Skrytěnky

Skrytěnky, též kryptomonády (Cryptophyta, Cryptomonada), jsou jednobuněční eukaryotičtí bičíkovci. Dříve byli řazení do říše Chromista^[1] nebo považovaní za eukaryota incertae sedis.^[2] Podle nových fylogenetických studií z roku 2019 tvoří spolu s taxony Katablepharida a Palpitomonas samostatnou superskupinu s názvem Cryptista. V roce 2022 byl pro skupinu Cryptista jí sesterský rod Microheliella navržen taxon Pancryptista, který je sesterský rostlinám (Archaeplastida).^[3][4]

Skrytěnky
Rhodomonas salina
Vědecká klasifikace
Doména	Eukaryota
Říše	Cryptista (superskupina)
Kmen	Cryptista
Podkmen	Rollomonadia
Nadtřída	Cryptomonada
Třída	Cryptophyceae
Řád
Cryptomonadales
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Žijí v sladké i slané vodě, v ČR se objevují již časně zjara, kdy se ještě ostatní fytoplankton nestačil pomnožit. V antarktických jezerech mohou tvořit velkou část biomasy; stejně jako v hlubinných oligotrofních jezerech. Známo je celkem asi 20 rodů s 200 druhy.^[5]

Popis

Skrytěnky jsou drobní protisté s dvěma bičíky, jedním kratším a druhým delším. Jsou sice obvykle autotrofní – získávají organické látky fotosyntézou – ale na druhou stranu se mnohé druhy vyživují i heterotrofně pomocí fagocytózy a osmotrofie. K fotosyntéze jim slouží chloroplasty vzniklé sekundární endosymbiózou (pohlcením) jisté ruduchy. Uvnitř chloroplastů bývá pyrenoid a někdy i stigma; navíc jako zbytek po endosymbióze i nukleomorf, čily zakrnělý genom oné červené řasy. Obsahují fotosyntetická barviva chlorofyl a c₂, karoteny, xanthofyl alloxanthin a fykobiliny (fykoerythrin nebo fykocyanin). Zásobní látkou je škrob a oleje uložené v cytoplazmě. Rozmnožují se hlavně nepohlavně (dělením buněk), bylo však popsáno i pohlavní rozmnožování.^[5]

Některé skrytěnky produkují toxiny, byly zaznamenány i otravy ryb přičítané druhu Cyanomonas americana.^[5]

Systém

Do dříve monotypického kmene Cryptophyta s jedinou třídou Cryptophyceae či do jeho těsné blízkosti byly v poslední době na základě fylogenetických analýz přiřazeny nové skupiny eukaryotních organismů (goniomonády, katablefaridy, palpitomonády, pikomonády, telonemidi a část slunivek (Endohelea)), což si vyžádalo několikerou změnu systému. Protože takto rozšířený kmen již neobsahuje pouze fotoautotrofní organismy, nedoporučuje Thomas Cavalier-Smith používat dosavadní jméno Cryptophyta a navrhuje namísto toho název Cryptista.^[1]

Aktuální (2015) klasifikace:^[1]

• Podříše Hacrobia Okamoto 2009 ex Cavalier-Smith, 2010
  • Kmen Cryptista Cavalier-Smith, 1989 em. 2015
    • Podkmen Rollomonadia Cavalier-Smith, 2013
      • Nadtřída Cryptomonada Cavalier-Smith, 2004 stat. n. 2015
        • Třída Cryptophyceae Fritsch, 1927
        • Třída Goniomonadea Cavalier-Smith, 1993 (syn. Cyathomonadea Cavalier-Smith, 1989)
      • Nadtřída Leucocrypta Cavalier-Smith, 2015
        • Třída Leucocryptea Cavalier-Smith, 2004 (monotypická = řád Kathablepharida Cavalier-Smith, 1993)
    • Podkmen Palpitia Cavalier-Smith, 2012

      • Třída Palpitea Cavalier-Smith, 2012

    • Podkmen Corbihelia Cavalier-Smith, 2015
      • Nadtřída Endohelia Cavalier-Smith, 2015
        • Třída Endohelea Cavalier-Smith, 2012
      • Nadtřída Corbistoma Cavalier-Smith, 2015
        • Třída Picomonadea Cavalier-Smith, 2013
        • Třída Telonemea Cavalier-Smith, 1993