Kostel Panny Marie Bolestné (Podsrp)

Poutní kostel Panny Marie Bolestné na Podsrpu je barokní římskokatolický poutní kostel, jenž se nachází na jihovýchodním okraji Strakonic, v místní části Podsrp (součást Předních Ptákovic).

Kostel Panny Marie Bolestné
Místo
Stát	Česko Česko
Souřadnice	49°14′57,84″ s. š., 13°56′21,12″ v. d.
Základní informace
Církev	římskokatolická
Provincie	česká
Diecéze	českobudějovická
Vikariát	Strakonice
Farnost	Strakonice-Podsrp
Status	farní kostel
Zasvěcení	Panna Maria Bolestná
Datum posvěcení	9. září 1774
Architektonický popis
Stavební sloh	baroko
Výstavba	1770–1774
Specifikace
Umístění oltáře	jih
Stavební materiál	zděný zděné
Další informace
Adresa	Podsrp 386 01 Strakonice-Přední Ptákovice
Oficiální web
Kód památky	30785/3-3984 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

Podnětem ke vzniku poutního místa na Podsrpu byl nález sochy Panny Marie, jež stávala na strakonickém mostě, a kterou při povodni v roce 1718 strhla voda a odnesla ji za město. Rolník, který sochu nalezl, ji postavil u svého pole a zbudoval pro ni přístřešek.

Brzy sem začali putovat věřící z širokého okolí, kteří u Panny Marie hledali přímluvu. V roce 1749 byla na místě přístřešku postavena kaple, jež však záhy nestačila svou velikostí přílivu poutníků. Musela tedy být roku 1766 rozšířena.

Dnešní barokní kostel s trojkřídlým ambitem^[1] začal stavět velkopřevor maltézského řádu hrabě Michael Ferdinand z Althannu v roce 1770. Socha Panny Marie byla na oltář slavnostně umístěna 9. září 1774. Již během výstavby kostela zde byla roku 1772 zřízena samostatná administratura. Po přifaření Předních a Zadních Ptákovic, Modlešovic, Hajské a Kapsovy Lhoty v roce 1786 pak farnost.

Duchovní správu farnosti obstarávali do roku 1929 řádoví kněží. Dnes je spravována ze Strakonic. V kostele se i dnes slouží pravidelné nedělní bohoslužby a každý rok na Bolestný pátek se zde koná pouť.^[2]

Architektura

Poutní chrám je neorientovaná stavba podélné dispozice s téměř čtvercovou lodí.^[3] Kostel má obdélný presbytář s trojbokým zakončením, patrovou sakristii a postranní kaple. Na jeho severní straně je přistavěn kůr. Tříosé hlavní průčelí je členěno pilastry, má mírně vystupující střední rizalit a kasulové okno ve střední části.^[3]
Jednotný barokní interiér včetně deskového oltáře pochází z doby výstavby kostela.

Později byla ke kostelu vysazena od Strakonic lipová alej, z níž se do dnešních časů zachovaly již jen dvě mohutné památné lípy při silnici Strakonice – Vodňany.^[4]

Panna Maria Podsrpenská

Dodnes existuje v české společnosti tradovaná zbožná invokace: „Panno Maria Podsrpenská!“, která vzývá Matku Boží o pomoc ve chvílích nouze i radosti. Výrazným způsobem tuto starobylou invokaci zdůraznil a veřejnosti připomněl farář Otík ve filmech režiséra Zdeňka Trošky: Slunce, seno, jahody (1984), Slunce, seno a pár facek (1989) a Slunce, seno, erotika (1991). Tato tradice se vztahuje právě k soše Panny Marie v poutním chrámu v Podsrpu.