Kuronské a zemgalské vévodství

historický státní útvar From Wikipedia, the free encyclopedia

Kuronské a zemgalské vévodství
Remove ads
Tento článek je o státním celku z 16. až 18. století. O krátkodobém státním útvaru vyhlášeném po 1. světové válce pojednává článek Kuronské a zemgalské vévodství (1918).

Kuronsko-zemgalské vévodství, pod vlivem polštiny někdy knížectví, (latinsky Ducatus Curlandiæ et Semigalliæ; polsky Księstwo Kurlandii i Semigalii; německy Herzogtum Kurland und Semgallen; lotyšsky Kurzemes un Zemgales hercogiste), zkráceně též Kuronské vévodství/knížectví (Ducatus Curlandiæ; Księstwo Kurlandii; Herzogtum Kurland; Kurzemes hercogiste) byl státní útvar v Pobaltí, který existoval od roku 1562 do roku 1791 jako lenní území Litevského velkoknížectví a později Republiky obou národů.

Stručná fakta
Remove ads

Historie

Thumb
Mapa vévodství v roce 1740

Mělo také kuronské kolonie v Africe a Americe. Roku 1791 dosáhlo vévodství plné nezávislosti, ale již roku 1795 bylo v rámci třetího dělení Polska anektováno Ruskou říší a na jeho území ustavena Kuronská gubernie.

Thumb
Znak kuronského a zemgalského vévody

Původním sídelním městem bylo kuronské Goldingen (lotyšsky Kuldīga), později byla správa vévodství přenesena do zemgalské Mitavy, dnes známé pod lotyšským jménem Jelgava.

Remove ads

Související články

Externí odkazy

Loading related searches...

Wikiwand - on

Seamless Wikipedia browsing. On steroids.

Remove ads