Krásná Lípa (Křimov)

Krásná Lípa (německy Schönlind) je malá vesnice v Krušných horách v okrese Chomutov. Nachází se pět kilometrů severozápadně od Chomutova v nadmořské výšce okolo 595 metrů. Byla založena ve třináctém století a většinu své existence patřila k chomutovskému panství. Po zrušení poddanství se stala samostatnou obcí, ale od roku 1960 je částí obce Křimov. V roce 2011 v Krásné Lípě žilo 101 obyvatel.

Krásná Lípa
Domy podél silnice v horní části vesnice
Lokalita
Charakter	malá vesnice
Obec	Křimov
Okres	Chomutov
Kraj	Ústecký kraj
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	50°29′1″ s. š., 13°21′28″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	82 (2021)[1]
Katastrální území	Krásná Lípa u Křimova (2,75 km²)
Nadmořská výška	595 m n. m.
PSČ	430 01
Počet domů	23 (2011)[2]
Krásná Lípa
Další údaje
Kód části obce	76210
Kód k. ú.	676217
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Název

V historických pramenech se jméno vesnice vyskytuje ve tvarech: Schoenlynden (1359), in Schonelinde (1363), Ssenlinden (1571), na Šinlindě (1603), Ssenlind (1606), na Šenlindu (1615), Gut Schönlinde (1787), Schönlinde (1846) a Schönlind (1854).^[3]

Historie

Okolí vesnice bylo osídleno již v době bronzové, což dokládají nálezy keramických střepů z období knovízské kultury v okolí vrchu Hůrka.^[4] Počátky vesnice jsou nejasné. Je však pravděpodobné, že byla součástí tzv. Křimovského újezdu, protože způsob založení byl stejný jako u ostatních vesnic, jejichž plužiny nevykazují nepravidelnosti způsobené pozdějším založením. Celá vesnice nebo její část se po jejím založení dostala do majetku pánů z Alamsdorfu.^[5]

Hrázděná usedlost čp. 10

Usedlost čp. 15

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1359 (někdy se uvádí také rok 1312^[6]), kdy bratři Hanuš a Huk z Alamsdorfu prodali mimo jiné platy z Krásné Lípy chomutovskému měšťanovi Hanku Plaubnerovi za 32 kop pražských grošů, který je někdy poté prodal řádu německých rytířů z chomutovské komendy. V řádových majetkových knihách se vesnice objevuje v letech 1382–1393. Alamsdorfům patřily platy ze tří usedlostí ještě v roce 1363, ale nejpozději v roce 1381 se Fricolt z Alamsdorfu zřekl za 420 kop grošů práv na Březenec se vším příslušenstvím ve prospěch řádu německých rytířů. Přestože jiné vesnice nejsou v listině uvedeny, je vzhledem k vysoké kupní částce pravděpodobné, že zmíněné příslušenství zahrnovalo i Krásnou Lípu.^[5] Vesnici spravoval rychtář, který sídlil na rychtě v Domině.^[7]

Od konce čtrnáctého století se celá vesnice stala součástí chomutovského panství. Když se Chomutov v roce 1605 vykoupil z poddanství, získal do svého vlastnictví jedenáct vesnic, ze kterých vytvořil městský statek spravovaný právě z Krásné Lípy. Ve vesnici tehdy žilo jedenáct poddaných. Po bitvě na Bílé hoře byl za účast na stavovském povstání městský majetek zabaven královskou komorou a v letech 1621–1627 dostali Krásnou Lípu do zástavy Jaroslav Bořita z Martinic a Jan ze Stahlu. Potom se však vesnice vrátila městu a u jeho panství zůstala až do zrušení poddanství. Třicetiletá válka vesnici pravděpodobně negativně zasáhla, ale podrobnější informace nejsou k dispozici. Podle Berní ruly z roku 1654 ve vsi stály dvě pusté usedlosti a žilo v ní osm sedláků a jeden chalupník,^[8] kteří dohromady vlastnili 22 potahů, 24 krav, 22 jalovic, tři prasata a dvacet koz. Obyvatelé poskytovali přípřeže formanům, kteří zdolávali příkré stoupání na úbočí Krušných hor, a jeden ze sedláků provozoval šenk. V roce 1748 je zmíněna kovárna.^[9]

Na konci devatenáctého století bylo v Krásné Lípě hlavním způsobem obživy pěstování brambor, ovsa a žita, ječmene a chov dobytka. Kromě toho zde fungovaly dvě hospody, obchod a pracovali tu truhlář, tesař a dva zedníci.^[9]

Přírodní poměry

Krásná Lípa leží v Ústeckém kraji v katastrálním území Krásná Lípa u Křimova o rozloze 2,75 km²^[10] čtyři kilometry východně od Křimova a pět kilometrů severozápadně od Chomutova.^[11]

Geologické podloží je tvořené převážně prekambrickými dvojslídnými a biotitickými rulami. V jazykovitém výběžku katastrálního území na západním svahu vrchu Hraničná (517 m) v údolí Hačky se vyskytují také intruzivní horniny předvariského nebo neznámého stáří (např. dvojslídné a biotitické metagranity až metagranodiority a ortoruly). V geomorfologickém členění Česka oblast leží v geomorfologickém celku Krušné hory, podcelku Loučenská hornatina a okrsku Bolebořská vrchovina. Nejvyšším bodem je bezejmenná výšina (kóta 618 m) severně od vesnice, zatímco nejnižším bodem je dno hlubokého údolí Hačky. Samotná vesnice stojí ve výšce 590–625 metrů. Z půd převažují kambizemě, ale na úbočích údolí Hačky a k severovýchodu orientovaném svahu Bezručova údolí se vyskytují také podzoly. V celém území nejsou žádné větší vodní plochy a významnější vodní toky Chomutovka a Hačka tečou pouze podél hranic.^[12] Část krajiny severně od silnice z Chomutova do Křimova je součástí přírodního parku Bezručovo údolí. Údolní svahy nad Chomutovkou jsou zároveň chráněny jako přírodní památka Bezručovo údolí a východně od vesnice se na nachází přírodní památka Krásná Lípa,^[11] ve které roste koniklec otevřený a jiné zvláště chráněné druhy rostlin.^[13]

Obyvatelstvo

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 117 obyvatel (z toho 64 mužů) německé národnosti. Kromě dvou členů neuváděných církví byli římskými katolíky.^[14] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 165 obyvatel: pět Čechoslováků a 160 Němců. Kromě dvou evangelíků a jednoho člověka bez vyznání se hlásili k římskokatolické církvi.^[15]

Vývoj počtu obyvatel a domů mezi lety 1869 a 2011^[16][17][18]

	1869	1880	1890	1900	1910	1921	1930	1950	1961	1970	1980	1991	2001	2011	2021
Obyvatelé	143	136	129	128	117	117	165	54	52	43	21	16	41	101	82
Domy	19	23	21	23	20	20	23	23	—	10	8	17	14	23	28
Počet domů z roku 1961 je zahrnut v celkovém počtu domů místní části Domina.

Obecní správa

Roku 1850 se Krásná Lípa stala samostatnou obcí,^[9] kterou zůstala až do padesátých let dvacátého století. Nejpozději k 30. červnu 1960 se stala částí obce Křimov.^[19]

Při volbách do obecních zastupitelstev konaných 22. května 1938 v Krásné Lípě žilo 97 voličů. Volby však neproběhly, protože kandidátní listinu podala pouze Sudetoněmecká strana, která se tak automaticky stala vítězem voleb.^[20]

Doprava

Viadukt železniční trati

Vesnicí vede jediná silnice číslo III/25114 z Chomutova do Hory Svatého Šebestiána, která bývala hlavním dopravním tahem k tamějšímu hraničnímu přechodu. Nahradila ji silnice I/7, která vesnici obchází na jihu údolím Hačky.^[21] U silnice stojí zastávka linkové autobusové dopravy. Vesnici ze tří stran obtáčí železniční trať Chomutov–Vejprty,^[11] na které se nachází nejbližší železniční zastávka Domina vzdálená asi 600 metrů jihozápadně,^[11] ale v jízdním řádu 2015/2016 ji obsluhovaly pouze dva páry vlaků o víkendech v období od května do září.^[22]

Pamětihodnosti

Přibližně uprostřed vesnice stávala pseudorománská kaple Nejsvětější Trojice z roku 1858.^[23] Zbořena byla asi v roce 1967.^[24] Nedaleko východního okraje vesnice se nachází malé chráněné území přírodní památka Krásná Lípa s výskytem koniklece otevřeného a přibližně jeden kilometr severně od vesnice se na Zámeckém vrchu dochovaly zbytky zaniklého hradu Hausberk. Na východním okraji vesnice se nachází motokrosový areál.