Krajina ve stínu

Krajina ve stínu je český černobílý dramatický film režiséra Bohdana Slámy z roku 2020, který vypráví historii jedné vesnice od 30. do 50. let 20. století.^[1] Byl natočen na motivy skutečné události, která se odehrála v květnu 1945 v jihočeské Tušti.^[2] Film měl kladné ohlasy u diváků i filmových kritiků a v roce 2021 získal šest Českých lvů.^[3]

Krajina ve stínu
Země původu	Česko
Jazyk	čeština
Žánr	drama / historický
Scénář	Ivan Arsenjev
Režie	Bohdan Sláma
Obsazení a filmový štáb
Hlavní role	Magdaléna Borová Stanislav Majer Csongor Kassai Barbora Poláková Pavel Nový Petra Špalková
Hudba	Jakub Kudláč
Kamera	Marek Diviš
Střih	Jan Daňhel
Zvuk	Michal Holubec
Výroba a distribuce
Premiéra	10. září 2020
Distribuce	Bontonfilm
Krajina ve stínu na FP, ČSFD, Kinoboxu, IMDb Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hlavní postavy jsou obyčejní lidé, kteří zažívají nacismus, druhou světovou válku i komunismus a každý z nich se s jejich krutostmi a násilím vyrovnává jinak. Jsou nuceni čelit těžkým rozhodnutím v časech, kdy selhává morálka i spravedlnost. Film odhaluje, jak se místní společnost proměňuje pod tlakem politických událostí – od kolaborace s nacisty přes odsun Němců až po komunistické represe. Důraz je kladen na osobní tragédie, morální dilemata a kolektivní vinu.

Výroba

Pro režiséra Slámu byla Krajina ve stínu prvním filmem, v němž zpracoval historické téma a který točil podle cizího scénáře. Příběh filmu je inspirován poválečným masakrem v obci Tušť v oblasti Vitorazska v jižních Čechách na konci května 1945. Místní obyvatelé tu při takzvané očistě území od údajných „zrádců“ společně s partyzány povraždili svých čtrnáct sousedů německého původu.

Nebezpečí, že člověk přestane ctít hodnoty, jako je morálka a etika, a začne uvažovat o světě ideologicky, se týká i doby, ve které žijeme dneska. Tak si myslím, že Krajina ve stínu je vlastně docela aktuální.

Bohdan Sláma

Film se natáčel v roce 2019 ve vsi Bořice u Mirotic, kde režisér Sláma žije.^[4] Do řady rolí obsadil tamní neherce. Film je natočen černobíle na klasický filmový pás.

Děj filmu

Film se odehrává v malé pohraniční vesnici na česko-rakouském pomezí od konce 30. do počátku 50. let 20. století. Její obyvatelé mluvili německy i česky, hlásili se jak k německé, tak české národnosti a žili spolu i s místními Židy v naprostém souladu. Po anšlusu Rakouska bylo nutné si vybrat, kdo je Rakušan, Němec a kdo Čech. Problémy začaly, když se část obce chtěla připojit k Rakousku, tedy k Říši. Dosud fungující spolužití se začalo hroutit.^[5][6]

Po vypuknutí války odjíždějí muži na frontu a vrací se jako invalidé, staří židovští manželé odjíždějí s transportem a gestapo odváží místního „revolucionáře“ Josefa. Po válce se Josef vrací z koncentráku, zaslepený touhou po pomstě. Němečtí obyvatelé jsou označeni za nepřátele a kolaboranty. Za asistence násilnických ozbrojených band partyzánů a opilých vojáků Rudé armády dochází k lidovým soudům, vyvlastňování majetku a vyhánění „nežádoucích živlů“ z Československa. V inscenovaném procesu Josef odsoudí nevinné německé spoluobčany a ti jsou postříleni v hromadném hrobě.^[7]

Obsazení

Magdaléna Borová	Marie Veberová
Stanislav Majer	Karel Veber
Csongor Kassai	Josef Pachl
Barbora Poláková	Marta Lišková
Pavel Nový	Arnošt Stein
Petra Špalková	Anna Svitková
Zuzana Kronerová	Růžena Kotrbová
Ondřej Malý	Alois Bednář
Ági Gubik	Eva Bednářová

Ocenění

Český lev za rok 2020^[3]

• nejlepší scénář (Ivan Arsenjev)
• nejlepší ženský herecký výkon v hlavní roli (Magdaléna Borová)
• nejlepší ženský herecký výkon ve vedlejší roli (Petra Špalková)
• nejlepší střih (Jan Daňhel)
• nejlepší hudbu (Jakub Kudláč)
• nejlepší kostýmy (Zuzana Bambušek Krejzková)
• nejlepší filmový plakát (Jan Poukar) – nestatutární cena

Recenze

• František Fuka, FFFilm, 4. září 2020, ^[8]
• Mirka Spáčilová, iDNES.cz, 10. září 2020, ^[9]