Kongregace školských bratří

Kongregace školských bratří (Fratres scholarum christianarum; zkratka FSC nebo F.S.C.^[1]) byla založena sv. Janem Křtitelem de la Salle (1651–1719) byla ve francouzské Remeši roku 1680. Kongregace má od roku 1691 jednoduché věčné sliby. Byla církevně schválena roku 1725 a konstituci má od roku 1694. Tato kongregace má jen laické bratry s učitelskou aprobací. Bratři přijímají při obláčce řeholní jméno.

Kongregace školských bratří
Zkratka	FSC nebo F.S.C.[1]
Motto	latinsky Signum fidei česky Znamení víry
Zakladatel	Jan Křtitel de La Salle
Vznik	1680
Sídlo	Řím, Itálie
Souřadnice	41°53′56,4″ s. š., 12°25′22,8″ v. d.
Oficiální web	www.lasalle.org
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Účelem kongregace je vyučování na různých stupních i druzích škol, jak základních, tak i odborných. Školští bratři zavedli rozdělení žáků do tříd dle ročníků, zakazovali tělesné tresty, zaváděli výchovu v internátech, nedělní pokračovací školy, odborné školy pro mladé dělníky atd. Měli také konvikty, učitelské ústavy a sirotčince.

Historie

Z Francie se rozšířili do celé Evropy, i když byli dočasně za francouzské revoluce zrušeni. Do českých zemí přišli školští bratři roku 1898 a do roku 1918 patřili k rakousko-uherskému distriktu. Po roce 1918 byl zřízen československý distrikt.

V čele kongregace stojí generální superior, jemuž pomáhá generální prokurátor a dvanáct asistentů. Generální superior je volen generální kapitulou na doživotí. Provincie se nazývají distrikty, v jejich čele je vizitátor. V čele jednotlivých domů je direktor zastupován vicedirektorem a v komunitě, která žije přísně společensky, jsou ještě prefectus, oeconomus a magistri – učitelé. Studující bratři se nazývají fratres scholastici. V roce 1971 měla řehole celkem 14 517 členů.

Symboly

• Řeholní oděv: černý talár s pláštěm, nákrčník se dvěma bílými jazýčky u krku, čepička (kalotte).
• Řeholní znak: v modrém poli stříbrná zářící pěticípá hvězda.
• Heslo: „Signum fidei“.

Generální superioři

• Barthélemy Truffet (1717–1720)
• Timothée Bazin (1720–1751)
• Claude Nivet (1751–1767)
• Florence Boubel (1767–1777)
• Agathon Gonlieu (1767–1798)
• Frumence Herbet (1798–1810)
• Gerbaud Thomas (1810–1822)
• Guillaume-de-Jésus Marre (1822–1830)
• Anaclet Constantin (1830–1838)
• Philippe Bransiet (1838–1874)
• Jean-Olympe Paget (1874–1875)
• Irlide Cazaneuve (1875–1884)
• Joseph Josserand (1884–1897)
• Gabriel-Marie Jean-Antoine (1897–1913)
• Imier de Jésus Lafabrègue (1913–1923)
• Allais-Charles Petiot (1923–1928)
• Adrien Petiot (1928–1934)
• Junien Victor Détharré (1934–1940)
• Arèse-Casimir Bression (1940–1946)
• Athanase Ritimann (1946–1952)
  • Dionysius van Jezus De Schepper (1952–1956) (Generální vikář)
• Nicet-Joseph Loubet (1956–1966)
• Charles Henry Buttimer (1966–1976)
• José Pablo Basterrechea (1976–1986)
• John Johnston (1986–2000)
• Álvaro Rodríguez Echeverría (2000–2014)
• Robert Schieler (2014–2022)
• Armin Luistro (od 2022)