Krásensko
obec v okrese Vyškov v Jihomoravském kraji From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
Obec Krásensko (německy Krasensko[4]) se nachází na severozápadním okraji okresu Vyškov v Jihomoravském kraji. Žije zde 420[1] obyvatel.
.jpg)
Krásensko není územně celistvé, část jeho území (k. ú. Krásensko II) odděluje obec Kulířov.
Remove ads
Název
Vesnice byla založena pod německým jménem Schönfeld ("Krásné pole"). Roku 1465 je poprvé doloženo české jméno Krásné pole, od 1581 pak trvale Krásensko. Přípona -sko byla dávána osadám, které byly (načas) opuštěny, vliv mohlo mít též jméno poměrně blízkého Blanska.[5]
Historie
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1348, kdy český panovník Karel IV. listinou z 30. srpna potvrdil tuto ves jako majetek Pustiměřského kláštera.[6] Za husitských válek byla opuštěna. Po zániku kláštera roku 1588 připadla olomouckému biskupství a stala se součástí vyškovského panství.
Za druhé světové války v roce 1944 bylo Krásensko vysídleno kvůli vybudování vojenské střelnice, v roce 1945 však bylo opětovně osídleno. Pošta v obci byla založena 3. března 1947.[7]
Obec v roce 2010 zvítězila v krajském kole soutěže Vesnice roku.[8]
Remove ads
Obyvatelstvo
Struktura
V obci k počátku roku 2016 žilo celkem 415 obyvatel. Z nich bylo 208 mužů a 207 žen. Průměrný věk obyvatel obce dosahoval 41,6 let. Dle Sčítání lidu, domů a bytů, provedeného v roce 2011, žilo v obci 410 lidí. Nejvíce z nich bylo (16,3 %) obyvatel ve věku od 30 do 39 let. Děti do 14 let věku tvořily 15,6 % obyvatel a senioři nad 70 let úhrnem 9 %. Z celkem 346 občanů obce starších 15 let mělo vzdělání 34,7 % střední vč. vyučení (bez maturity). Počet vysokoškoláků dosahoval 10,4 % a bez vzdělání bylo naopak 0,9 % obyvatel. Z cenzu dále vyplývá, že ve městě žilo 200 ekonomicky aktivních občanů. Celkem 90,5 % z nich se řadilo mezi zaměstnané, z nichž 72,5 % patřilo mezi zaměstnance, 1,5 % k zaměstnavatelům a zbytek pracoval na vlastní účet. Oproti tomu celých 49 % občanů nebylo ekonomicky aktivní (to jsou například nepracující důchodci či žáci, studenti nebo učni) a zbytek svou ekonomickou aktivitu uvést nechtěl.[9] Úhrnem 200 obyvatel obce (což je 48,8 %), se hlásilo k české národnosti. Dále 123 obyvatel bylo Moravanů a 2 Slováků. Celých 145 obyvatel obce však svou národnost neuvedlo.[9]
Vývoj počtu obyvatel za celou obec i za jeho jednotlivé části uvádí tabulka níže, ve které se zobrazuje i příslušnost jednotlivých částí k obci či následné odtržení.[10][11][12]
Vývoj počtu obyvatel
Data pocházejí z datové položky Wikidat.
Remove ads
Rodáci
• Alois Šebela (1880 – 1942), ř. k. kněz
Pamětihodnosti
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v okrese Vyškov.
- Kostel svatého Vavřince z druhé poloviny 19. století se středověkým jádrem, v něm novorenesanční oltář s obrazem od J. A. Gebharta z roku 1842; náhrobník Kašpara Lukavického z Lukavice
- Barokní rychta
- Televizní vysílač Kojál při rozcestí nad obcí
- Přírodní rezervace Studnické louky v oddělené části území severovýchodně mezi Kulířovem a Studnicí
Remove ads
Galerie
Kostel svatého Vavřince
Bývalá rychta, dnes dům ekologické výchovy organizace Lipka
Památkově chráněný kříž na hřbitově
Obecní úřad a hasičská zbrojnice
Kříž pod vysílačem na Kojálu
.jpg)
Odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Remove ads