetin. Pokud se setkají s hostitelskou samicí či skupinou samic, chovají se velmi agresivně a majitelku či obránce hnízda často zabijí. Takto postupují především velké druhy kodulek (např. kodulka horská). Samice kodulky je rychlá a má velmi dlouhé a účinné žihadlo, kterým dokáže usmrtit například i několik čmeláků za sebou včetně královny. Jinou taktiku mají menší druhy kodulek. Ty se v případě nutnosti nechají vynést původními obyvateli ven z hnízda stočené do kuličky a poté se do něj zkoušejí znovu vstoupit. Samice kodulky dokáže rozpoznat správné stáří larvy hostitele k nakladení vajíčka pomocí speciálních brv na bázi žihadla. Pokud není larva dostatečně velká, samice hnízdo opustí a hledá jiné. Je-li dostatečně velká, kodulka na ní nebo do její blízkosti naklade vajíčko. Jedná-li se o larvu kutilky či hrabalky dochází tak k zajímavé situaci, kdy parazit parazituje na jiném parazitovi. Larva kodulky prodělává krátký vývoj (většinou okolo 10 dnů), během něhož spořádá vnitřní orgány hostitelské larvy, kterou tím zabije a v její komůrce se zakuklí. V hnízdě často přezimuje ve stadiu předkukly a na jaře se vyhrabe ven už jako dospělá. Páření probíhá tak, že samci prudce naletují na samice a po kopulaci s nimi určitou dobu létají v závěsném letu. U některých druhů ale samice vozí samce na zádech.

Remove ads

Zajímavosti

  • Žihadlo zvláště tropických kodulek je velmi silné a na Schmidtově stupnici bolestivosti žihadel má číslo 3 (nejvíce – 4 – mají některé hrabalky a mravenci). U slabých či alergických jedinců může vyvolat závažné zdravotní problémy. Samci žihadlo nemají.
  • Jejich pojmenování v angličtině nezní pouze velvet ants (sametoví mravenci, pro jejich zjevnou podobnost s mravenci), nýbrž se jim říká i cow killers, neboť jejich žihadlo má takovou sílu, že je údajně schopné zabít krávu (nepotvrzeno, jde jen o lidové přirovnání).
  • Pokud jsou rozrušeny, vydávají kodulky bzučivý zvuk (stridulace), jenž má případné útočníky zastrašit. Pokud ani to nepomůže, jsou schopny vypouštět páchnoucí chemikálie. Tyto chemikálie jsou na bázi ketonů a zřejmě slouží k zahnání mravenců, kteří jsou potenciálními predátory kodulek.
Remove ads

Taxonomie a rozšíření

Kodulky vytvářejí několik podčeledí, z nichž je v Evropě možno nalézt 7 a v České republice 5. Celkově je na světě asi 230 rodů členěných do zhruba 8 000 druhů. Jsou rozšířeny celosvětově, nejvíce jich však žije v tropických oblastech.

Přehled podčeledí a části druhů

  • Dasylabrinae
  • Ephutinae
  • Kudakrumiinae
  • Mutillinae
    • Artiotilla biguttata (Costa, 1858)
    • Ctenotilla caeca (Radoszkowski, 1880)
    • Dentilla cretica (Nonveiller, 1972)
    • Dentilla curtiventris (Andre, 1901)
    • Dentilla erronea (Andre, 1902)
    • Ephutomma coronata (Lelej, 1976)
    • Ephutomma montarcense (Mercet in Giner, 1944)
    • Macromyrme sinuata (Olivier, 1811)
    • Mutilla europaea (Linnaeus, 1758)
    • Mutilla marginata (Baer, 1848)
    • Mutilla quinquemaculata (Cyrillo, 1787)
    • Nemka viduata (Pallas, 1773)
    • Neotrogaspidia hammeri (Suarez, 1959)
    • Physetopoda cingulata (Costa, 1858)
    • Physetopoda daghestanica (Radoszkowski, 1885)
    • Physetopoda fusculina (Invrea, 1955)
    • Physetopoda halensis (Fabricius, 1787)
    • Physetopoda ligustica (Invrea, 1951)
    • Physetopoda lucasii (Smith, 1855)
    • Physetopoda mendizabali (Suarez, 1956)
    • Physetopoda punctata (Latreille, 1792)
    • Physetopoda pusilla (Klug, 1835)
    • Physetopoda rufosquamulata (Andre, 1903)
    • Physetopoda scutellaris (Latreille, 1792)
    • Physetopoda sericeiceps (Andre, 1901)
    • Physetopoda similis (Lelej, 1984)
    • Physetopoda trioma (Invrea, 1955)
    • Physetopoda turgajensis (Lelej, 1984)
    • Ronisia barbara (Linnaeus, 1758)
    • Ronisia barbarula (Petersen, 1988)
    • Ronisia brutia brutia (Petagna, 1787)
    • Ronisia brutia minoensis Nonveiller, 1972
    • Ronisia brutia valca (Petersen, 1988)
    • Ronisia brutia (Petagna, 1787)
    • Ronisia ghilianii (Spinola, 1843)
    • Ronisia marocana (Olivier, 1811)
    • Skorikovia pliginskiji (Lelej, 1984)
    • Smicromyrme agusii (Costa, 1884)
    • Smicromyrme ausonia (Invrea, 1950)
    • Smicromyrme balianii (Invrea, 1932)
    • Smicromyrme borceai (Nagy, 1968)
    • Smicromyrme castrensis (Invrea, 1954)
    • Smicromyrme ceballosi (Suarez, 1959)
    • Smicromyrme coracina (Lelej, 1985)
    • Smicromyrme cristinae (Lo Cascio, 2000)
    • Smicromyrme esterina (Pagliano, 1983)
    • Smicromyrme fasciaticollis (Spinola, 1843)
    • Smicromyrme ferdinandi (Invrea, 1952
    • Smicromyrme inerma (Schwartz, 1984)
    • Smicromyrme ingauna (Invrea, 1958)
    • Smicromyrme lampedusia (Invrea, 1957)
    • Smicromyrme matritensis (Mercet, 1905)
    • Smicromyrme mauromoustakisi Invrea, 1940
    • Smicromyrme melanolepis (Costa, 1884)
    • Smicromyrme merceti (Andre, 1903)
    • Smicromyrme metanotalis (Andre, 1902)
    • Smicromyrme novaki (Invrea, 1954)
    • Smicromyrme nuptura (Mercet, 1905)
    • Smicromyrme opistomelas (Invrea, 1950)
    • Smicromyrme partita (Klug, 1835)
    • Smicromyrme perisii (Sichel & Radoszkowski, 1870)
    • Smicromyrme plantouriana Schwartz, 1986
    • Smicromyrme pouzdranensis Hoffer, 1936
    • Smicromyrme pseudoorientalis Nonveiller, 1979
    • Smicromyrme pulawskii Suarez, 1975
    • Smicromyrme riparia Nagy, 1966
    • Smicromyrme ruficollis (Fabricius, 1793)
    • Smicromyrme rufipes (Fabricius, 1787)
    • Smicromyrme schwarzi Suarez, 1975
    • Smicromyrme serta (Radoszkowski, 1885)
    • Smicromyrme sicana (De Stefani, 1887)
    • Smicromyrme stepposa Lelej, 1984
    • Smicromyrme suberrata Invrea, 1957
    • Smicromyrme sulcisia Invrea, 1955
    • Smicromyrme terricola Nagy, 1972
    • Smicromyrme triangularis (Radoszkowski, 1865)
    • Smicromyrme trinotata (Costa, 1858)
    • Smicromyrme tristis Lelej, 1984
    • Smicromyrme tumidula Nagy, 1972
    • Smicromyrme turanica (F. Morawitz, 1893)
    • Smicromyrme verhoeffi Suarez, 1959
    • Smicromyrme viktorovi Lelej, 1984
    • Smicromyrme vladani Nonveiller, 1972
    • Trogaspidia catanensis (Rossi, 1794)
    • Tropidotilla cypriadis Invrea, 1940
    • Tropidotilla litoralis (Petagna, 1787)
    • Tropidotilla sareptana (Andre, 1901)
    • Tropidotilla vulnericeps (Costa, 1860)
  • Myrmillinae
    • Blakeius bipunctatus (Latreille, 1792)
    • Blakeius chiesii (Spinola, 1838)
    • Blakeius invreai (Suarez, 1958)
    • Blakeius leopoldinus (Invrea, 1955)
    • Blakeius ortisi (Suarez, 1954)
    • Liomutilla canariensis Andre, 1907
    • Myrmilla anopla Skorikov, 1927
    • Myrmilla calva (Villers, 1789)
    • Myrmilla caucasica (Kolenati, 1846)
    • Myrmilla corniculata (Sichel & Radoszkowski, 1869)
    • Myrmilla corniculatina Skorikov, 1927
    • Myrmilla erythrocephala (Latreille, 1792)
    • Myrmilla labecua Nagy, 1968
    • Myrmilla lezginica (Radoszkowski, 1885)
    • Myrmilla macrura Nagy, 1968
    • Myrmilla mutica (Andre, 1903)
    • Myrmilla capitata (Lucas, 1849)
    • Myrmilla glabrata (Fabricius, 1775)
    • Myrmilla mavromoustakisi Hammer, 1950
    • Myrmilla skorikovi Lelej, 1985
    • Myrmilla troodosica Hammer, 1950
    • Myrmilla vutshetitshi Skorikov, 1927
    • Platymyrmilla quinquefasciata (Olivier, 1811)
    • Sigilla dorsata (Fabricius, 1798)
  • Myrmosinae (mravenky)
    • Krombeinella aterrima (Suarez, 1959)
    • Krombeinella baetica Suarez, 1981
    • Krombeinella beaumonti (Invrea, 1952)
    • Krombeinella longicollis (Tournier, 1889)
    • Krombeinella nigriceps (S. Saunders, 1850)
    • Krombeinella obscuripes (Tournier, 1889)
    • Krombeinella spinolae (Lepeletier, 1845)
    • Krombeinella thoracica (Fabricius, 1793)
    • Krombeinella thracia (Suarez, 1963)
    • Krombeinella wolfi (Invrea, 1963)
    • Myrmosa atra Panzer, 1801
    • Myrmosa moesica Suarez, 1981
    • Paramyrmosa brunnipes (Lepeletier, 1845)
    • Paramyrmosa hispanica Suarez, 1980
    • Pseudomyrmosa minuta (F. Morawitz, 1894)
  • Pseudophotopsidinae
    • Pseudophotopsis armeniaca (Skorikov, 1935)
    • Pseudophotopsis caucasica (Radoszkowski, 1885)
    • Pseudophotopsis obliterata (Smith, 1855)
    • Pseudophotopsis syriaca (Andre, 1900)
  • Sphaeropthalminae
    • Cystomutilla ruficeps (Smith, 1855)
    • Dasylabris adversa Skorikov, 1935
    • Dasylabris angelae Suarez, 1959
    • Dasylabris atrata (Linnaeus, 1767)
    • Dasylabris biblica Invrea, 1950
    • Dasylabris bicolor (Pallas, 1771)
    • Dasylabris canariensis Suarez, 1970
    • Dasylabris egregia (Klug, 1835)
    • Dasylabris iberica Giner, 1942
    • Dasylabris lugubris (Fabricius, 1804)
    • Dasylabris manderstiernii (Radoszkowski, 1865)
    • Dasylabris maura (Linnaeus, 1758)
    • Dasylabris miogramma Skorikov, 1935
    • Dasylabris regalis (Fabricius, 1793)
    • Dasylabris scutila Skorikov, 1935
    • Stenomutilla argentata (Villers, 1789)
    • Stenomutilla bicornuta Nonveiller, 1994
    • Stenomutilla bizonata (Smith, 1856)
    • Stenomutilla collaris (Fabricius, 1787)
    • Stenomutilla hottentotta (Fabricius, 1804)
  • Ticoplinae
    • Nanomutilla nada Argaman, 1988
    • Nanomutilla vaucheri (Tournier, 1895)
    • Smicromyrmilla ariasi (Andre, 1896)
    • Smicromyrmilla miranda Nonveiller & Gros, 1996
Remove ads

Galerie

Remove ads

Literatura

  • BOGUSCH, Petr. Parazitické strategie blanokřídlých / Parasitic Strategies of Hymenopterans. Živa. 2010, čís. 5, s. 222–224. Dostupné online.
  • HERTZ, Jeffrey C. Velvet Ants, Mutillidae (Insecta: Hymenoptera). [s.l.]: University of Florida (UF/IFAS Extension), 2007 (rev. edition from 2015). Dostupné online. S. 1–10. (anglicky)
  • LELEJ, A.S.; SCHMID-EGGER, Ch. The velvet ants (Hymenoptera, Mutillidae) of Central Europe. [s.l.]: Linzer biol. Beitr., 16.12.2005. Dostupné online. S. 1505–1543. (anglicky)
  • MACEK, Jan a kol. Blanokřídlí České republiky I.: Žahadloví. Praha: Academia, 2010.
Remove ads

Externí odkazy

Loading related searches...

Wikiwand - on

Seamless Wikipedia browsing. On steroids.

Remove ads