Komijština
jazyk z větve ugrofinských jazyků uralské jazykové rodiny From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
Komijština (коми кыв, komi kyv) neboli komijský jazyk je spolu s udmurtštinou řazen do permské podskupiny, která patří do finské skupiny z větve ugrofinských jazyků uralské jazykové rodiny.
Obyvatelstvo hovořící tímto jazykem žije převážně v Komijské republice v oblasti povodí řeky Vyčegdy a podél horního toku řeky Kamy a jejích přítoků.[2] Republika se nachází na severozápadě Ruské federace a po sčítání lidu v roce 2002 se uvádělo necelých půl milionu obyvatel (komi-permských 125 tisíc, komi-zyrjanských 293 tisíc a Yaz'va 15 tisíc).[3]
Komijština má tři dialekty: komi-permský, komi-zyrjanský a Yaz'va. Komi-permským dialektem se hovoří v severní části oblasti, dialekty komi-zyrjanským a Yaz'va v jižní části oblasti. Současné varianty jazyka odrážejí jak vliv přírodních faktorů, tak i pohyb obyvatel, nicméně rozdíly mezi dialekty jsou velmi malé. Rozdělení na uvedené dialekty má především administrativní a územní příčiny, v jazykové rovině je podepřeno pouze přízvukem ve větě – dialekt komi-zyrjanský je bez přízvuku, komi-permský má morfologický, Yaz'va fonologický.[2]
Nejstarší písemné texty v komijštině jsou ze 14. století a jsou spojovány s křesťanstvím. Písmo vycházelo z klasických řeckých, aramejských a staroslověnských písmen a bylo používáno až do 17. století, poté je nahradila azbuka.[2]
Remove ads
Fonologie
V komijském standardním jazyce je 33 základních hlásek – 26 souhlásek a 7 samohlásek.[2]
Samohlásky
Samohlásky jsou obvykle rozlišovány na přední, střední a zadní, na labializované (zaokrouhlené) a nelabializované (nezaokrouhlené), a na vysoké, středové a nízké.[4] K popisu komijského systému samohlásek stačí 4 určující rysy: vysoké a nízké, přední a zadní (dialekt Yaz'va však má distribuci zčásti odlišnou):
Souhlásky
Současný komijský systém souhlásek zahrnuje 26 nativních souhlásek a ještě další souhlásky (c), (f), (x) přejaté z ruštiny.
| Bilabiály | Labiodentály | Dentály | Post-alveoláry | Palatály | Veláry | |
| Nazály | m | n | nj | |||
| Plozivy neznělé | p | t | tj | k | ||
| Plozivy znělé | b | d | dj | g | ||
| Afrikáty neznělé | (c)* | č | čj | |||
| Afrikáty znělé | ||||||
| Frikativy neznělé | (f)* | s | š | šj | (x)* | |
| Frikativy znělé | v | z | ž | žj | ||
| Laterály | l | lj | ||||
| Vibranty | r | |||||
| Aproximanty | j |
*přejaté z ruštiny[2]
Remove ads
Abeceda
Varianty komijského jazyka mají shodnou abecedu, která zahrnuje všechna písmena ruské abecedy a navíc další dvě písmena: i a ö. Ve 30. letech 20. století proběhl pokus o přechod na latinskou abecedu, ale byl sovětskými úřady potlačen.[2]
| A а | Б б | В в | Г г | Д д | Е e |
| Ё ё | Ж ж | З з | И и | Й й | К к |
| Л л | М м | Н н | О о | П п | Р р |
| С с | Т т | У у | Ф ф | X x | Ц ц |
| Ч ч | Ш ш | Щ щ | Ъ ъ | Ы ы | Ь ь |
| Э э | Ю ю | Я я | [5] | I i | Ö ö |
Gramatika
V jazykovědě se rozlišuje celkem 5 typů jazyků (izolační, aglutinační, flektivní, introflektivní a polysyntetický). Každý jazyk obsahuje určité rysy z různých typů, některý typ však vždy převažuje.[6] Komijština je jazyk aglutinační, stejně jako ostatní uralské jazyky.[7]Tento typ jazyka má bohatou flexi a velké množství pádů, vyskytuje se zde často tzv. vokalická harmonie – vokály koncovek se připodobňují některé z vlastností vokálu předchozího.[6]
Podstatná jména
Komijská podstatná jména definujeme těmito morfologickými kategoriemi: číslo, pád a osoba.[2]
Číslo
V jazyce existují dvě gramatické kategorie: jednotné číslo (singulár) a množné číslo (plurál). Množné číslo se získává skloňováním jednotného čísla. Příponou množného čísla je u komi-zyrjanštiny „-jas, -jёs“, u komi-permštiny „-(j)ez, -e“, u Yaz'va „-joz“.[2]
Přivlastňovací přípony
Přivlastňovací přípony jsou přidávány na konec podstatných jmen buď před nebo po pádové příponě v závislosti na konkrétním případě.
| Osoba | Přípona | Osoba | Přípona |
| Singulár | Plurál | ||
| 1 | -ёj | 1 | -nïm |
| 2 | -ïd | 2 | -nïd |
| 3 | -ïs | 3 | -nïs |
Pády
Jednotlivé dialekty jazyka mají různý počet pádů. Komi-permština jich má 24, komi-zyrjanština 17 a Yaz'va 15. Pádové přípony jsou přidávány na konec až za příponu vyjadřující mluvnické číslo, např. čjoj-jas-këd.
Tabulka pádových přípon:
Remove ads
Stupňování přídavných jmen
Komparativ se tvoří pomocí koncovky -čїk (v komi-permštině -žїk, v Yaz'vě -čik/-čig). Superlativ se tvoří většinou přidáním slova med nebo med-šja, někdy také zdvojením konstrukce pomocí elativu. Záporný komparativ se tvoří přidáním koncovky k negativní částici abu. Komparativ se občas může vytvořit i z příslovcí nebo dokonce i ze sloves.
| Komparativ | Záporný komparativ | Superlativ | ||
| vo |
abu= |
med+jon | med-šja jon | jon-їšj jon |
Remove ads
Číslovky
Zájmena
Zájmena mohou být rozdělena podle jejich funkce na prosubstantiva, proadjektiva a pronumera.[2]
Přivlastňovací zájmena jsou zastupována osobními zájmeny v nominativu, genitivu a ablativu a vztažnými zájmeny v genitivu a ablativu.
| menam jort | můj přítel |
| as-la-nïm kerka | náš vlastní dům |
Ukazovací zájmena rozlišují mezi objekty bližšími (tajë, tačëm) a vzdálenějšími (sijë, sečëm). Při zastupování substantiv k sobě mohou připojit koncovku plurálu a pádu, ne však osoby (ta-ïn, tajë-jas-lën).[2]
Záporná zájmena se tvoří pomocí záporné částice nj(e)/nji. Pokud zájmena zastupují substantiva, tak se skloňují.[2]
Remove ads
Slovesa
Určitý tvar slovesa tvoří tyto gramatické kategorie – osoba, číslo, čas a způsob. Komi-zyrjanština rozlišuje ještě aktivní rod.[12]
Infinitivy jsou tvořeny připojením koncovky -nï. Zápor se tvoří pomocí záporového slovesa nebo záporné částice.[2]
Indikativ má pět časů (prézens, futurum, imperfektum, perfektum a pluskvamperfektum).
Remove ads
Vzorový text
Všeobecná deklarace lidských práv
komi | Быдӧс отирыс чужӧны вольнӧйезӧн да ӧткоддезӧн достоинствоын да правоэзын. Нылӧ сетӧм мывкыд да совесть овны ӧтамӧдныскӧт кыдз воннэзлӧ. |
transkripce | Bydös otirys čužöny vol’nöjеzön da ötkoddеzön dostoinstvoyn da пravoèzyn. Nylö sеtöm myvkyd da sovеst’ ovny ötamödnysköt kydz vonnèzlö. |
česky | Všichni lidé se rodí svobodní a sobě rovní co do důstojnosti a práv. Jsou nadáni rozumem a svědomím a mají spolu jednat v duchu bratrství. |
Remove ads
Odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Remove ads