Krušná hora

Krušná hora (německy Kruschnahora, také Kruschna, 609 m n. m.) je hora nacházející se deset kilometrů západně od centra města Beroun a je součástí Křivoklátské vrchoviny.

Krušná hora
Krušná hora z jižního úbočí Špičky
Vrchol	609 m n. m.
Prominence	177 m ↓ JV od Broumů[1]
Izolace	9,6 km → Vlastec
Seznamy	Nejprominentnější hory CZ Hory Křivoklátské vrchoviny
Poloha
Světadíl	Evropa
Stát	Česko Česko
Pohoří	Křivoklátská vrchovina / Zbirožská vrchovina / Hudlická vrchovina
Souřadnice	49°57′47″ s. š., 13°55′47″ v. d.
Krušná hora
Povodí	Berounka
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

Z roku 1886 pochází zpráva sdělující, že „»Spolek pro feriálni osady města Prahy a předměstí« vysýlá ročně na sta chudých školních dítek o prázdninách na venek.“ Tento článek pojednává o feriální osadě na Krušné hoře u Hudlic.^[2]

Poloha a okolí

Zalesněný hřeben Krušné hory obtéká na západě a severu Habrový potok, severozápadně od Dibeřského potoka. Nachází se v chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko. Na východě se tyčí Děd (492 m) a na jihozápadě Velíz (595 m).

Na sever od Krušné Hory se nachází Stará Ohrada a Nový Jáchymov, na severovýchod Doužebnice a Otročiněves, na východ Lísek, Hudlice a Trubská, na jihovýchod Trubín, Svatská Hájovna, Svatá a Král, na jihozápad Varta, Hředle a na jih Březová, na jihozápad Kublov, na západ Broumy a Habrový Potok, na severozápad Karlova Ves a Karlov.

Těžba

Krušná hora bývala nejvýznamnějším ložiskem železné rudy v oblasti Křivoklátska. V masivu hory se nachází sedm zrudněných poloh, z nichž tři byly těženy. Při bázi šáreckého souvrství se nachází tzv. Velké ložisko, jehož nejlepší části obsahovaly 32–38 % železa a 19–22 oxidu křemičitého. O tři až třicet metrů výše leželo Malé ložisko s těžitelnou mocností okolo tří metrů. Tzv. III. ložisko tvořené zejména pelosideritem se nacházelo ještě výše. Jeho celková mocnost je až dvanáct metrů, ale těžitelné byly pouze tři metry, a pokusná těžba na něm proto probíhala pouze z povrchu.^[3] Do roku 1889 byl z ložisek na Krušné hoře vytěžen asi jeden milion tun železné rudy. Těžba po roce 1909 byla intenzívnější a vyprodukovala asi devět milionů tun rudy a doly dosáhly hloubky až několika stovek metrů.^[4]

Rozhledna a naučná stezka

V červnu 2015 byla na vrcholu otevřena rozhledna Máminka. Jde o dřevostavbu od architektonické skupiny Martina Rajniše. Současně byla v okolí zřízena naučná stezka Krušná hora – Hudlice.

Fotogalerie

• 
  Krušná hora – panorama z rozhledny
• 
  Krušná hora – na cestě s vrcholu k Hudlicím
• 
  Pohled na Velíz z Krušné hory