Kostel Všech svatých (Sedlec)

Kostel Všech svatých byl původně součástí cisterciáckého kláštera v Sedlci u Kutné Hory. Areál hřbitova s kostelem ve stylu vrcholné gotiky z doby kolem roku 1400, upraveným architektem J. B. Santinim ve formách barokní gotiky na počátku 18. století, je zapsán na seznamu kulturních památek České republiky.^[1] V podzemní části se nachází kostnice (ossuarium), která je přístupná veřejnosti.

Kostel Všech svatých
Hřbitovní kaple Všech svatých v Sedlci u Kutné Hory
Místo
Stát	Česko Česko
Souřadnice	49°57′43,04″ s. š., 15°17′17,85″ v. d.
Základní informace
Církev	katolická církev
Farnost	Římskokatolická farnost Sedlec
Architektonický popis
Architekt	Jan Blažej Santini-Aichel
Stavební sloh	gotika
Výstavba	14. století
Další informace
Adresa	Sedlec, Česko Česko
Ulice	Zámecká a Starosedlecká
Oficiální web	Oficiální web
Kód památky	30874/2-1082 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
galerie na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Na tuto kapitolu je přesměrováno heslo Kostnice sedlecká. Možná hledáte: Kostnice sedlecká (opera), opera Otakara Bradáče.

Historie

S budováním hřbitovní kaple Všech svatých se začalo na počátku 14. století. Dvouvěžová hřbitovní kaple s kostnicí měla dvě podlaží. Nahoře se nacházela kaple a ve spodním patře kostnice.^[2] V roce 1421 byla stavba zasažena ničivým požárem založeným husity. Po zrušení hřbitova na konci 15. století byly exhumované kosti uloženy vně i uvnitř podzemní kaple, kde je poloslepý sedlecký mnich v roce 1511 seskládal do velkých pyramid.

Kaple byly znovu obnoveny mezi lety 1703–1710 v souvislosti s celkovou obnovou kláštera podle koncepce opata Snopka a architekta Jana Blažeje Santiniho - Aichela. Autorem sochařské výzdoby z této doby je Matěj Václav Jäckel, který vytvořil sochu Panny Marie Immaculaty na štítu kostela a samostatně stojící sochu Jana Nepomuckého před kostnicí.

Významným mezníkem v historii kaple se stal letopočet 1784. V tomto roce Josef II. zrušil kromě jiných také sedlecký klášter a klášterní majetek odkoupili Schwarzenbergové z Orlíka. Ti nechali kostnici upravit do nynější podoby. Autorem světově unikátní výzdoby z lidských kostí se stal řezbář František Rint z České Skalice. Smyslem kosterní výzdoby je Memento mori – pamatuj na smrt. Jedná se o křesťanskou výzvu k pamatování na poslední věci člověka. Kostnice je místem naděje, že mrtví budou vzkříšeni k věčnému životu.^[3]

V průběhu let se objekt v důsledku statické poruchy vychýlil od svislé osy o téměř 0,5 metru. Dalším problémem byla extrémní vlhkost dolní kaple, v jejímž důsledku trpěla nejen kosterní výzdoba, ale i zdivo, omítky a štuková výzdoba. V roce 2014 byla zahájena etapová rekonstrukce památky včetně přístavby obchodně provozních prostor a zázemí pro zaměstnance.^[4][5]

Santiniho přestavby

Santiniho úpravy zde nebyly tak velké jako v klášteře. Stavbu bylo nutné staticky zajistit, proto Santini vestavěl štít mezi věže západního průčelí a přístavbou západní předsíně. Věže jsou rozdělené vodorovnými římsami a vrchol je zakončen arkádami s lucernou. Vertikalitu kostela Santini zdůraznil odstupňovaným opěrným gotickým systémem a umístěním vertikálních okenních otvorů. Okna jsou zakončena lomeným obloukem a jejich výplň je tvořena trojicí jeptišek s kružbou. Některé otvory jsou zazděné. Na detailu kružeb si můžeme všimnout trojlístků. Na štítu je vidět opět odstupňovaný opěrný systém s oknem zakončeným lomným obloukem.

Půdorys klenby kostnice

Více než exteriéru stavby se Santiniho úpravy dotkly kostnice, v níž ve formě štukových žeber vytvořil devět klenebních polí včetně malého presbytáře. Ve stylu svého specifického architektonického projevu, barokní gotiky upravil i interiér, včetně návrhu výzdoby z kostí a dalších doplňků jako např. řezaných korun nad pyramidami, svícnů (fiál) aj. Z kostí je zde vyobrazený znak knížecího rodu Schwarzenbergů, který se nachází u hlavního vchodu nad vstupním portálem. Dále mu lze připsat nástupní schodiště vedoucí do prostoru kostnice a dekoraci kleneb, včetně dvou polí zachované gotické klenby.^[6] Zde se také nachází vstupní lomený oblouk, který je zakončen do konzol. Změnil tak orientaci vstupu do obou podlaží.

Sedlecká kostnice

Kosti uvnitř sedlecké kostnice

Sedlecká kostnice má zajímavou historii. Původně to byl hřbitovní kostel zdejšího cisterciáckého kláštera. Podle pověsti přinesl opat sedleckého kláštera Heidenreich hrst země z Božího hrobu v Jeruzalémě a rozesel ji po hřbitově. Hřbitovní půda se tak stala součástí Svaté země a proto se sem pohřbívalo nejen z Čech, ale i z okolních zemí.^[7] Tisíce lidí zde našly poslední odpočinek také v dobách epidemií. Podle dochovaných pramenů sedlecký hřbitov zabíral plochu 3,5 hektaru a bylo zde pochováno na 40 tisíc křesťanů. Na konci 15. století byla většina hrobů zrušena a kosterní ostatky zemřelých byly uloženy do spodní kaple kostela.^[8]

Detail štukové výzdoby klenby, Kostnice

Návštěvnost

Návštěvnost kostela^{[9][10][11][12]}

Rok	Počet návštěvníků
2015	333 350
2016	376 713
2017	431 444
2018	446 949
2019	482 627
2020	123 781
2021	122 528
2022	230 888
2023	290 923

Od roku 2022 se data návštěvnosti počítají pro celý areál sedleckého kláštera, včetně kostela Nanebevzetí Panny Marie a sv. Jana Křtitele.

Galerie - kostnice

• 
  Interiér kostnice
• 
  Erb rodu Schwarzenbergů v interiéru kostnice
• 
  Detail erbu – pole s hlavou Turka, kterému vyklovává oči krkavec
• 
  Interiér